Ať žije inflace!

Ceny stále rostou, peníze ztrácejí hodnotu a zvyšující se inflace všem nahání strach. Reakce jsou zcela automatické – koho by napadlo inflaci vnímat pozitivně? A přece i ona nám může přinést prospěch. Nevěříte?

V životě není nic jen černé nebo bílé. Každou zimu se můžeme přesvědčit, že i takový symbol bělostné čistoty jako je sníh, může pořádně zčernat. A v ekonomii to omšelé pořekadlo platí dvojnásob.

Každý ekonomický ukazatel a každý čin, který do ekonomiky nějak zasáhne, působí dvojznačně. Když vláda někomu přidá, někomu též ubere. Domácí úspory jsou pro ekonomiku žádoucí, ale spotřeba jakbysmet. Slabá koruna zvýhodní vývozy, vzroste naše konkurenceschopnost ve světě, ale zkuste si pak za takovou měnu vyměnit valuty a něco si v zahraničí koupit. Nezaměstnanost postihuje úroveň početných skupin obyvatelstva, ale její umělé udržování na nízké úrovni prý také ekonomice a celé společnosti neprospívá. Jeden rozpor za druhým, dilema střídá dilema. A s inflací je to úplně stejné.

Červencové hodnoty inflace jsou nejvyšší za poslední dva roky. Oněch 5,9 % by se nestalo číslem dne snad jen v případě, že by mistr světa desetibojař Tomáš Dvořák překonal světový rekord.

Drobné střadatele, kteří opečovávali svůj jediný termínovaný vklad v bance, musela jímat hrůza, když se dozvěděli, že během jednoho roku naspořili záporné množství peněz. Stejně tak státní zaměstnanci a všichni, kdo dostávají pevně stanovenou mzdu, zase „dostali ubráno“. Už tak schodkový rozpočet se jen těžko ubrání dalšímu prohlubování nevyrovnanosti – ze zákona se přece musí valorizovat nenasytným důchodcům jejich tučné renty. Opět se budou muset zvyšovat úrokové sazby, ačkoliv ani to centrální bance nepomůže, aby se trefila do své předpovědi a inflačního cíle.

Přesto i taková inflace nám může být ku prospěchu. Obecné pravidlo, že inflace postihuje věřitele a zvýhodňuje dlužníky, neplatí jen pro neplatiče daní, ale i pro státní dluhy, pokud jsou úročeny pevnou sazbou. Tedy i my, všichni občané naší malé republiky, budeme díky inflaci platit méně – naše vláda si totiž na splácení dluhů půjčovala především z tuzemských zdrojů a v domácí měně.

A další pozitivum: zdaleka nejvýhodnější produkt pro drobného střadatele – stavební spoření – se při vyšší inflaci může stát ještě výhodnějším. Hlavně v takovém případě, kdy musíte splácet úvěr poskytnutý na obvyklý úrok 6 %, což znamená, že při současné inflaci vaše reálné náklady na půjčku činí přímo směšných 0,1 %.

Hypotéka se teď také vyplatí. A je dobré uzavřít ji co nejdříve – poslední zvýšení klíčových sazeb ČNB se v cenách hypoték ještě neprojevilo, ale další zvyšování se v nich zcela jistě odrazí. Dnes uzavřená nízká sazba vám ale může „vydržet“ třeba celých pět let! A za pět let budou možná sazby zase nízké nebo do té doby zkrachuje banka, které dlužíte a tak podobně.

A pak je tu ještě jeden důvod, proč bychom se inflace neměli tolik bát. Důvod, který sice není příliš zmiňován, který ale možná má své opodstatnění. Inflace nám totiž paradoxně může ulehčit vstup do Evropské unie. Stačí povrchní srovnání cen u nás a v Unii, abychom pochopili, že chystané bezcelní otevření našeho trhu může skrývat mnohá rizika. Jedním z nich by mohlo být razantní „narovnání“ cen, takový malý cenový šok, způsobený ekonomicky uvažujícími obyvateli spřátelených zemí, kteří by jako spojenecká vojska v roce 1968 „obsadili“ cenově atraktivní území. Ti, kteří bydlí v příhraničních obcích, vědí své a ti, kdo vyjednávají přechodná období na prodej nemovitostí a půdy, zřejmě také.

Nejde o to zabránit našim budoucím spoluobčanům EU, aby u nás mohli investovat, ale o vyrovnání jejich takřka monopolizačního postavení v otázce kapitálu zvýšením domácích cen a mezd. A kdo by si nepřál, abychom se mohli my naprat tolika hamburgery v Paříži jako třeba Francouz v Praze? K tomu nám dopomáhej inflace, že.

Prvním náznakem toho, jak to po našem vstupu do EU může vypadat, by mohl být už leden příštího roku, kdy bude ve dvanácti zemích Unie zavedeno euro. Rozdílné ceny v rozdílných měnách budou náhle postaveny vedle sebe v měně jediné a jednotné. Někteří odborníci předpovídají, že tak může docela rychle dojít ke srovnání cenových hladin mezi jednotlivými zeměmi.

Pokud se tedy nad vyššími čísly inflace chceme něčím utěšit, máme pestrý výběr. Navíc si můžeme namlouvat i to, že se jedná jen o dočasný a přirozený výkyv způsobený pozvolna se rozehřívající ekonomikou. A někde v koutku duše se pak budeme tiše modlit, aby se nám to těžce sanované hospodářství kvůli té zpropadené inflaci zase rychle nepřehřálo.

Anketa

Jaký je váš vztah k inflaci?

5 názorů Vstoupit do diskuse
poslední názor přidán 31. 8. 2001 16:23