Bez práce koláče?

Nezaměstnanost je již delší dobu považována za strašáka kontinentální Evropy. Česká republika se zřejmě v rámci harmonizačních kroků k zemím Evropské unie svojí mírou nezaměstnanosti již přiblížila a rozhodně nepůsobí dojmem, že by množství lidí bez práce měla v nejbližší době srazit.

Osvědčeným prostředkem české vlády v boji proti nezaměstnanosti je permanentní zvyšování minimální mzdy. Nezaměstnaní by si zřejmě měli začít více vážit své práce a zaměstnavatelé by si měli začít více vážit svých stávajících zaměstnanců. Který z těchto efektů má ale zapříčinit pokles nezaměstnanosti, je otázkou spíše pro psychiatra než pro ekonoma.

Jedině s ochranou

Není ochrana hodných zaměstnanců před zlými vykořisťovateli už trochu přitažená za vlasy? Není vhodnější inspirovat se v zemích, kde je trh práce přenechán trhu a kde bývá míra nezaměstnanosti tradičně nižší, než je tomu v socialistické Evropě?

Vrcholem byl nedávný spor krachující italské automobilky Fiat, kdy několik set bývalých zaměstnanců vyhrálo soudní spor s tím, že je musí automobilka ihned znovu přijmout, neboť jejich propuštění bylo proti duchu kolektivní smlouvy. Soudu přitom při vynesení rozsudku nevadila ani ta skutečnost, že továrna, ve které poškození Italové pracovali, byla již v demolici.

Jak měřit nezaměstnanost

Vraťme se zpět do České republiky. Na míru nezaměstnanosti je možné dívat se různě zabarvenými brýlemi. Její faktický stav ale stejně neznáme. Existuje několik měr nezaměstnanosti, které se snaží ji odhadovat. MPSV ji definuje jako podíl nezaměstnaných aktivně práci hledajících a registrovaných na úřadech práce ku zaměstnaným. Existuje ale i míra ILO, která zahrnuje počet těch, kteří za uplynulé „období“ neodpracovali ani jednu hodinu práce za mzdu a hledali práci, do které by byli schopni nastoupit nejpozději do dvou týdnů.

Zatímco podle definice MPSV činila v druhém čtvrtletí tohoto roku nezaměstnanost 9,6 %, podle ILO to bylo „pouze“ 7,5 %. Rozdíl je způsobem taktéž rozdílnou metodikou, přičemž v rámci výpočtů nezaměstnanosti dle ILO se vybírají respondenti ve vzorku bytů a získané údaje se poté převádějí pro celou Českou republiku.

Co na to ILO

Podle metodiky ILO je v současnosti v České republice za druhé čtvrtletí 2003 celkem 4738,9 tis. zaměstnaných osob, z nichž 3891,9 tis. představují zaměstnanci. Je zajímavé, že zatímco v poslední době postupně ubývá počet zaměstnanců, zvyšuje se počet podnikatelů bez zaměstnanců. To by bylo možné přičíst tlakům na růst produktivity práce.

Je zajímavé, že roste i počet osob, které mají druhé zaměstnání. Podle statistik ILO jich bylo ve zmiňovaném období 121,8 tisíc, tj. zhruba 2,6 % všech zaměstnaných osob.

Na vysokou, Vávro, na vysokou

Nezaměstnaností trpí zejména ti, kteří mají pouze základní vzdělání. U této skupiny obyvatel je průměrná nezaměstnanost 21,6 %. U středoškoláků bez maturity dosahuje nezaměstnanost 8,2 %, u středoškoláků s maturitou 5,3 %. Nejnižší nezaměstnaností trpí vysokoškoláci, u kterých činí pouhých 2,1 %.

Tato skutečnost také napovídá, že pro lidi bez adekvátního vzdělání zřejmě nemá příliš velký smysl stěhovat se za prací do velkých měst, neboť zdejší nízká nezaměstnanost je částečně dána i vyšším podílem lidí s vyšším vzděláním na práceschopné populaci.

Mít tak Mojžíše

Mojžíš zvedl hůl, voda se rozestoupila a Izraelité mohli přeběhnout do Asie. Jakou holí a kde by se asi mělo praštit, aby mohli začít nezaměstnaní opět pracovat…?