Hlavní navigace

Banky a úvěry pro chudé: Nový fenomén služeb

20. 11. 2007
Doba čtení: 5 minut

Sdílet

Evropané přemýšlejí, jak pomoci méně majetným občanům a předluženým klientům finančních institucí. Velká banka i soukromí investoři našli další způsob, jak lze znovu nastartovat nový ekonomický život těchto občanů. Vše má však svoje pravidla.

Banka pro lidi bez bankovního spojení. Těmito slovy by se dal nazvat projekt rakouské Erste Bank, který Erste odstartovala před rokem v Rakousku. Loňského podzimu ve Vídni otevřela první pobočku tzv. Druhé spořitelny (Zweite Sparkasse). Na velkou slávu byla tehdy dokonce sloužena i slavnostní bohoslužba v kostele sv. Leopolda.

Stabilita země s účtem pro nemajetné

Hlavní myšlenkou vzniku spořitelny chudých je umožnit sociálně slabším občanům „vést spořádaný život a aktivně se účastnit dění ve společnosti“. To má pomoci přispět k zachování sociální stability v Rakousku. Proto tato Druhá spořitelna nabízí účet lidem, kteří se ocitli ve finanční tísni, a nemají proto přístup k bankovním službám. Myšlenka založit takovou banku není ziskuchtivá a vznikla původně v nadaci ERSTE Stiftung, která je většinovým vlastníkem Erste Bank. Druhá spořitelna je vedena ve spolupráci s charitativní organizací Caritas. Formou bezplatné spolupráce poskytuje poradenství dlužníkům, kterým radí přímo zaměstnanci Erste Bank pod znakem charity.

Těžký život bez bankovního účtu

Rakouská ekonomika patří k nejbohatším na světě, ale stále více lidí se ocitá v sociální či ekonomické tísni. Což může vést k přerušení obchodních vztahů s bankou. Ty jsou však v našem současném každodenním životě téměř nevyhnutelné – například u trvalých příkazů, kterými se platí základní existenční náklady jako nájemné, plyn a elektřina. Rovněž existence účtu pro převod platu je mnohdy předpokladem pro opětovné získání zaměstnání.

V současné době nemají v Rakousku z nejrůznějších důvodů přístup k bankovnímu účtu desetitisíce lidí. Pro tyto občany je složitější zapojit se znovu do „normálního“ života. Toto chce Druhá banka změnit.

Odrazový můstek v podobě účtu

Jediným produktem Zweite Sparkasse je proto časově omezený, zúročený účet s bankovní kartou bez možnosti přečerpání, který je k dispozici po dobu tří let. Součástí bankovního servisu je i komplex poradenských a sociálních služeb, které poskytují Caritas a poradci dlužníků. Podmínkou pro otevření účtu je navíc skutečnost, že klient už navázal s jednou z těchto organizací vztah a byl jí doporučen. Celá banka je řízena dobrovolnými pracovníky a penzisty z řad Erste Bank.

Investice do chudých

Odlišný způsob pomoci zvolila skupina českých podnikatelů. Nebankovní projekt myELEN.com v sobě spojuje prvky charity a zároveň investice. Původní myšlenka by se dala shrnout do těchto vět: Úrokové sazby českých půjček jsou nízké, ovšem zúročené vklady na českých účtech také moc nepřinesou. V zemích třetího světa jsou naopak úroky z úvěrů vysoké a místní banky velmi pečlivě zvažují, komu finanční prostředky půjčí. Proč tyto vlastnosti českého prostředí a finančních bariér v dalekých zemích nespojit? Výsledkem je „nebankovní“ banka, která půjčuje vybraným obyvatelům z řad nejchudších lidí třetího světa. Odborně bychom tento typ úvěrů nazvali jako mikrofinancování.

Protože je tento projekt vnímaný hlavně jako investice, je nutné pozorně vybírat příjemce finanční půjčky. Narozdíl od předchozí varianty pomoci, která je určena předluženým klientům, tato pomoc má motivovat k opětovnému začátku podnikání. A tím nastartovat další proces ekonomické soběstačnosti.

Aby se zamezilo podvodům, ručí za takto poskytnutou půjčku tzv. úvěrová skupina, která má v čele svého vedoucího. Tento vedoucí je zpravidla úvěrovou institucí zaměstnán na plný úvazek, a protože zná dobře místní podmínky, může významně ovlivnit kvalitu příjemce půjčky. V praxi půjčky získávají převážně ženy – jsou totiž zodpovědnější a právě na nich zůstává chod a uživení celé rodiny, když jejich otcové a manželé emigrují do zahraničí.

Při poctivém splácení jsou dlužníci motivováni odměnami, například v podobě vyšší půjčené částky. Vzhledem k tomu, že pro nastartování podnikatele v třetích zemích nejsou potřebné vysoké finanční prostředky, půjčky těmto občanům se pohybují řádově v tisících korun. Tyto, pro Čecha malé finanční prostředky, přitom bohatě stačí například na nákup látek pro šicí dílnu či pořízení levnějšího stroje. Z prodaných výrobků lze splácet půjčku a s pomocí vyšší půjčky při bezproblémovém splácení postupně zvyšovat obrat.

Drahé „chudé” peníze

Přestože jde o zajímavou myšlenku, takto půjčené peníze nejsou nijak levné. Úrok se pohybuje okolo 50 %. Může za to několik faktorů. Investor – poskytovatel půjčky - vstupuje do projektu zpravidla s 6 - 10% výhledem zisku a další procenta tvoří poplatky za mezinárodní bankovní převody, nezbytné provozní náklady i vyplacené odměny zprostředkovatelům. Ovšem takto poskytované úvěry jsou často jedinou finanční pomocí, jakou občané třetích zemí mohou získat. Svoji vděčnost pak projevují právě pravidelným splácením, takže z tohoto pohledu nejde o rizikovou investici.

Tato aktivita není ve světě neznámá, duchovním otcem tzv. mikrofinancování je Muhammad Yunus, zakladatel banky chudých s názvem Grameen. Projekt myELEN.com se tímto viditelně inspiroval a umožňuje i českým investorům nevšedním způsobem pomoci potřebným a zároveň vydělat rozumné finanční prostředky. A kdyby se výdělek nezdařil, můžete mít alespoň dobrý pocit, že jste pomohli chudým.

Mikroúvěry zajímají i komisaře EU

Mikrofinancování v pojetí pro firmy zajímá i eurokomisařku pro regionální politiku Danutu Hübnerovou. Ta včera představila iniciativu, jež má zlepšit přístup k financím pro malé podniky a sociálně vyloučené lidi, včetně příslušníků etnických menšin, kteří chtějí zahájit samostatně výdělečnou činnost. Tím by se měla zvýšit v Evropě dostupnost malých půjček či mikroúvěrů a uspokojit tak dosud přetrvávající poptávka. „Lidé chtějí pracovat a mnoho z nich si přeje provozovat vlastní malý podnik nebo zahájit samostatně výdělečnou činnost. Mikroúvěr je vysoce účinným nástrojem rozvoje nových podniků a pomoci nezaměstnaným v návratu do hlavního proudu hospodářství formou samostatně výdělečné činnosti či rozvoje mikropodniku,“ uvádí komisařka Hübnerová.

skoleni_15_4

Mikroúvěr, který se s velkým úspěchem využívá v méně rozvinutých zemích, zaujal Evropskou unii natolik, že již byly v této oblasti podniknuty některé kroky, a to jak na úrovni Společenství, tak na vnitrostátní úrovni. Poptávka po tomto typu financí, což jsou zpravidla půjčky v průměrné výši 7 700 EUR, existuje v EU v drtivé většině u lidí zakládajících malé společnosti v odvětví služeb. Týká se podniků, jednotlivců i domácností. Patří k nim počítačoví experti i čističi oken, zahradníci či lidé nabízející péči o osoby či domácí zvířata – mikroúvěr napomáhá rozvoji podnikání v oblasti individuálních schopností a dovedností.

Veškeré ukazatele přitom zdůrazňují vysokou možnou poptávku ze strany lidí, kteří z různých důvodů nejsou schopni získat půjčku v tradičním bankovním sektoru. "S mikroúvěry bychom mohli dosáhnout zvýšení investic v Evropě o 6,1 miliard EUR,“ dodala komisařka. I proto se má podstatně zlepšit právní struktura a podmínky, podle nichž mají firmy poskytující mikroúvěry fungovat.

Investovali byste finanční prostředky do chudých?

Byl pro vás článek přínosný?

Autor článku

Autor pracuje jako pojišťovací poradce.

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).