Spočítejte si...

Zavřít

Banky se mají dobře, ale co jejich klienti?

Banky si nemohou stěžovat – s našimi penězi to opravdu umějí a za loňský rok vykázaly rekordní zisky. Důvodů je hned několik: státní pomoc, lepší úvěry, větší efektivita, ale také zvyšování poplatků. Budou z toho mít prospěch i klienti?

Rok 2002 bankovním domům docela přál. Alespoň soudě podle oficiálních čísel. Zatímco ještě v roce 1999 vykázaly banky působící na českém trhu v souhrnu ztrátu, zisk za loňský rok přesáhl úctyhodných 30 miliard Kč a dosáhl téměř dvojnásobného zisku proti roku 2001 (16,9 mld. Kč).

Samozřejmě, že ne všichni si budou loňské výsledky pochvalovat. Třeba pro takovou Union banku nebo Plzeňskou banku v současné chvíli asi nebudou nejpodstatnější a ani eBanka (která poněkud překvapivě vyjádřila spokojenost se čtvrtmiliardovou ztrátou) si zřejmě výroční čísla za rámeček nedá. Nicméně, nejsilnější hráči na trhu si mohou celkem libovat.

Především velká trojka ČS, ČSOB a KB dosáhly výsledků, které akcionáře jistě zahřály u srdíčka. Několikamiliardové zisky hovoří jasně a dokazují, že se bývalé největší státní banky (kromě jiného především díky naší celoplošné občanské pomoci) velice rychle zmátořily.

Tabulka č. 904
Hospodářské výsledky za rok 2002
Banka Zisk 2002* (mil.Kč) Zisk 2001*(mil.Kč) Změna 2002/2001
KB 8.763 2.532 + 246,1 %
ČSOB 6.591 5.952 + 10,7 %
ČS 5.805 1.798 + 223 %
HVB 1.123 1.349  –20 %
GECB** 911 843 + 8,1 %
Citibank 738 1.117  –34 % %
ŽIBA 113 246  –57,2 %
RB** 98 63 +56 %
eBanka***  –250 7  –4.007,8 %


* Čistý zisk podle mezinárodních standardů
** Čistý zisk podle českých standardů
*** Předběžné výsledky

Čemu banky vděčí za takové výsledky? Nedosti na tom, že občané České republiky oddlužili bankovní sektor několika sty miliard, platit musí bankám i dnes – mezi nejdůležitější zdroje zisku bank totiž patří stále vyšší poplatky. Kromě poplatků pak za zvýšeným ziskem stojí především nižší odvody do Fondu pojištění vkladů (z něhož se teď budou vyplácet škody v Union bance a Plzeňské bance, a proto se odvody v budoucnu opět navýší), dále větší kvalita úvěrového portfolia (a tedy nižší potřeba vytvářet opravné položky), mimo jiné umožněná posledními převody rizikových pohledávek na stát, a v neposlední řadě vyšší produktivita práce (banky jsou schopny generovat větší zisk se stále menším počtem zaměstnanců, za což vděčí z velké části rychlému rozvoji přímého bankovnictví).

Tabulka č. 905
Vybrané ukazatele k 31.12.2002
Banka Počet klientů(změna) Bilanční suma(změna) Objem vkladů(změna) Kapitálová přiměřenost Počet zaměstnanců
Citibank banka nezveřejňuje 81,5 mld. Kč (+10,8 %) 40 mld. Kč (+62,5 %) 14,4 % 700
ČS 5.393 tis. (+13 %) 519,7 mld. Kč (+6 %) 403,0 mld. Kč (+4 %) 16,8 % 11.372
ČSOB 3.245 tis.* 597,0 mld. Kč (+1,8 %) 418,1 mld. Kč 14 % 8.797
eBanka 307 tis. (+53 %) 19,8 mld. (+93 %) 7,2 mld. Kč (+16,13 %) 34,7 % 619
GECB 643 tis. (+11 %) 51,7 mld. Kč 41,4 mld. (-2,1 %) 29,6 % 1.949
HVB 57 tis. (+8 %) 124,8 mld. Kč (-0,5 %) 67,0 mld. (+5,5 %) 13,7 % 1.158
KB 1.260 tis. (+11 %) 439,8 mld. Kč (+4,3 %) 341,1 mld. Kč (6,2 %) 13,4 % 8.788
RB 89.865 (+25) 57,5 mld. Kč (16 %) 43 mld. Kč (+25 %) 9,1 % 1.037
ŽIBA banka nezveřejňuje 19,8 mld. Kč (+93 %) 36,7 mld. Kč (-3,9 %) 12,3 % 800


* Počet klientů se prý snížil, protože Poštovní spořitelna prý „čistila účty, které již delší dobu nevykazovaly žádný pohyb“

V oblasti drobného bankovnictví bylo pro minulý rok charakteristických několik důležitých trendů. Především nevídaně poklesly úrokové sazby a díky vyšší konkurenci se snížily úrokové marže bank. Následkem toho klienti přesouvali své vklady na účty s kratší nebo žádnou výpovědní lhůtou (tedy z termínovaných vkladů na běžné účty) a probudilo se v nich tradiční „západní“ ekonomické chování – život na dluh. Silný rozvoj hypoték, úvěrů ze stavebního spoření a také spotřebitelských úvěrů na sebe nenechal dlouho čekat.

Dalším charakteristikou loňského roku byl rozvoj přímého bankovnictví – ať už telefonního nebo internetového. Tato dynamická oblast s mimořádným potenciálem je schopna generovat vysoké zisky s několikanásobně nižšími náklady než tradiční bankovnictví. Banky tak mohou propouštět nákladnou pracovní sílu, výrazně ušetřit a více vydělat.

Tabulka č. 906
Vývoj bankovního sektoru
  1999 2000 2001 2002
Čistý zisk (mil. Kč)  –5.572 14.385 16.951 30.466
Počet zaměstnanců 48.932 44.932 40.871 40.625


Zdroj: ČNB

A v neposlední řadě je dobré poukázat na trend, který většina klientů nekvituje právě s povděkem. Banky v loňském roce uplatňovaly relativně nekompromisní poplatkovou politiku. Konkurence v tomto ohledu prakticky neexistuje, trojice velkých bank se ve výši poplatků příliš neliší a jejich následovatelům nezbývá než se (ochotně?) přizpůsobit. Případ sám pro sebe jsou specializované banky – stavební spořitelny, které téměř jako po kartelové dohodě uzavřely loňský rok silvestrovským půlnočním překvapením – všeobecným zvýšením poplatků za vedení účtu.

A jak s mohou být s loňským rokem a hospodařením bank spokojeni klienti? Kdož měli peníze u zkrachovalých bank, spokojeni jistě nebudou – a po právu. Ale i oni budou mít v konečném důsledku z úspěšného působení tuzemských bank prospěch – z oněch 30 mld. celkového zisku velký díl poputuje do státního rozpočtu, tedy i do „jejich“ kapsy. Co na tom, že škarohlídi namítnou, že taková částka jen těžko pokryje ztráty bankovního sektoru z 90. let.

Naštěstí můžeme těžit i z dalších kvalitativních posunů bank. Obsluha na pobočkách i informovanost personálu se přece jenom pomalu, ale jistě zlepšuje (snad největší pokrok bych osobně přiznal České spořitelně, které se celkem úspěšně daří pohnout svým kolosálním tělem), nabídka služeb se také rozšiřuje (opět slyším škarohlídy, že za každým novým produktem se skrývá jen další promyšlený způsob, jak připravit klienty o peníze, aniž by si toho všimli) a banky jsou po pověstné neochotě z počátku transformace v současné době stále ochotnější drobným klientům vycházet vstříc a půjčovat jim peníze.

A právě rozvoj úvěrové oblasti a obecně vyšší konkurence bude zřejmě nejdůležitějším charakteristickým znakem nejbližšího období v bankovním sektoru. Na zvyšování poplatků snad už nebude takový tlak jako dosud, banky se zřejmě o to více zaměří na osvětu a marketingovou podporu kupříkladu kreditních karet, ale také již mediálně „zažitých“ hypoték a spotřebitelských úvěrů. Klienti si tak budou muset zvyknout na to, že budou stále častěji vybízeni k odvaze a splnění svých tajných snů – pomocí nějaké komerční půjčky. Zatím se zdá, že česká populace na takové přemlouvání začíná celkem dobře slyšet – meziroční nárůsty úvěrů se počítají v desítkách procent.

Tabulka č. 907
Pozice českých bank ve střední a východní Evropě
Bilanční suma (mil. USD) Banka
20,8 Powszechna Kasa Oszczednosci Bank (PKO BP)
19,8 ČSOB
17,4 ČS
16,3 Bank Polska Kasa Opieky (PEKAO GROUP)
14,8 KB
11,0 Bank Przemyslowo Handlowy PBK
10,6 National Savings And Commercial Bank (OTP)
8,0 Bank Handlowy W Warszawie
7,3 Nova Ljubljanska Banka


Zdroj: ČSOB

Loňský rok potvrdil, že tuzemské – již plně soukromé – bankovnictví se začíná přibližovat standardním podmínkám vyspělých zemí, což je jistě dobrá zpráva. Stabilizace celého sektoru a současné rozdělení trhu snad v konečné fázi povede k většímu boji o klienty a tedy dalšímu zlepšování služeb. Nastolený směr tedy snad není špatný – s ohledem na cenu, kterou jsme za něj nuceni zaplatit, se však nelze ubránit povzdechu, že jsme se na něj měli vydat mnohem, mnohem dřív a neprivatizovat bankovní sektor až na poslední chvíli.

Anketa

Jaký je váš názor na české banky?

11 názorů Vstoupit do diskuse
poslední názor přidán 14. 4. 2003 10:33