Hlavní navigace

Bankovnictví: Česko vs. Belgie

9. 11. 2005
Doba čtení: 3 minuty

Sdílet

Diskuze o bankovní reformě jsou stále v plném proudu. Některé navrhované změny budou pro bankovní sektor přínosné, jiné jsou pouze plýtváním času a energie mnoha lidí. Jaké je naše bankovnictví ve srovnání s exportérem bankovního know-how - Belgií?

Lze vlastně Belgii, zemi, která je zakládajícím členem EU a má před námi obrovský náskok nejen v úrovni hospodářství, ale i v prosazování zásad demokracie, srovnávat s Českou republikou, která svůj bankovní sektor privatizovala teprve před pár lety? Určitě ano. Třeba jen proto, abychom si ujasnili, kam by české bankovnictví mohlo nebo mělo směřovat v budoucnu.

Ovlivněte svým hlasem, která finanční instituce získá titul Nejoblíbenější finanční instituce roku 2005 v anketě Zlatý Měšec 2005 a zařaďte se do slosování o zájezd v hodnotě 30 tis. Kč!

Hustší síť a větší pokrytí

V obou zemích žije přibližně stejný počet obyvatel, tedy 10 milionů. To je také počet potenciálních bankovních klientů. Narozdíl od Čechů, kteří mohou využívat služeb pouze asi třicítky bank, Belgičané si bankovní produkty nakupují od téměř 110 registrovaných bankovních domů. Navíc mají oproti nám Vlámové a Valoni více než trojnásobně hustší síť poboček. Na milion obyvatel jich v Belgii připadá 481, zatímco v ČR pouze 161. V Belgii je tedy opravdu banka na každém kroku, a také pokrytí obyvatel bankovními produkty je četnější. U nás stále ještě existuje prostor pro další rozvoj, i když v současnosti už má běžný účet zhruba 80 procent dospělé populace.

Téměř 83 procent našich vkladů je uloženo u tří největších českých bank (Česká spořitelna, ČSOB, Komerční banka). Na ostatní zbývá už jen malý tržní podíl. A co umí obyvatelé Belgie lépe než my? Naučili se spořit a investovat do podílových fondů a akcií. V Česku zatím bohužel lidé více než dvě třetiny svých finančních prostředků „spoří“ na běžných účtech. A ty opravdu nejsou tím nejvýnosnějším produktem. Podílové fondy ještě mezi drobnými klienty tolik rozšířeny nejsou.

Deset největších bank eurozóny podle tržní kapitace:

  • BSCH
  • BNP PARIBAS
  • BBVA
  • DEUTSCHE BANK
  • SOCIETE GENERALE
  • ABN AMRO
  • CREDIT AGRICOLE
  • FORTIS
  • UNICREDITO
  • KBC

Zajímavostí je také porovnání vládního úvěrování u soukromých bank. Zatímco v Belgii se úvěry poskytnuté vládě podílí na celkových domácích úvěrech z asi 35 procent, u nás je to o poznání méně. V roce 2002 si česká vláda u domácích bank půjčila jen asi 21 procent z celkového objemu poskytnutých půjček.

Poplatky, poplatky, poplatky

Nejdiskutovanějším problémem našeho bankovnictví v současnosti jsou bankovní poplatky. Ty v Belgii v kurzu nejsou. Za vedení nebo rušení účtu tam klienti nic neplatí. I proto patří belgické banky z hlediska nákladovosti pro klienta mezi nejlepší.

Můžeme srovnat, kolik v průměru ročně zaplatí klienti našich a belgických bank za každodenní bankovní služby. V globálním profilu, který porovnává ceny průměrných produktů (tedy stejných pro všechny srovnávané země), jsou naše poplatky oproti belgickým o 20 EUR vyšší. Lepší statistiky vychází z pohledu místního profilu, který bere v úvahu lokální specifika a poplatky zkoumá pro průměrného zákazníka v dané zemi. V tomto případě zaplatíme jen o 11 EUR více než Belgičané. Ke klientsky nejdražším zemím se naopak řadí Švýcarsko, Itálie a Německo.

Dost rozporné jsou tytéž výsledky pro sousední Slovensko. Zatímco z globálního pohledu jsou v žebříčku spíše mezi dražšími bankami, pro průměrného slovenského zákazníka mají poplatky velice přiměřené a příznivé. Ještě jeden odlišný trend se projevuje u našich východních sousedů. Která banka nemá svou pobočku v jednom z nákupních center, jakoby neexistovala. Slovákům se do kamenných bank příliš nechce.

Také pojistný trh se v obou zemích výrazně odlišuje. Pro Belgičany je samozřejmostí platit si pojištění. Více než 180 pojistných společností působících v Belgii pojistilo v roce 2004 své klienty za 28,5 mld. EUR. To v Česku se ve stejném období asi u čtyřicítky pojišťoven klienti pojistili jen za 3,6 mld. EUR.

dan_z_prijmu

V ČR navíc převládá jako pojistný produkt neživotní pojištění a v jeho rámci zákonné pojištění motorových vozidel. Naopak belgickým trendem je individuální životní pojištění, které tvoří víc než 50 % celkového pojistného. I v tomto směru máme Belgii v čem dohánět. Životní pojištění nebo penzijní připojištění u nás zatím velkou tradici nemá.

A co bankovní budoucnost? České bankovnictví bude ovlivňováno řadou faktorů. Ne příliš příznivý demografický vývoj vytváří prostor pro prodej produktů celoživotního investování, jako je životní pojištění nebo penzijní fondy. Ani úvěrové produkty nepřijdou zkrátka. Příznivé jsou pro ně jak dlouhodobě nízké úrokové sazby, tak i touha lidí po zlepšování své životní situace.

Nechcete svěřit své úspory bankám? Investujte do nemovitostí.

Líbí se vám současná situace v našem bankovnictví?

Byl pro vás článek přínosný?

Autor článku

Absolventka Fakulty národohospodářské VŠE v Praze, obor hospodářská politika.
Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).