Banky by měly zrušit absurdní poplatky

Jakkoliv je dobře, že ministerstvo financí vyvinulo na banky patřičný tlak a po několikatýdenních jednáních prezentovaly společné prohlášení, nemůžeme tuto dohodu přeceňovat. Zástupci obou stran v ní hovoří spíše nekonkrétně, shoda se týká vymezení obecných rovin oblastí, kterými se má zabývat nově navrhovaná expertní skupina a banky ustoupily tam, kde to již dříve přislíbily.

Jsem rád, že se MF začalo zajímat o tuto oblast a také díky tomu se o bankovních poplatcích mnohem více diskutovalo v médiích. Je dobře, že vznikne expertní skupina, která se má touto problematikou zabývat, stejně tak je užitečné, že banky budou prezentovat Kodex práv klientů. Na druhé straně je text prohlášení plný obecných obratů bez konkrétních termínů a návrhů.

Z reakcí lidí ale vyplývá, že je trápí zcela konkrétní věci a nejvíce pak ty oblasti poplatkové politiky bank, které se zatím neřeší – poplatky za vedení účtu, poplatky za kreditní operace, poplatky v souvislosti s platebním stykem do zahraničí, způsob schvalování změn obchodních podmínek, zákony, které nutí využívat bezhotovostní platební styk, apod.

To se také odráží v názorech klientů bank v diskusích na toto téma a v anketě o nejabsurdnější bankovní poplatek. V ní za pět dní hlasovalo více než 4000 lidí a pro 40 % z nich je velmi absurdní právě poplatek za příjmové operace na účtu. Člověk vlastně bance půjčí své peníze a ta s nimi může dále disponovat. Jejich prostřednictvím může vydělávat. A i tento úkon je, nepochopitelně, zpoplatněn.

Je jeden opravdu nevšední příběh, který jsem v diskusi zaregistroval: Přátelé nějakého kolegy se dohodli, že ho trochu naštvou, a tak údajně zorganizovali akci, ve které nabádali všechny své známé, aby dotyčnému poslali na jeho účet jednu korunu. On tak sice obdržel několik set korun, zároveň ale za každou příchozí platbu mu banka strhla korun šest. Matematika je jasná a bránit se nemůžete…

Bylo by ale nesprávné svádět problém s vysokými bankovními poplatky na současnou vládu či ministerstvo financí. To možná reagovalo pozdě, možná ne příliš razantně, ale v důsledku užitečně. Problém s vysokými poplatky a malou transparentností bankovních služeb měly řešit už vlády předchozí. A to se nedělo.

Představitelé bank sice v tomto namítnou, že banky jsou v soukromých rukách, a tudíž jim stát nemá v této věci co nařizovat. Tady je třeba připomenout, že do bankovního sektoru natekly stovky miliard korun. A to samozřejmě z veřejných peněz. Úměrně tomu tehdy měly odpovídat i podmínky, které by upravovaly chování nových vlastníků vůči klientům. Je zajímavé, že argument o svobodném trhu bez státních zásahů tenkrát nezazníval. Bylo by pikantní ho slyšet i v momentech, kdy banky žádaly stát o finanční podporu (např. zbavování se nedobytných pohledávek přesunem do ČKA).

Dnes už jen sklízíme výsledky tehdejších rozhodnutí a klienti platí poplatky podruhé, tentokrát přímo bance a ne přes státní rozpočet. Je smutné, když dnes sledujeme, že i přes mnohamiliardové subvence z minulých let současná výše bankovních poplatků vysoce převyšuje jejich úroveň u obdobných produktů v mateřských bankovních ústavech v zahraničí.

Banky také argumentují tím, že klientovi nabízejí kromě samotné možnosti uložení peněz mnoho dalších služeb. Sice to není jasné vysvětlení, neboť totéž nabízejí banky i západně od našich hranic, ale dobře. Jak si ale pak vysvětlit, že peníze z účtu mizí i v případech, kdy klient nic nepoptává a s účtem se neděje vůbec nic (žádné pohyby, příkazy ani jiné služby, nevyužívání platební karty). Kolik je „spících“ klientů, kteří zapomněli na svůj účet, nic po bance nechtěli, ale po čase se dostali do debetu?

Snad současné pozdvižení a různé aktivity občanů v souvislosti s bankovními poplatky pomohou ke zlepšení situace. Moc bych si to přál.

Klidné prožití Vánoc, spoustu milých dárečků přeji návštěvníkům portálu Měšec.cz.

Patrik Nacher je provozovatelem serveru Bankovní poplatky.com, organizátorem petice proti poplatkové politice bank a ankety o nejabsurdnější bankovní poplatek.