Hlavní navigace

Akční slevy: dobrý kauf, nebo drahá legrace?

6. 1. 2005
Doba čtení: 5 minut

Sdílet

Praxe obvyklá v západní Evropě se trvale zabydlela i u nás. Na masivní reklamní akce obchodních řetězců po Vánocích čeká půlka republiky, nejrůznější totální výprodeje rok od roku sílí a vzbuzují stále větší odezvu nakupujících. Jak se podobnému psychonátlaku bránit? A vyplatí se to vůbec?

Všichni obchodníci vědí, že nejtěžší je získat nového zákazníka. Jakmile je vzbuzena jeho pozornost, jakmile vstoupil do prostor obchodu s cílem najít zboží vyhlédnuté z reklamního letáku, je téměř vyhráno a zisk je zaručen. Proto obchodní řetězce sahají k dramatickým formulacím a obrovským číslům o slevách (letos poprvé se v jedné takové síti obchodů objevila sleva „až 95 %“) – účinek je zaručen, odezva lidí hledajících výhodný nákup musí přijít.

Takto se před nějakou dobou obluzení zákazníci prali před vchodem do první české prodejny ElectroWorld v Praze, stejně jako tuto neděli z důvodů „zboží téměř zadarmo“ zkolabovala dopravní infrastruktura v Ostravě, Ústí nad Labem nebo Hradci Králové, přetížené bylo i Brno, Praha nebo Zlín. Některé obchody dokonce musely regulovat provoz, aby zvládly příval lidské masy.

Ministr průmyslu a obchodu Milan Urban poslal Českou obchodní inspekci do prodejen obchodního řetězce Carrefour, aby prošetřila, zda při zmíněných slevách nebyl porušen zákon. Zlevněné zboží propagované v reklamních letácích totiž musí být k dispozici ve všech pobočkách na skladě, jinak dochází ke klamání spotřebitele. Existuje podezření, že tomu tak v tomto případě nebylo.

Téměř apokalyptické obrázky z obchodních center nutně vyvolávají otázku, jestli to všechno stojí za to. Jestli se skutečně vyplatí zdramatizovat sváteční nedělní odpoledne ve vypjatém boji o poslední košík. Jestli se skutečně jedná o racionální ekonomické chování ze strany poptávky.

Je celkem pochopitelné, že s poklesem ceny roste poptávka po nabízeném zboží, což by se za racionální chování zákazníka označit dalo. Bohužel, takto úzce pojatá kauzální souvislost na popis stavu nestačí – opomíjí totiž ještě další ukazatele a vlivy.

To, čím skutečně za zboží zaplatíme, není jenom účetní cena jako taková. K tomu se přidávají i další „nákladové položky“ – čas strávený obstaráním zboží, míra příjemnosti a pohodlnosti nákupu, míra množství informací, a tudíž riziko špatného nákupu (které pak ovlivňuje míru užitku, popřípadě množství času stráveného reklamacemi), a v neposlední řadě také množství nezamýšlených, tj. také z velké části zbytečných nákupů.

To všechno se promítne do výsledné ceny, kterou přímo či nepřímo za dané zboží platíme. Někdo má velké množství nevyužitého času, proto rád část z něj obětuje na lítý zápas se stejně disponovanými konkurenty v obchodním centru, aniž by měl pocit, že to je špatně vynaložená investice. Někdo rád kupuje levné, byť neužitečné věci a rozkoš z podobných nákupů předčí všechny ostatní náklady (podobně jako postava Jaromíra Hanzlíka z filmu Slavnosti sněženek glosovala všechny své zcela nepoužitelné nákupy ve stylu No, nekupte to, když to bylo tak levné.)

Troufám si však tvrdit, že bohužel velká část podobných nákupů není těmito úvahami ovlivněna – a většinou dochází během zbytečně stráveného času k nakupování zbytečných věcí za zbytečně utracené peníze, které navíc často ani nejsou vlastní, protože jsou půjčené, a tedy opět zbytečně zaplacené navíc (viz článek o tom, jak se Češi stále více zadlužují).

Proto lze jenom doporučit, aby každou podobnou akci provázelo ze strany zákazníka pečlivé přemýšlení. Stačí si odpovědět na několik základních otázek a až v případě, že jsou odpovědi na většinu z nich kladné, lze se v klidu a s čistým svědomím vůči sobě samému vydat vstříc nákupnímu reji.

Opravdu dané zboží chci, potřebuji a využiji?

Musíte vědět, že dané zboží využijete. Nepodléhejte často módním vlnám, stejně se za pár měsíců objeví jiné, a kupujte jen to, co se vám skutečně líbí, co je skutečně potřeba nebo s čím si skutečně chcete už delší dobu udělat radost.

Opravdu se vyplatí koupit na první pohled levné zboží, když neznám jeho kvalitu a nevím, kolik ušetřím?

U cenových akcí často nemáte dostatek času na průzkum trhu. Řada nákupů je pak ovlivněna iluzí úspory, při níž podlehnete klamnému hlásání reklamních letáků, že sleva skutečně znamená levnější zboží proti konkurenci. Přitom například v internetových obchodech lze řadu akčního zboží z hypermarketů získat ještě levněji.

Navíc u takto nahodilého nákupu nemáte šanci získat (například u elektroniky) ohlasy uživatelů, přečíst si recenze a srovnání produktů, popis funkcí apod. Až doma pak objevíte, že slibně vypadající produkt se vám prostě nehodí, protože je určen pro trochu jiné využití, nebo postrádá vlastnost, na kterou jste si v obchodě nestačili vzpomenout a která je pro vás důležitá.

Stojí úspora několika desetikorun za speciální jízdu autem a složité hledání zlevněného výrobku?

Připočtěte k nákupu i cenu času, které mu věnujete, a cenu benzínu (jízdenky), který k onomu nákupu projedete.

Negativní externalitou pak speciálně v hypermarketech bývá značně stresové prostředí, protože haly jsou obrovské a akční zboží je rafinovaně rozeseto po obchodě tak, aby zákazník musel absolvovat dlouhou cestu kolem jiného, nezlevněného zboží. Bloudění s košíkem navíc značně ztěžují jiné košíky, tlačené jinými zákazníky, kterých většinou nebývá právě málo.

Je kromě zlevněného zboží skutečně výhodné i další zboží, které si dávám do košíku?

Zcela běžný a známý syndrom „prázdného košíku“ nutí zákazníka k jeho „plnění“ a kupování dalších věcí, které nepřijel koupit, ale u nichž také automaticky počítá s tím, že jsou stejně výhodné jako zboží v akčních cenách. Jedná se o nejvíce zneužívaný zákaznický reflex, kterému se lze jen těžko ubránit, protože zákazník pochopitelně nemůže znát a porovnávat ceny tisíců různých výrobků u různých distributorů.

dan_z_prijmu

Vyplatí se mi půjčit si na nákup takto zlevněného zboží?

Nákup zlevněného zboží (připusťme, že je to skutečně zlevněné zboží a ne jenom obchodnický trik) na úvěr může znamenat, že za zboží zaplatíte více, než kdybyste ho koupili nezlevněné za hotové. Dobře si rozmyslete, jestli sleva stojí za úroky zaplacené v budoucnu na kreditní kartě, kontokorentním nebo spotřebitelském úvěru.

Rada na závěr – udělejte si finanční plán

Jedním z tradičních receptů, jak bojovat s pokušením podobného druhu, je jakási verze domácího účetnictví. Není nutné do něj zahrnovat všechny položky (jako například párek v rohlíku nebo jednotlivou jízdu tramvají), ale je dobré vědět, jak se chovají a jak se budou v nejbližší budoucnosti chovat vaše zásadní příjmy a výdaje. Jedna čas od času aktualizovaná tabulka v Excelu dokáže vašim úvahám pomoci přímo zázračně a vy za zlevněným zbožím budete vyrážet poučeni o stavu svých financí a možnostech. A když budete vědět, že něco skutečně chcete, že vám to nezahýbá dramaticky rodinným rozpočtem a že neplatíte za nákup větší cenu, nezbývá než vám popřát Carpe diem!

Účastnil/a jste se nákupu v povánočních výprodejích?

Byl pro vás článek přínosný?

Autor článku

Autor je výkonným ředitelem společnosti Internet Info, s.r.o. Je absolventem FF UK Praha. Profesně se věnuje marketingu, internetovému prostředí a financím.
Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).