Hlavní navigace

Bezkontaktní čipové karty: Hudba blízké budoucnosti?

13. 11. 2006
Doba čtení: 4 minuty

Sdílet

Bezkontaktní čipové technologie zažívají evropský boom. Vedle biometrických evropských cestovních pasů se začínají rozvíjet i bezkontaktní čipové karty. Slibují rychlejší odbavení u pokladen – a žádnou autorizaci platby. Jak fungují a jak jsou chráněny proti zneužití?

Bezkontaktní čipové technologie mají své zastánce i odpůrce. Zastánci chválí rychlost odbavení, vyšší životnost a další přednosti, odpůrci se odvolávají na „čipovou totalitu“ a ztrátu soukromí. Ať tak či onak, biometrické cestovní pasy s bezkontaktním čipem jsou již skutečností a bezkontaktní čipové karty míří i do Evropy.

Bezkontaktní čipové karty představily na veletrhu Cartes 2006 obě nejvýznamnější kartové asociace působící v Evropě – MasterCard a Visa. Jejich zavedení do „živého“ provozu je již jen otázkou času a dohody s bankami, které karty budou vydávat. MasterCard pod obchodní značkou MasterCard PayPass, Visa pod označením Visa Contactless.

Jak bezkontaktní čipové karty fungují

Používání bezkontaktních čipových karet je jednodušší než použití standardních magnetických, čipových či embosovaných karet. Při placení stačí pouze přiblížit bezkontaktní kartu ke čtecímu zařízení, počkat jednu až dvě sekundy na spojení se čtečkou, oddálit od čtecí zóny a počkat další vteřinu či dvě na rozhodnutí o akceptaci či zamítnutí platby. Neprovádí se žádná další autorizace platby – ani podpisem, ani PINem.

Nízká úroveň autorizace si ale vyžaduje nižší limity plateb. Standardně lze zaplatit maximálně 25 EUR či ve Velké Británii 15 GBP. Karta navíc funguje jako elektronická peněženka – uživatel karty si může převést na kartu objem „hotovosti“. Pokud kartu ztratí či je mu zcizena, nepřijde o více, než kolik činí objem prostředků převedených za účelem bezkontaktních plateb. Je to srovnatelné s výběrem hotovosti. Pokud vám někdo ukradne peněženku, také přijdete o hotovost, kterou v ní máte.

Výhody bezkontaktních čipových karet

Za největší výhodu bezkontaktních čipových karet lze považovat zrychlení odbavení u pokladen. Podle průzkumů asociací jsou platby bezkontaktní technologií nejen rychlejší než platby ostatními kartami, kde dochází k ověření platební schopnosti v bance, což mnohdy vytváří fronty u pokladen a vyvolává nevoli dalších nakupujících, ale také než platba hotovostí. Odpadá přepočítávání, vracení… a nedochází k chybám při počítání.

Díky zrychlení platby s bezkontaktní technologií se můžeme dočkat nahrazení nevraživých výkřiků „už zase někdo platí kartou“ zvoláním „už zase někdo platí hotovostí“.

Nahrazení hotovostních transakcí bezhotovostní bezkontaktní čipovou kartou s sebou nese výhody i pro obchodníky, kterým ubude práce (a náklady) spojená s hotovostí – počítání, kontrola, odvod do banky… A v neposlední řadě se sníží riziko přepadení. Otázkou zůstává, do jaké míry budou úspory z odstranění hotovosti „kompenzovány“ poplatky účtovanými bankami.

Nepominutelnou výhodou bezkontaktních čipů je, že je lze umístit do libovolného zařízení a nemusí být „vidět“. Zaplatit tak budete moci mobilním telefonem či hodinkami, nebo kupříkladu svým oblíbeným plyšovým medvídkem (i když zrovna toto je spíše výhoda pro banky nabízející dětské účty). Karta může mít samozřejmě podobu klasické čipové karty, s níž lze bez potíží zaplatit v čipovém terminálu i vyšší částku – samozřejmě po řádné autorizaci platby.

Nevýhody bezkontaktních čipových karet

Bezkontaktní čipové karty s sebou nesou i nevýhody, o nichž kartové asociace převážně nemluví. Nebezpečí krádeže a zneužití karty je srovnatelné s obdobným rizikem u hotovosti (případně běžné platební karty, je-li bezkontaktní čip kombinován s klasickou čipovou technologií) a není tedy zvláště podstatné.

Hypotetickou možností je též vyčerpání peněz zlodějem disponujícím čtecí zařízení na ulici. Toto je ale skutečně pouze hypotetický případ – jednak je třeba kartu přiblížit ke čtečce velmi blízko a jednak musí být v „bez“kontaktu určitý čas, ale především se peníze převádějí na účet, a tak je poměrně dobře vystopovatelný jejich pohyb. Pouliční zloděj by tak musel nejen disponovat technikou, ale musel by si opatřit obchodníka, který má smlouvu s bankou a zároveň je ochoten působit v krádeži jako bílý kůň. A to je skutečně jednodušší kartu zcizit celou… jak tomu kapesní zloději činí již od nepaměti.

Nebezpečí, které lze odvodit od biometrických pasů, odhalil počítačový expert Lukas Grunwald. Podle něj lze informace z čipů zkopírovat na prázdné čipy a ty pak vložit do falešných pasů. Podle dalších zdrojů lze čipy z biometrických pasů přečíst na vzdálenost až deseti metrů

Nevýhoda, zejména pro lidi, kteří si chtějí uchovat co nejvíce soukromí, zvláště významná, je spojena s možností sledování pohybu a i drobných nákupů. Vždy, když zaplatíte kartou, je proveden záznam o platbě, který může být lépe či hůře chráněn proti zneužití. Budete-li platit kartou místo hotovosti, budou záznamy o všech vašich nákupech a o vašem pohybu. Na druhou stranu sledování pohybu je možné i dnes např. pomocí mobilních telefonů…

Využívání bezkontaktních čipových karet v praxi

Již dnes se lze s bezkontaktními čipovými kartami setkat. Jedná se sice zatím buď o lokální testovací programy, nebo o jakási „řešení na klíč“. Příkladem budiž moskevská „Social Card“ společnosti Visa, která nabízí též bezkontaktní technologii (moskevskou „Social Card“, ale bez bezkontaktní technologie lze získat též od asociace MasterCard) nebo řešení metra města New York s bezkontaktní technologií společnosti MasterCard.

dan_z_prijmu

S pilotními projekty se můžete setkat krom výše uvedených v Malajsii, Guatemale, Spojených státech (Visa) nebo Mexiku, Taiwanu, Turecku, Spojených státech, Kanadě, Austrálii, Japonsku, Koreji, Libanonu, Filipínách (MasterCard) a pravděpodobně i na dalších místech ve světě.

Můžeme se tedy těšit (či obávat, dle preferencí k moderním technologií) na brzké přivítání bezkontaktních technologií i v České republice. Jejich nástup se očekává rychlejší, než s jakým tempem přicházejí klasické čipové karty.

Mají bezkontaktní čipové karty budoucnost?

Byl pro vás článek přínosný?

Autor článku

Šefredaktor odbormných komutních webů Poradci-sobě.cz a Realiťáci-sobě.cz. Šéf obsahu EMA data.

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).