Spočítejte si...

Zavřít

Bankovní úředník „se hrabal“ v cizích účtech, stálo ho to místo

Na váš účet v bance se nemůže dívat každý zaměstnanec banky. Banky sledování účtů kontrolují a porušení trestají nekompromisně.

Vzhledem k tomu, že banka disponuje s daty a finančními prostředky svých klientů, je důvěra k jejím zaměstnancům nezbytná a nelze tedy na ní spravedlivě požadovat, aby zaměstnávala zaměstnance, který ji narušuje neoprávněným nahlížením do účtů.

Zaměstnavatel – Komerční banka sdělil 19. 4. 2005 zaměstnanci Ing. M. T. dopisem ze dne 19. 4. 2005, že s ním okamžitě ruší pracovní poměr. Porušení pracovní kázně zvlášť hrubým způsobem spatřovala banka zejména v tom, že „v rozporu s Etickým kodexem KB v období srpen 2004 až březen 2005, v rámci svých pracovních povinností, použil Internet k přihlášení a prohlížení externích webových stránek, jejichž obsah nesouvisel s povinnostmi vyplývajícími z jeho pracovní pozice a tato činnost mu také nebyla nařízena přímým nadřízeným“, a dále, že „v období červenec 2004 až únor 2005 neoprávněně opakovaně nahlížel minimálně na 3 účty firem“ a „4 účty klientů, které nejsou v obsluze žalobcem řízeného obchodního místa“. Zaměstnanec si to nedal líbit a domáhal se soudní cestou, aby bylo určeno, že uvedené okamžité zrušení pracovního poměru je neplatné. 

Zprvu soud neshledal závažný prohřešek

Soud prvního stupně žalobě vyhověl, když dospěl k závěru, že žalobce sice porušil pracovní kázeň, když bezdůvodně nahlížel na účet firmy J. a na účet jiného vedoucího zaměstnance banky, avšak toto porušení pracovní kázně není podle jeho názoru porušením pracovní kázně zvlášť hrubým způsobem. Soud prvního stupně zdůraznil zejména, že žalobce nikdy nebyl před disciplinárním výborem, ani „nikdy nebyl na případné porušení povinností při využívání informačního systému banky upozorněn“, informace z účtů nezneužil a „nebylo prokázáno, že by některému z dotčených subjektů vznikla škoda. Žalovaná banka navíc nesplnila povinnost projednat okamžité zrušení pracovního poměru s příslušným odborovým orgánem, když tuto skutečnost „pouze oznámila předsedkyni odborové organizace“.

Čtěte také:

Firemní odbory už vás od výpovědi neochrání

Mohou vás podnikové odbory zachránit od výpovědi?

Bez důvěry zaměstnávat nelze

K odvolání žalované odvolací soud rozsudek soudu prvního stupně zrušil a věc mu vrátil k dalšímu řízení. Odvolací soud dospěl k závěru, že porušení pracovní kázně žalobcem je třeba hodnotit jako zvlášť hrubé, a to zejména s ohledem na skutečnost, že žalobce „byl zaměstnancem banky ve funkci ředitele pobočky, pracovní kázeň porušoval po dobu sedmi měsíců a opakovaně“, a také, že po žalované „právě s ohledem na to, že disponuje s daty a finančními prostředky klientů a ke své činnosti nezbytně potřebuje mít důvěru k zaměstnancům, nelze spravedlivě požadovat, aby ho nadále zaměstnávala“.

Napodruhé soud prvního stupně žalobu zamítl. Soud dovodil, že žalobce porušil pracovní kázeň zvlášť hrubým způsobem, neboť nelze přehlédnout, že porušení pracovní kázně se dopustil ve vedoucí funkci ředitele pobočky, pracovní kázeň porušoval opakovaně po dobu sedmi měsíců, postupoval tak „v rozporu s Pracovním řádem i Etickým kodexem“, čímž ztratil důvěru žalované, a nelze proto na žalované spravedlivě požadovat, aby žalobce nadále zaměstnávala.

K odvolání žalobce odvolací soud rozsudek soudu prvního stupně potvrdil. Odvolací soud se ztotožnil se závěry soudu prvního stupně, že žalobce porušil pracovní kázeň zvlášť hrubým způsobem tím, že „využíval centrální bankovní systém v období od července 2004 do února 2005 nad rámec pracovních potřeb“, čímž zároveň porušil povinnosti „stanovené právními předpisy, Pracovním řádem a Etickým kodexem“ žalované. Při hodnocení intenzity porušení pracovní kázně vycházel odvolací soud zejména z toho, že „žalobce byl zaměstnanec banky zastávající řídící funkci ředitele pobočky a pracovní kázeň porušoval….po sedm měsíců a opakovaně“. Proti tomuto rozsudku odvolacího soudu podal žalobce dovolání k Nejvyššímu soudu ČR.

Posouzení případu Nejvyšším soudem

V posuzovaném případě při zkoumání, zda žalobce tím, že nad rámec svých pracovních potřeb využíval centrální bankovní systém, porušil pracovní kázeň zvlášť hrubým způsobem, odvolací soud k okolnostem významným pro posouzení intenzity porušení pracovní kázně náležitě přihlédl. Vzal v úvahu, že vytýkaným jednáním žalobce porušil povinnosti stanovené mu Pracovním řádem a Etickým kodexem, čímž také ztratil důvěru ve svou osobu ze strany žalované – zaměstnavatele, a vzhledem k tomu, že žalovaná disponuje s daty a finančními prostředky svých klientů, je důvěra k jejím zaměstnancům nezbytná a nelze tedy na ní – jak odvolací soud správně dovodil – spravedlivě požadovat, aby žalobce i nadále zaměstnávala. Přihlédl i k tomu, že pracovní kázeň žalobce porušil „v řídící funkci“, a že se tak dělo od srpna 2004 do února 2005, „to znamená sedm měsíců a opakovaně“. Odvolací soud tedy v souladu se zákonem dospěl ke správnému závěru, že jednáním, vytýkaným v okamžitém zrušení pracovního poměru, žalobce porušil pracovní kázeň zvlášť hrubým způsobem.

Zaměstnanec namítal, že odvolací soud měl při posuzování intenzity porušení pracovní kázně jednáním uvedeným v okamžitém zrušení pracovního poměru žalovanou přihlédnout zejména k tomu, že

  •  „v průběhu jeho dlouhého pracovního poměru u žalované mu nikdy nebylo vytýkáno porušení pracovní kázně“,
  • že nebylo zjištěno ohrožení pověsti či poškození žalované, a
  • že „nebylo prokázáno, že by žalobce získal nějaký majetkový prospěch“.

To však NS ČR odmítl a naopak zdůraznil, že odvolací soud zhodnotil plně všechny okolnosti případu, včetně těch zaměstnancem uváděných, a proto svým rozsudkem ze dne 5. 5. 2009 spis. zn. 21 Cdo 1839/2008 dovolání zamítl. Tip: Kdy může zaměstnavatel vyhodit pracovníka na hodinu?

9 názorů Vstoupit do diskuse
poslední názor přidán 5. 10. 2014 16:57