Hlavní navigace

Americký finanční expert radí čtenářům Měšce

21. 11. 2001
Doba čtení: 4 minuty

Sdílet

Během své pražské návštěvy minulý týden se významný americký finančník John Carey zúčastnil několika seminářů, během nichž odhalil, v čem spočívá úspěch jeho investiční strategie. Přínášíme vám některé jeho myšlenky.

John Carey, původním vzděláním historik, je uznávaný americký finančník. Často vystupuje v televizních pořadech CNN a pravidelně přispívá do Wall Street Journal. Již 15 let spravuje Pioneer Fund, vlajkovou loď finanční společnosti Pioneer Investments. Tento fond investuje hlavně do amerických akcií a na trhu je od roku 1928. Aktivní správou se snaží systematicky překonávat index největších amerických akcií S&P 500. Evropskou (resp. irskou) právní odnoží Pioneer Fundu je fond Pioneer America K-1928, do kterého mohou investovat i čeští investoři.


1) Krize je nejlepší příležitostí ke vstupu na akciový trh.
Světové akciové trhy poklesly a krátkodobě je možné, že kursy ještě více poklesnou. Z dlouhodobého hlediska bychom však měly mít v trhy důvěru. Pokud máte peníze, které nutně nepotřebujete někde jinde, moje rada zní: investujte je. Nynější kursy akcií jsou výhodné pro vstup na trh. Akciové trhy se s otřesy vždy vypořádají.

Krach na newyorské burze v roce 1929, obsazení Francie německými vojsky v roce 1940, blokáda Berlína v roce 1948, karibská krize v roce 1962, vrchol války ve Vietnamu v roce 1966, první ropný šok v roce 1973, aféra Watergate v roce 1974, nejhorší hospodářská recese za posledních 40 let v roce 1982, Černé pondělí na newyorské burze v roce 1987, válka v Perském zálivu v roce 1991, konflikt v Kosovu v roce 1999, splasknutí technologické bubliny v roce 2000 a teroristické útoky v září letošního roku. Žádná z těchto událostí nezměnila nic na faktu, že Dow Jonesův index odrážející výkonnost amerického akciového trhu zaznamenal mezi lety 1928 až 2000 nárůst o více než 5000 procent!

V dobách krize je pád kursů normálním jevem. Racionální investor by neměl propadnout panice a zbavovat se svých aktiv. Historie ukazuje, že dlouhodobě trh vždy vykazuje růst. Investor, který vložil do fondu, který spravuji, v roce 1928 10 000 USD, by měl dnes více než 74 mil. USD, což odpovídá průměrnému ročnímu růstu hodnoty investice o 13 procent. Akciový index S&P 500 vydělal průměrně ročně 10,4 procent.

Doporučuji investorům, aby se na investici dívali z dlouhodobějšího hlediska. Je možné, že s poklesem akciových trhů přijdou ještě lepší příležitosti ke vstupu. To nevím. Pokud investujete každý měsíc určitou částku v rámci investičního programu, můžete celkovou cenu vstupu snížit dalšími nákupy. Nikdy by investoři neměli zkoušet dosáhnout nákupu při cenovém minimu. To se jim těžko podaří. Pokud přestanou nakupovat průběžně, mohou snadno promeškat okamžik, kdy se růst trhu obnoví.

2) Při správě fondu se držím indexu, nepřestávám však vyhledávat přehlížené investiční příležitosti.
Akciové trhy se v průběhu času stávají mnohem efektivnější a dosahovat permanentně vyšších výkonů proti reprezentativnímu indexu je stále obtížnější. Nedovolím tedy, aby se fond svou alokací odchýlil od složení indexu na úrovni sektoru více jak 5 % na obě strany. Pokud je například podíl technologických akcií v indexu 15 %, budu mít ve fondu zainvestováno do technologických akcií 10 – 20 %.

Limity povolených odchylek, které mají za úkol sledovat relativní rizika fondu proti indexu, s úspěchem používám od poloviny 90. let. Nejedná se o pouhé kopírování indexu, ale aktivní správa fondu musí být disciplinovaná. Přesto všechno trávím 90 % času, který věnuji fondu, posuzováním kvality konkrétních firem a 10 % času sledováním perspektiv jednotlivých sektorů a odvětví. Nevyhledávám jen levné firmy, ale i trhem nerozpoznané kvalitní firmy s růstovým potenciálem. Díky používání povolených odchylek od indexu jsou ve fondu, který spravuji, samozřejmě i akcie, jejichž růstový potenciál trh dávno odhalil. Na druhou stranu, i kvalitní akcii prodávám, jestliže nevidím její další růstový potenciál a akcie se tak pro mne stává drahou.

V letech 1999 a 2000 jsem se nenechal zlákat k investicím do „technologické bubliny“ a držel jsem se výše uvedených zásad. Proto se splasknutí technologické bubliny mnou spravovaného fondu nedotklo tak silně.

3) Snažím se nereagovat příliš emocionálně.
Po otřesných událostech z 11. září jsem provedl jen velice málo přesunů v majetku fondu. S ohledem na zvýšené riziko jsem snížil své investice do některých pojišťoven a naopak zvýšil pozici v akciích Boeingu. Akcie tohoto výrobce letadel byly podhodnocené i před 11. září a od té doby se v důsledku útoků ještě více zatraktivnily.

skoleni_15_4

Stejná situace byla u akcií Microsoftu. Do tohoto titulu jsem investoval již před útoky, ale po 11. září jsem své pozice ještě posílil. Firmy za této situace poznaly nutnost zálohových systémů a více se věnují plánům na obnovu činnosti v případě podobných katastrof, které se udály v New Yorku a Washingtonu.

Pokud máte na pana Johna Careye jakékoliv dotazy, napište je, prosím, do názorů pod článkem. Pan Carey slíbil, že na všechny dotazy čtenářů Měšce velmi rád odpoví.

Investujete do podílových fondů?

Byl pro vás článek přínosný?

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).