Spočítejte si...

Zavřít

Bankovní i jiná tajemství se dále prolomí

Bankovní tajemství bude moci být prolomeno nejen na základě podezření z terorismu. Hrozí, že někteří vkladatelé si uloží peníze do jiných zemí?

Sněmovna schválila rozšíření pravomocí zpravodajských služeb, které nyní budou moci žádat o informace od telekomunikačních operátorů, dojde k prolomení daňového tajemství a zruší se omezení u údajů, které chrání tajemství bankovní tajemství.

V současnosti přitom můžou zpravodajské služby získávat údaje související s bankovním tajemstvím především v případech, které se týkají podezření z financování terorismu. Podle předlohy však omezení zmizí. Znamená to, že budou moci získat údaje téměř ve všech případech, a to také od spořitelních a úvěrních družstev, tedy i kampeliček. Novela míří v současnosti do Senátu.

Výrazné omezení svobody?

Návrh zákona kritizuje TOP 09: Samozřejmě svět je čím dál nebezpečnější a o to zpravodajské služby opírají svůj nárok. Já, mám-li volit mezi bezpečím a svobodou, volím svobodu – i když je nebezpečná, prohlásil poslanec TOP 09 Daniel Korte. Novelu však podpořili například poslanci ODS.

Hlasitými odpůrci jsou však lidé, kteří se pohybují přímo či nepřímo v bankovním sektoru. Jsem zásadně proti tomu, aby se dále bankovní tajemství prolamovalo. Jedná se fakticky o to, že všichni klienti českých bank se stávají podezřelými. Opět se přijímá regulace, která se paušálně týká všech, není speciálně zaměřená na ty, kvůli kterým se děje. Je to jako kdybychom chytali štiky v rybníku velkou rybářskou sítí. Chytíme tím všechny ryby, paradoxně nikoliv jen ne ty štiky. Na rozdíl od ostatních ryb, například kaprů, se jedná o ryby, které jsou mnohem rychlejší, dravější a chytřejší a síti se vyhnou či ji prostě prokoušou. Chytíme v podstatě jen takové ryby, které jsme chytit původně vůbec nechtěli, uvádí Patrik Nacher, provozovatel serveru Bankovnípoplatky.com, podle kterého stát nedokáže efektivně vybírat daně a postihovat trestnou činnost, a jako řešení proto vidí přijímat pravidla, která omezují všechny. O tématu bankovního tajemství čtěte článek Co je to bankovní tajemství a jak funguje?

Jako člověk demokraticky smýšlející s tím hluboce nesouhlasím, uvádí Nacher, který se však nebojí, že by to mohlo vést k nějakému odlivu bankovních vkladů, neboť obdobná situace je podle něj ve většině zemí na světě, bankovní tajemství tedy podle něj téměř neexistuje. Je také třeba připomenout, že s bankovním tajemstvím je to v posledních letech rok od roku horší.

V minulém roce také 51 zástupců státu v Berlíně podepsalo dohodu o výměně daňových informací. Opatření by mělo začít platit od roku 2017 a tvůrci si slibují, že by měl pomoci k omezení daňových úniků. Podpis také komentoval ministr Babiš, podle kterého budou finanční toky přehlednější. Je také vhodné připomenout, že mBank nově chce po klientech e-mail o tom, že čekají vysokou částku či chtějí utrácet více než stotisícové částky. Banka se odvolává na zákon, který má bránit praní špinavých peněz.

Statistiky ohledně prolomených bankovních účtů neexistují

Existují pochopitelně obavy, zdali nemůže docházet ke zneužívání bankovního tajemství ze strany Finanční správy. Babišův úřad si totiž neeviduje, kolikrát bankovní tajemství skutečně prolomil. Na zpracovávání informací podléhajících bankovnímu tajemství je založena samotná činnost FAÚ (Finanční analytický útvar). Tyto informace jsou ze strany bank poskytovány standardně, jednak jako oznámení podezřelého obchodu od povinné osoby, tak potom jako součást každého šetřeného případu. Údaj o počtu prolomení bankovního tajemství není statisticky sledován. Navíc postupy při provádění šetření podezřelého obchodu nebudeme s ohledem na povinnost mlčenlivosti zveřejňovat, sdělil před časem mluvčí Radek Ležatka, který resort financí opustil pro časopis EURO. 

Nedůslednou evidenci ohledně prolomeného bankovního tajemství kritizuje poslankyně ODS Jana Černochová. Prolomení bankovního tajemství je principiálně srovnatelné s použitím odposlechu, u kterého je vedení a analýza statistik samozřejmostí. Tato kompetence by rozhodně neměla být nadužívána a statistická data jsou k vyhodnocení toho, zda tomu tak je či není, nezbytným údajem, tvrdí. Za riziko považuje skutečnost, že FAÚ v současné době podléhá Andreji Babišovi, což je zcela neslučitelné s jeho byznysovými aktivitami a podle ní tak nemůže být učebnicovější střet zájmu. V žádné zemi se standardní politickou kulturou by něco takového nebylo vůbec možné, dodala Černochová.

Co centrální evidence účtů?

Pomoci se dostat k údajům pomůže také zřízení centrální evidence účtů, kterou prosazovalo Ministerstvo financí Andreje Babiše. Vše záviselo na České národní bance, která se dlouze centrální evidenci bránila, nakonec však povolila.

Česká národní banka souhlasí s tezemi zřízení a provozování tzv. Centrální evidence účtů, tedy jednoduché evidence existujících účtů fyzických a právnických osob vedených u úvěrových institucí formou jakéhosi rozcestníku. Součástí evidence by proto neměly být stavové hodnoty na účtech. O konkrétních podmínkách vytvoření a provozu Centrální evidence účtů na základě dohodnutých principů se vede diskuse, uvedl mluvčí centrální banky Tomáš Zimmermann.

Půjde však jen o seznam, který mimo jiné ukáže, jak dlouho účet existoval. Součástí však nebudou informace o zůstatcích na bankovních účtech. Jedná se jen o existenci účtu. V rámci ‚karuselových‘ obchodů je průměrný věk firmy 24 dní a rekord je osm hodin. Za tu dobu někdo založil firmu, nás stačil okrást a dát ji do bankrotu. Jde tedy o čas a jen o existenci účtu, uvedl v minulosti Babiš k významu evidence.

Jaká další tajemství se prolomí?

Zákon se také dotkne daňového tajemství, kdy zpravodajská služba bude moci žádat informace ze správy daní z Generálního finančního ředitelství s tím, že Ředitelství by nemuselo údaje poskytnout v případě, že by daný úkon ohrozil účinný výběr daní.

Zpravodajská služba také bude moci žádat údaje od operátorů. Bude tak schopna zjistit, kdo je vlastníkem telefonního čísla. Každého překvapí, že tajné služby doposud mohly odposlouchávat, kde telefonické hovory probíhají, ale nemohly zjistit, komu ta čísla patří – a musely je složitě zjišťovat, uvedl pro přijetí normy poslanec ČSSD Roman Váňa.

Pro návrh nakonec zvedlo ruku 142 poslanců včetně většiny opozičních. ODS chtěla vědět, kdo bude tajné služby s novými pravomocemi kontrolovat. Jedna kontrola by měla být v podobě parlamentní stálé komise a ta druhá na základně nezávislých odborníků, kteří mohou být z řad bývalých soudců, uvedla poslankyně za ODS Jana Černochová.

3 názory Vstoupit do diskuse
poslední názor přidán 21. 7. 2015 11:13