Za tzv. typický bankovní balíček zaplatí dle studie EFMA – World Retail Banking Report 2005 nejvíce občané ve Švýcarsku (137 euro za rok) a nejméně občané v Nizozemí (25 euro za rok).
Přepočet k průměrné mzdě
Samotná výše bankovních poplatků za klasický bankovní balíček (výpisy z účtu, bankovní operace, používání kreditní karty, internetbanking, …) vyjádřená v eurech nemá nejlepší vypovídací schopnost, neboť mzdy a platy občanů se v jednotlivých zemích značně liší. Z tohoto důvodu jsme v tabulce přidali vlastní sloupec – cena za bankovní balíček v procentech z průměrné mzdy.
Díky ukazateli poplatků k průměrné mzdě zjistíme přesněji, jak jsou jednotlivé bankovní domy „drahé“. Při přepočtu vidíme, že sice ve Švýcarsku jsou v absolutním vyjádření „nejdražší“ bankovní poplatky, ale při porovnání průměrných mezd zjistíme, že jsou bankovní poplatky pro Švýcara za rok třikrát levnější než pro nás.
Nejlevnější po přepočtu jsou bankovní balíčky v Nizozemí, Belgii, Švédsku a Velké Británii. Naopak velmi drahé jsou v Číně (průměrná mzda v Číně je však extrémně ovlivněna nízkými mzdami na venkově a vysokými příjmy ve městech). Občané na venkově žádné bankovní účty nemají, a proto jsou bankovní poplatky vzhledem k průměrné mzdě u občanů ve městě nižší. Průměrná mzda občanů pracujících ve městě je čtyřnásobně vyšší (např. Peking). V celkovém efektu není potom rozdíl tak závratný a je o pár desetinek vyšší než v Česku.
Nejvýkonnější bankovnictví
Nejvýkonnější bankovnictví je ve Švýcarsku, Spojených státech amerických, Japonsku a Lucembursku. Podívejme se proto na bankovnictví těchto zemí trošku detailněji.
Švýcarsko
Švýcarské bankovnictví je nejpropracovanější na světě (na HDP se podílí z více než 12 %, v USA pouze 7 %, v Japonsku 6 %). V zemi působí okolo 400 bank, které mají okolo 3400 poboček. V bankovním sektoru pracuje více než 110 tisíc zaměstnanců. Pro Švýcarsko je typický velký počet regionálních bank a spořitelen.
Švýcarsko dlouhodobě vytváří podmínky, kterými stimuluje rozvoj finančního sektoru. Právní a fiskální rámec spolu se základní stabilitou země vytváří dostatečně atraktivní rámec pro rozvoj finančního sektoru. Vedle daňových stimulů je švýcarské bankovnictví pro svou klientelu atraktivní také velmi rigorózně uplatňovaným zákonem o bankovním tajemství.
Ve švýcarských bankách je deponováno více než 3 400 miliard švýcarských franků (přibližně jedna třetina celkového finančního majetku v bankách na celém světě). Bankovní soustava Švýcarska se mimo jiné člení na velkobanky, kantonální banky, regionální banky a spořitelny, zápůjční pokladny, finanční společnosti a privátní banky.
USA
Bankovnictví ve Spojených státech je silné, zdravé a ziskové. Současně v zemi působí více než 7 800 bank a 1400 spořitelen. V bankovnictví pracují téměř dva milióny lidí.
Hlavním motorem růstu zisků jednotlivých bankovních domů jsou spotřebitelské úvěry (úrokové sazby jsou tradičně nízké). Získat úvěr je v Spojených státech snadnou záležitostí. Veškeré administrativní úkony jsou rychlé. Mnoho bank může poskytovat občanům spotřebitelské úvěry mnohem riskantněji, protože vymahatelnost pohledávek je oproti Evropě rychlá.
Soudy umožňují exekuci ze mzdy, z účtu nebo prodejem movitého či nemovitého majetku bez zbytečných průtahů. Jednotlivé bankovní domy mají smlouvu s několika exekutorskými úřady. Navíc exekuce může přijít již po nesplacení několika splátek. V Americe žijí téměř všechny domácnosti na dluh.
Ve Spojených státech je vysoký stupeň automatizovaných bankovních operací. Všechny probíhají prostřednictvím bankomatů. Síť těchto bankomatů je velice hustá a z každého z nich je možno vybírat a platit nezávisle na tom, u kterého bankovního domu má klient veden účet. Operace jsou dokonce prováděny bezplatně.
Většina finančního kapitálu v bankách je domácího původu, což není například v zemích Evropské unie obvyklé.
Japonsko
Japonský bankovní systém se vyznačuje vysokým stupněm liberalizace a zapojení do mezinárodních finančních operací. Japonské banky jsou světoznámé svou spolehlivostí a seriózností. Tradičně patří mezi nejsilnější bankovní domy na světě.
Současným trendem je další propojování jednotlivých bank do ještě větších a silnějších celků. Největšími bankami jsou Mizino Financial Group, Sumitomo Mitsumi Financial Group, Mitsubishi Tokyo Financial Group, Rezóna Holdings a UFJ Holdings. V Japonsku mimo tyto banky působí celá řada finančních institucí pro podporu malých a středních podniků.
Japonská bankovní soustava je nejhustší na světě. Bankovní systém patří k nejrozvinutějším a nejlépe organizovaným. Bankovní služby jsou pro zemi silným zdrojem devizových příjmů.
Japonské banky na rozdíl od evropských nemají takové problémy se špatnými úvěry vůči občanům. Japonci jsou velmi pečliví, přesní a hrdí. Nesplácení úvěru pro ně znamená pokles vlastní prestiže, které si nade všechno cení.
Lucembursko
Nejvýznamnější lucemburské veřejnoprávní banky jsou Banque et Caisse d'Epargne de l'Etat a Société Nationale de Crédit et d'Investissement. V Lucembursku působí celkem 197 bank včetně zahraničních poboček z 25 zemí (největší zastoupení má Německo – 60 bank).
Lucembursko je významným finančním evropským centrem. Ve světovém žebříčku mu patří dokonce pátá příčka. Finanční sektor se podílí z 60 % na tvorbě HDP. Bankovní sektor zaměstnává asi 25 000 pracovníků a spravuje aktiva ve výši přes 650 mld. EUR. To je na tak malinkou zemi nevídaný počet. Dále v Lucembursku působí 1 790 investičních společností a fondů s celkovými aktivy 900 mld. EUR. Samotný finanční sektor se podílí 30 % na tvorbě přidané hodnoty celé lucemburské ekonomiky.
Země | Výše poplatků za rok (v euro) | Průměrná roční mzda (v euro) | Bankovní poplatky v % z průměrné mzdy |
---|---|---|---|
Nizozemí | 25 | 31 788 | 0,079 |
Belgie | 57 | 33 240 | 0,171 |
Švédsko | 49 | 27 384 | 0,179 |
Velká Británie | 65 | 28 392 | 0,229 |
Norsko | 102 | 36 348 | 0,281 |
Německo | 98 | 33 816 | 0,290 |
Kanada | 76 | 24 708 | 0,308 |
Rakousko | 79 | 24 408 | 0,324 |
Švýcarsko | 137 | 40 752 | 0,336 |
Francie | 89 | 25 536 | 0,349 |
USA | 93 | 26 352 | 0,353 |
Austrálie | 123 | 29 448 | 0,418 |
Španělsko | 81 | 16 980 | 0,477 |
Itálie | 113 | 22 116 | 0,511 |
Portugalsko | 69 | 8 676 | 0,795 |
Česko | 68 | 6 720 | 1,012 |
Slovensko | 48 | 3 780 | 1,270 |
Polsko | 91 | 6 300 | 1,444 |
Čína | 29 | 616 | 4,708 |
Pramen: EFMA – World Retail Banking Report 2005