Spočítejte si...

Zavřít

Banka neproplatila šek na 60 eur, poplatek ale tvoří více jak polovinu

Pro inkasa šeků platí přesná pravidla. Když banka ví, že se šek proplatit nepodaří, nemůže jej inkasovat jen pro výběr poplatku.

Může banka účtovat bez upozornění majiteli šeku poplatek za jeho neproplacení, když sama při jeho přijetí měla tušit, že jej proplácet pravděpodobně nebude? Banky si účtují poplatek za leccos. Diskutabilní je ale naúčtovat poplatek ve výši 40 eur za to, že banka neproplatila šek na 60 eur, když už při jeho přijetí měla vědět, že je neproplatitelný. 

Od společnosti Microsoft jsem v srpnu 2013 obdržel šek s logem Citibank, vystavený 1. 8. 2013 na částku 60 eur. Téměř jsem na něj zapomněl a až 22. 7. 2014 jsem jej zanesl do Komerční banky k proplacení formou nezávazného inkasa. Jenže po pár dnech mi bylo sděleno, že šekovník odmítl proplacení šeku a banka požaduje úhradu nákladů v souvislosti s pokusem o proplacení ve výši 40 EUR, tak, jak, cituji ´předpokládají podmínky k příkazu k proplacení, jež jsou jeho fyzickou součástí´, napsal do redakce čtenář Pavel.

Popisovaná zkušenost se stala sice v Komerční bance, ale následující právní rozbor je platný pro jakoukoli banku, která inkaso šeků nabízí.

Zjevně neplatný šek

Náležitosti šeku obsahuje část II. Směnečného a šekového zákona.

§ 29/2 Šek, který je vystaven v jiném státě, než v kterém je splatný, je třeba předložit k placení do 20 dnů, jsou-li místo vystavení a místo platební v témže světadílu, a do 70 dnů, jsou-li místo vystavení a místo platební v různých světadílech.

A nelze vynechat ani nový občanský zákoník, zvláště § 1728/2:

Při jednání o uzavření smlouvy si smluvní strany vzájemně sdělí všechny skutkové a právní okolnosti, o nichž ví nebo vědět musí, tak, aby se každá ze stran mohla přesvědčit o možnosti uzavřít platnou smlouvu a aby byl každé ze stran zřejmý její zájem smlouvu uzavřít.

Banka tedy musí znát zákonné náležitosti šeku, pokud nabízí službu jeho proplacení.

Banka vás musí předem upozornit na nevhodnost pokynů

Dle dodatečného sdělení banky je obvyklá platnost (lhůta k předložení) šeků prodloužena na 180 dní až 1 rok.

Rovněž bance musí být zjevné, že klient nebude s bankou uzavírat (nepojmenovanou ústní) smlouvu „o proplacení šeku“, je-li zjevné, že šek s poměrně velkou pravděpodobností nebude proplacen. 

V daném případě byl šek „německé“ Citibank procesován přes prostředníka Deutsche Bank a k odmítnutí proplacení došlo 5. 8. 2014, tj. krátce po roční lhůtě od vystavení.

Komerční banka musí být obeznámena s obvyklými procesy a lhůtami proplacení a tuto situaci měla předpokládat (jak sama na svém webu ostatně uvádí, že inkaso trvá 15–30 dní).

Banka by tedy měla na základě výše citovaného § 1728/2, též s ohledem na povinnost odborné péče, jež pro banky není stanovena, ale z dalších předpisů se dovozuje, a nakonec též s ohledem na dobré mravy, provedení služby v daném konkrétním případě, nikoli paušálně formulářem (nicméně ani formulář KB takové konkrétní varování neobsahuje), ale výslovně odmítnout. Měla by tak učinit s tím, že jej provede pouze v případě, že klient na provedení trvá, a písemné varování s takovým obsahem podepíše. 

Zde nejde jen o náklady neproplacení, ale též o stav, kdy banka může v důsledku očekávání klienta o proplacení (o němž ví, že není příliš reálné), způsobit klientovi další navazující škody. Pokud tedy důvodem neproplacení bylo, jak z předložené dokumentace předpokládám (Citibank odmítla dne 5. 8. 2013), pozdní předložení šeku, Komerční banka nemá v tomto případě nárok na úhradu nákladů v souvislosti s neproplacením. V opačném případě by banka k žádosti o úhradu spojených výdajů měla doložit, že k neproplacení došlo z jiných důvodů. To však nejspíše nebude mít jak, neboť šekovník alespoň dle zákona směnečného a šekového tento důvod sdělit nemusí, vysvětluje specialista na bankovní právo (jméno redakce zná).

Pokud přece důvod sdělí, tento důvod pak majitel spolu s bankou vráceným originálem šeku může konzultovat s šekovým dlužníkem (Microsoft), aby se ujistil, že šekovník (banka) nelže. U šeků předložených po lhůtě by banka rovněž měla alespoň formulářově upozornit na riziko neproplacení z důvody možné prošlé lhůty k předložení.

Mj. jiná banka dokonce na svém webu nepřímo chybně tvrdí, že šek podaný ve lhůtě platnosti, proplatí… To však ve skutečnosti někdy neplatí, neboť není započítána lhůta na zprocesování:

- v případě omezení platnosti šeku (např. „valid for 180 days“), musí být předložen k inkasu před uplynutím této lhůty

- datum vystavení je uvedeno na šeku a lhůta pro předložení v bankovní praxi obvykle nepřesahuje 1 rok od vystavení šeku

- k nezávaznému inkasu lze převzít i starší šeky – nízká pravděpodobnost proplacení

Z toho je zjevné, že procesy, jež by měly být nastaveny v souladu s legislativou, nastaveny nejsou. Ze soukromoprávního hlediska – tj. pro tento případ je ale podstatné, co banka řekne klientovi přímo, ani web se správnou či žádnou informací by ji nezachránil.

Zapamatujte si

  • 20 dnů – platnost šeku, jsou-li místo vystavení a místo platební v témže světadílu (např. šek z Řecka inkasovaný v ČR).
  • 70 dnů – platnost šeku, jsou-li místo vystavení a místo platební v různých světadílech (např. šek z USA inkasovaný v ČR).
  • 1 rok – v praxi se běžně proplácejí šeky až 1 kalendářní rok od data vystavení, ale není na to nárok. Po uplynutí 1 roku je proplacení nejisté a převážně zamítnuté.
  • Banka nemůže požadovat náhradu nákladů neproplacení zjevně neplatného, přesněji neproplatitelného šeku.
  • Pokud ale budete trvat na inkasu šeku i přes varování banky o možném neúspěchu inkasa, nemáte nárok na vrácení poplatku za neúspěšné inkaso šeku.

Náklady na neproplacení v hrubém nepoměru

V případech, kdy se šeková suma blíží poplatku za inkaso či výdajům v souvislosti s jeho neprovedením, by banka měla klienta opět na tuto skutečnost upozornit, podobně jako by účtovala poplatek 100 Kč za šek na sumu 10 Kč. A to buď výslovně nebo alespoň ve formuláři uvést rozpětí obvyklých nákladů na neproplacení šeku k inkasu zvlášť u bank na kontinentu a mimo něj. 

widgety

Regulatorní hledisko

Z regulatorního hlediska je to pak na podnět na Českou národní banku, neboť pokud to došlo až do této fáze, kdy banka nárokuje poplatek za svou chybu na klientovi, dotčená banka se tím sama fakticky přiznává, že nemá zajištěno řádné provádění této činnosti ani její kontrolu (srov. vyhl. 163/2014 o výkonu činnosti bank, spořitelních a úvěrních družstev a obchodníků s cennými papíry).

Text vznikl s přispěním spolupracovníka redakce, který si přál zůstat v anonymitě.

4 názory Vstoupit do diskuse
poslední názor přidán 28. 10. 2014 10:14