Bezúhonnost a kolik stojí její prokázání

O rejstříku trestů slyšíme v různých situacích. Potřebujeme se s ním vykázat předtím, než začneme vykonávat celou řadu činností, a jeho obsah je mnohdy podmínkou pro start v podnikání i pro jiné kariéry. Je němým svědkem a dokladem o konfliktu se zákonem...

Problematiku rejstříku trestů obsahuje speciální zákon č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších předpisů. Je jím zřízena instituce s názvem Rejstřík trestů se sídlem v Praze, která je podřízena Ministerstvu spravedlnosti. Rejstřík trestů je rozpočtovou organizací.

Rejstřík trestů vede evidenci osob pravomocně odsouzených soudy v trestním řízení a dále evidenci jiných významných skutečností pro trestní řízení, pokud tak stanoví zákon. Údaje z evidence slouží pro potřebu trestního, občanskoprávního nebo správního řízení a k prokazování bezúhonnosti.

Evidence Rejstříku trestů může být vedena s využitím výpočetní techniky.

Jak je řešena evidence odsouzení?

V evidenci Rejstříku trestů jsou založeny údaje z trestních listů všech osob pravomocně odsouzených soudy České republiky. Součástí evidence Rejstříku trestů jsou i údaje o osobách pravomocně odsouzených soudy, které byly shromážděny podle dříve platných předpisů, a údaje předané Rejstříku trestů na základě mezinárodní smlouvy se Slovenskou republikou.

Trestním listem se pro účely tohoto zákona rozumí oznámení soudu, které obsahuje údaje o

  1. osobě odsouzeného, aby nebyl zaměnitelný s jinou osobou,
  2. soudu a spisové značce trestní věci,
  3. rozhodnutí o vině, trestu a ochranném opatření a o jejich výkonu,
  4. rozhodnutí soudu při podmíněném odsouzení nebo podmíněném propuštění z výkonu trestu nebo upuštění od výkonu jeho zbytku,
  5. udělení milosti,
  6. účasti odsouzeného na amnestii,
  7. zahlazení odsouzení.

Do evidence Rejstříku trestů se zaznamenávají též údaje o odsouzení cizozemským soudem, jestliže o uznání rozsudku takového soudu rozhodl Nejvyšší soud, pokud jde o odsouzení občana České republiky cizozemským soudem, jestliže se týká činu, který je trestným i podle právního řádu České republiky a zápis do evidence je odůvodněn závažností činu a druhem trestu, který za něj byl uložen.

Soudy jsou povinny neprodleně Rejstříku trestů zasílat trestní listy osob pravomocně odsouzených a sdělovat i všechny další skutečnosti důležité pro zápis v evidenci nebo pro změnu zápisu. Stejně postupuje i státní zástupce, pokud činí rozhodnutí, které se eviduje podle trestního řádu – jde o podmíněné zastavení trestního stíhání.

Údaje o osobách pravomocně odsouzených soudy se uchovávají 100 let od narození osoby, které se týkají.

Rozdíl mezi opisem a výpisem z rejstříku trestů

opise se uvádějí všechny údaje o každém odsouzení osoby, které se opis týká, a všechny údaje o průběhu výkonu trestů a ochranných opatření i o zahlazení odsouzení. V opise se uvádějí i údaje z evidence podmíněného zastavení trestního stíhání a jiné významné skutečnosti pro trestní řízení.

Naproti tomu ve výpisu z rejstříku trestů se uvedou pouze všechna dosud nezahlazená odsouzení včetně údajů o průběhu výkonu uložených trestů a ochranných opatření, pokud se podle zákona na pachatele nehledí, jako by nebyl odsouzen.

Vydávání opisů z rejstříku trestů

Pro potřeby trestního řízení se vydává opis z evidence Rejstříku trestů orgánům činným v trestním řízení (Policii ČR, státnímu zastupitelství a soudům) a Ministerstvu spravedlnosti na jejich žádost. Ministerstvo spravedlnosti může vyžadovat opis týkající se osoby, ohledně níž provádí řízení o

  1. stížnosti pro porušení zákona,
  2. uplatnění rozhodnutí prezidenta republiky o amnestii,
  3. žádosti o milost,
  4. upuštění od výkonu trestu odnětí svobody nebo jeho zbytku v případě, kdy odsouzený má být vydán do ciziny nebo vyhoštěn,
  5. přípustnosti vydání obviněného k trestnímu stíhání do ciziny.

Ministerstvo spravedlnosti může vyžadovat opis i při provádění jiných úkonů trestního řízení, pokud je k nim příslušné podle zvláštního zákona nebo vyhlášené mezinárodní smlouvy, kterou je Česká republika vázána. Jedná-li Ministerstvo spravedlnosti ve věcech týkajících se činnosti Rejstříku trestů před soudem nebo zastupuje-li Českou republiku při vyřizování stížností na porušení Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod a jejích Protokolů, týkajících se činnosti Rejstříku trestů, je oprávněno k tomuto účelu vyžadovat opis.

Kancelář prezidenta republiky může vyžadovat opis týkající se osoby, ohledně níž se provádí řízení o

  1. žádosti o milost,
  2. jmenování nebo podání návrhu na jmenování do funkce prezidentem republiky.

Jiným orgánům lze na jejich žádost vydat opis jen tehdy, pokud tak stanoví zvláštní právní předpis. Jde např. o zákon o ochraně utajovaných skutečností, podle kterého jsou orgány v zákoně uvedené oprávněny vyžadovat opis z rejstříku trestů u osob, u kterých provádějí podle tohoto zákona příslušnou prověrku.

Na žádost cizozemských justičních orgánů vydá Rejstřík trestů opis, stanoví-li tak vyhlášená mezinárodní smlouva, kterou je Česká republika vázána.

Na písemnou žádost osoby, jejíž totožnost byla ověřena, se jí umožní nahlédnout do opisu týkajícího se této osoby.

Komu se předává výpis z rejstříku trestů?

Na písemnou žádost osoby, jejíž totožnost byla ověřena, se vydá výpis z evidence Rejstříku trestů týkající se této osoby. Výpis se vydá na základě úředně ověřené plné moci i zmocněnci této osoby nebo v rámci poskytování právní pomoci této osobě advokátovi.

Správnost údajů uvedených v písemné žádosti o výpis a totožnost žadatele bezplatně ověřují

  1. okresní státní zastupitelství,
  2. obecní úřad, městský úřad, v hlavním městě Praze úřad městské části, v územně členěných statutárních městech úřad městského obvodu nebo úřad městské části, magistráty statutárních měst, které se nečlení na městské obvody nebo městské části, a pro území vojenských újezdů újezdní úřad,
  3. zastupitelské úřady České republiky v zahraničí nebo
  4. pověření pracovníci Rejstříku trestů.

Výpis se dále vydává na žádost soudu nebo státního zastupitelství pro potřeby jiného než trestního řízení a orgánu veřejné správy pro potřeby řízení o přestupku. Pro jiné účely lze výpis vydat, stanoví-li tak zvláštní zákon.

Za vydání výpisu a za nahlédnutí do opisu se platí poplatek podle zákona o správních poplatcích; za výpis je to 50 Kč, nahlédnutí přijde na 20 Kč.

Výpis a opis jsou veřejnou listinou. V evidenci Rejstříku trestů se provede záznam o datu a času vydání výpisu nebo opisu anebo umožnění nahlédnutí do opisu a dále se uvede, na čí žádost se tak stalo.

Anketa

Jak často žádáte o výpis z rejstříku trestů?