Spočítejte si...

Zavřít

Banka plná peněz

Byli jste už někdy v bankovním trezoru? Viděli jste někdy na vlastní oči tunu zlata? Jestli ne, máte dobrou příležitost - v útrobách České národní banky se nachází jedinečná expozice všeho, co nějak souvisí s penězi.

Nestává se příliš často, aby se zrovna na stránkách Měšce objevila zpráva o nějaké výstavě. Tentokrát však zmínka o jednom takovém kulturně-vzdělávacím a ducha povznášejícím zážitku vůbec není od věci – naopak je na našich stránkách více než případná. Česká národní banka totiž na začátku letošního roku otevřela stálou expozici o vývoji peněz a financí na území České republiky pod názvem „Lidé a peníze – od pazourku k digitálním penězům“.

O výstavu je veliký zájem. Není divu, o své peníze má starost snad každý. Někomu jde jen o to, aby jich měl v peněžence dost. Jinému zase záleží na druhu a z nějakého důvodu dává přednost takovému dolaru třeba před forintem. Další naopak nedá dopustit na starou dobrou marku, i když už hezkých pár týdnů neexistuje. A čtvrtý, ten chce právě jen ty peníze, které už neplatí, protože si říká numismatik.

Ať patříte do kterékoli skupiny, ať máte k penězům jakýkoli vztah, v trezoru pražské centrály České národní banky Na Příkopech byste se nudit neměli. Ano, v trezoru, protože právě v něm výstavu nainstalovali.

Doporučuji do banky vstoupit spíš nalehko – všechna zavazadla, mobilní telefony a zbraně totiž musíte nechat v šatně. Z celého prostoru na vás padá mramorově tísnivá atmosféra důležitosti a vážnosti a zdálo by se, že i sebemenší úsměv je zde zakázán.

Ovšem opak je pravdou – s bankou se nejdříve seznámíte dvěma krátkými filmy přibližujícími historii, postavení a význam ČNB. Zatímco první projekce je standardního typu, druhá, animovaná, podává humorný obraz chladného seriózního světa velkých financí (věděli jste, že ražba peněz probíhala tak, že panovník i s korunou praštil svou velectěnou hlavou do drahého kovu, aby na něm vytvořil svůj reliéf, a že inflace vznikla tak, že panovník ve velké rychlosti mlátil hlavou o jednu minci za druhou?).

Před vstupem do samotného trezoru projdete přísnou bezpečnostní procedurou, proti níž jsou i letištní kontroly úplné korzo. Do trezoru se vchází těžkými masivními dveřmi, jež by nezdolal ani George Cloony, který teď jako filmový Danny se svými parťáky vybírá jeden trezor za druhým. Za nimi na vás čeká 65 vitrín s nejrůznějšími poklady. A to doslova – nejcennější je tu celá tuna zlata. Od pohledu to zas takový zázrak není, zlaté cihly se blýskají jen trochu a nijak zvláštně nevypadají, ale když si uvědomíte, že před sebou máte 300 milionů korun a nějaké ty drobné…

Ovšem zlaté mince jsou už mnohem působivější a mnohé i vysloveně krásné. Jedna z nich, českého původu, dokonce byla vyhlášena nejkrásnější mincí celého světa (z těch, které nejsou používány v běžném oběhu). Naopak za nejkrásnější oběžnou minci světa byla v roce 1995 zvolena česká padesátikoruna (ano, ta dvoubarevná, s pražským motivem).

Podobných zajímavostí se v podzemí ČNB dozvíte mnohem více. Ať už se jedná o kuriozity nějak související s penězi – například nejdražší zub na světě patřil Isaaku Newtonovi (jestli to aspoň byl zub moudrosti?), největší hodnotu ze všech světových bankovek má bankovka 100.000 dolarů, kterou sice v normálním oběhu nenajdete, ale velké instituce si pomocí ní vypořádávají pohledávky, největší platbu pomocí kreditní karty zase uskutečnil jakýsi Eli Broad z Los Angeles, když kartou American Express zaplatil 2,5 milionu dolarů za obraz Roye Lichtensteina. V interaktivním průvodci na výstavě naleznete spoustu podobných perliček, které pak můžete, jako teď já, dávat k dobru.

Seznámíte se s nejrůznějšími mincemi a bankovkami používanými na našem území, ale i mimo ně (vzpomínáte ještě na jedovatě zelenou stokorunu s Klementem Gottwaldem, která se do oběhu dostala jen nakrátko v roce 1989?), bude vám vysvětleno, jak se razily mince, uvidíte také to, co se s penězi stane, když je schováte před zloději do trouby a zapomenete je před pečením vyndat.

Vedle pravých bankovek si můžete prohlédnout i padělky a zvětšeniny nepatrných rozdílů mezi nimi – jestli si myslíte, že poznáte zdařilý padělek od pravé bankovky, tak vám mohu zaručit, že nepoznáte, pokud ovšem nemáte místo očí mikroskopy. A asi by vám nepomohly ani bezpečnostní ochranné prvky, které vám předvede jedna světélkující vitrína.

Hmatatelným exponátem jsou trezorové boxy uprostřed místnosti – na vlastní oči a ruce se můžete přesvědčit, že mít věci schované v bance už něco znamená. A kdybyste přemýšleli, co na dvířkách boxů dělá ta šesticípá hvězda – ne, není to hvězda Davidova a nejedná se o boxy, do nichž si ukládaly cennosti pražští Židé, jak napsal jeden čtený deník. Vysvětlení je prozaičtější – jde o výrobní značku vyraženou jako poznávací znamení dodavatelské firmy.

Na závěr můžete zkusit docela zajímavý vědomostní test na počítači. Tak kupříkladu, co myslíte, která strana mince je rubová a která lícní? „Panna“ nebo „orel“? Na první dojem by se někomu mohlo zdát, že lícní strana je ta, která znázorňuje hodnotu mince. Ale není. A proč? Protože podle zákona je lícní strana ta, na níž je státní znak – „orel“, tedy vlastně lev. Věděli jste to?

Návštěva této výstavy tedy může být docela užitečná. Nejtěžší však bude vůbec se na ni dostat. Ne kvůli vstupnému, protože vstup je zdarma, ale kvůli omezené schopnosti trezoru vstřebávat návštěvníky.

Z bezpečnostních důvodů nemůže v rámci jedné prohlídky vstoupit více než 34 lidí najednou, navíc vstupy během dne (otevřeno mají od jen úterý do pátku) jsou jen tři: v 9.00, v 11.00 a ve 13.30. Je tedy nutné rezervovat místa předem – nejsnáze na pražském telefonu 02/24412626 nebo na mailu: expozice@cnb.cz.

Poněkud nepříznivá otevírací doba, že? Většinu návštěv proto tvoří školy a podobná pochybná zařízení, ale třeba o blížících se prázdninách je docela slušná šance, že se na výstavu dostanete.

A ještě jedna zajímavost na závěr – z nějakého zvláštního důvodu prý většinu návštěvníků tvoří ženy.

Anketa

Zaujala vás výstava ČNB?