Hlavní navigace

Banky ustupují a ministerstvo klade otázky

19. 8. 2005
Doba čtení: 6 minut

Sdílet

V uplynulých měsících se v rámci veřejné diskuse o postavení klientů bank v Česku odehrálo mnoho změn a celá kauza postupně směřuje ke konkrétnímu závěru. Banky ustupují požadavkům ministerstva, a to zároveň předkládá bankovním domům 88 otázek ke zodpovězení. Čeho se otázky týkají?

Již od počátku kampaně ministerstva financí, týkající se postavení klientů bank a transparentnosti trhu s bankovními službami, přinášela média informace, které se týkaly především průběhu kauzy a obecných záměrů ministerstva. V posledních týdnech dochází v celé kauze k výraznému posunu. Představy ministerstva financí totiž nabyly konkrétní podoby, byly předloženy bankovním domům k diskusi, a některé bankovní domy samy učinily vstřícné kroky vůči klientům.

Ještě v průběhu července se scházela Expertní skupina Ministerstva financí pro bankovnictví, v jejímž rámci bok po boku zasedli zástupci MF, odborníci ze spotřebitelských organizací a Česká bankovní asociace (ČBA). Vyústěním diskusí byla dohoda, podle které by měla ČBA připravit jednotnou terminologii základních bankovních produktů, zajistit přístupnost ceníků a jejich společnou databázi pro jednodušší srovnání podmínek různých bank a navrhnout Kodex práv klientů. To vše zveřejnilo ministerstvo v tzv. Konzultačním materiálu Ministerstva financí České republiky, který následně rozeslalo bankám působícím na našem trhu.

Důvodem pro vznik uvedeného dokumentu je oslovit banky přímo, ne prostřednictvím asociace, což vyplynulo i z vyjádření náměstka ministra financí Tomáše Prouzy: O řadě témat ale odmítla ČBA diskutovat, a proto se obracíme na jednotlivé banky. I když je ČBA našim přirozeným partnerem, jednání s členskými bankami ukázala, že některé z nich jsou připraveny výrazně zlepšit postavení svých klientů a nabídnout jim lepší podmínky. Chceme si tuto ochotu ověřit i u dalších bank.

Uvedený dokument obsahuje 88 otázek a jeho základním cílem je dosažení původních záměrů zlepšení postavení klientů bank. Podle ministra financí Bohuslava Sobotky jde o navázání na úspěšné první kolo diskusí, které vedlo u řady bank ke snížení poplatků a k příslibům dalších změn. Různorodost postojů jednotlivých bank, které jsou zastřešeny bankovní asociací, a které byly důvodem pro vznik konzultačního materiálu, pocítili v minulých týdnech i klienti a jistě pocítí i v následujících měsících.

Prvním náznakem rozdílného přístupu bank k mediálnímu tlaku a tlaku ministerstva financí bylo odbourání poplatku za zrušení účtu. Některé bankovní domy ho neúčtovaly již dříve (KB, Citibank, HVB, Živnostenská banka, BAWAG a Volksbank), ostatní se připojily až v průběhu kampaně. Jako první reagovala Česká spořitelna, následovala GE Money Bank a Raiffeisenbank. Naopak ČSOB spolu se svou dcerou, Poštovní spořitelnou, a dále pak eBanka tlaku odolaly a poplatek za zrušení účtu prozatím ponechaly.

Další iniciativu, která směřuje vstříc požadavkům ministerstva a spotřebitelským sdružením, projevila na přelomu července a srpna Česká spořitelna. V jejím případě jde Kodex bankovních služeb, tedy přehledný výčet hlavních zásad chování banky vůči klientům a srozumitelné vysvětlení služeb, se kterými se mohou klienti nejčastěji setkat. Právě tento kodex je i jedním z bodů, které ministerstvo zapracovalo do předloženého materiálu. Banky tak pravděpodobně ze strachu před případnou „regulací shora“ raději volí „regulaci zdola“, respektive samoregulaci, jež byla již počátečním záměrem ministerských úředníků, kteří zároveň požadují, aby byla samoregulace garantována a její naplnění vymáháno zvolenou autoritou, například ČBA.

Potvrzením určitého posunu vyjádřila i Komerční banka ve svém veřejném sdělení ke konzultačnímu materiálu: KB už některá z opatření navrhovaná Ministerstvem financí aplikuje (např. bezplatné zrušení účtu, informování klientů o změnách v sazebníku s měsíčním předstihem nebo cenu balíčku nižší než souhrn cen jednotlivých produktů).

Samotná Česká bankovní asociace v současnosti připravuje opatření, které v podstatě také odpovídá požadavkům ministerstva financí. Jde o společnou databázi cen, v jejímž rámci si klienti sami srovnají ceny základních služeb bank. Tento krok ovšem za příliš převratný považovat nelze, neboť stejné, a v tomto případě dokonce i pro klienta cennější, informace lze nalézt na internetových stránkách specializovaných finančních serverů, tedy i na stránkách Měšce. Na tuto skutečnost upozornil vrchní ředitel ČSOB Jan Lamser a dodal, že s evidencí cen jsou pro banky spojeny administrativní náklady, které stejně v konečném důsledku zaplatí klient v cenách za bankovní služby.

Porovnejte si sami výši poplatků za jednotlivé bankovní služby na stránkách Měšce!

Jan Lamser dále upozornil na to, že s některými navrženými opatřeními jsou pro banky spojeny značné investiční náklady. Například vývoj a provoz softwaru, který by umožnil vyhodnotit přesný dopad změn bankovního ceníku po dobu tří měsíců od vyhlášení změny poplatků, by vyžadoval investici v řádech miliard korun. Takové investice by tak mohly pro menší banky znamenat značné potíže, a narušit tak konkurenční prostředí v rámci bankovního sektoru. Právě menší banky upozorňují na možná rizika spojená s investiční náročností některých opatření, které ministerstvo financí navrhuje bankám aplikovat.

dan_z_prijmu

Které otázky budou banky zodpovídat?

V konzultačním dokumentu lze nalézt otázky rozdělené do několika oblastí. Jejich odpovědi budou sloužit jako podklad pro přípravu konečné zprávy Ministerstva financí o bankovním sektoru Vládě České republiky a dále pro přípravu jednotlivých změn, které Ministerstvo financí předloží v polovině září. Budou-li banky ochotny domluvit se na dodržování a prosazování společných pravidel, dáme přednost samoregulačním opatřením, jinak připravíme a parlamentu ještě na podzim předložíme legislativní řešení, dodává Bohuslav Sobotka.

Příklady otázek:

  • Měly by se změny, navržené v tomto dokumentu, přednostně řešit samoregulací?
  • Měla by v roli samoregulační instituce v oblasti bankovnictví působit Česká bankovní asociace, nebo navrhujete jinou organizaci?
  • Jak by podle vás měla samoregulační organizace monitorovat dodržování přijatého kodexu?
  • Souhlasíte s tím, že ČBA připraví a k veřejné diskusi předloží návrh jednotné terminologie ceníků při popisu operací a produktů ?
  • Jste ochotni upravit strukturu a terminologii ceníků podle doporučení ČBA dobrovolně, nebo preferujete stanovení této povinnosti legislativní cestou?
  • Souhlasíte s tím, aby byly kompletní historické ceníky klientům k dispozici k nahlédnutí zdarma na každé pobočce a na internetových stránkách každé banky minimálně za uplynulých pět let?
  • Souhlasíte s tím, aby měli klienti i potenciální klienti šanci získat informace o historii změn ceníků?
  • Souhlasíte s tím, aby ČBA do října 2005 vypracovala minimální standard pro způsob informování klientů o změně ceníku?
  • Souhlasíte s tím, aby ČBA vytvořila do listopadu 2005 pravidla pro informování klientů o dopadech změn ceníku?
  • Souhlasíte s tím, aby do konce roku 2005 vznikl Kodex práv klienta v bankovnictví ve spolupráci se spotřebitelskými organizacemi a regulátory?
  • Souhlasíte se srovnáním informačních povinností u podobných produktů?
  • Které produkty by měly mít shodně upravená informační pravidla?
  • Jakým způsobem by měl být podle vás klient při podpisu smlouvy a kdykoliv na požádání informován o nákladech na ukončení smlouvy?
  • Souhlasíte s tím, že by měl mít klient možnost vyloučit zasílání reklamy ve výpisech?
  • Souhlasíte s tím, že by měla být stanovena minimální pravidla pro obsah reklam na různé typy produktů (například uvádění RPSN, varování před investičním rizikem a podobně)?
  • Souhlasíte s vytvořením jednotného telefonního čísla pro nahlášení ztráty platební karty?
  • Souhlasíte s tím, aby finanční ombudsman mohl stanovovat standardy pro informování klientů a další povinnosti chování finančních institucí vůči klientům?
  • Jste ochotni respektovat a naplňovat dohody, které v rámci Expertní skupiny učiní zástupci ČBA?

Kompletní seznam otázek naleznete v dokumentu na stránkách Ministerstva financí ČR.

Jste pro samoregulaci, či státní regulaci bankovního sektoru?

Byl pro vás článek přínosný?

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).