Absolventi - víte, co vás čeká?

Studenti mají v našem sociálním systému zvláštní postavení jako sociální skupina, kterou je třeba přednostně chránit. Po ukončení školy ale doba hájení končí a nastává tvrdá realita. Jaké povinnosti vůči státu mají absolventi středních a vysokých škol? Jaké jsou lhůty pro jejich plnění?

Hlavním trendem současné politiky zaměstnanosti v EU je podpora zvyšování vzdělanosti, kvalifikace a tím i kvality pracovní síly, což má lidem rozšířit možnosti při výběru jejich zaměstnání. Ani studium střední či vysoké školy však nezaručuje jistotu zaměstnání ihned po dokončení studia. Co dělat v případě, kdy zaměstnání absolventi nenajdou?

Bezstarostná doba studentská

Na studenty je po celou dobu jejich studia pohlíženo jako na nezaopatřené děti soustavně se připravující na své budoucí povolání, a to maximálně do 26 let.

V systému povinného zdravotního pojištění jsou studenti účastni jako tzv. státní pojištěnci a pouze v případě, že ke studiu vykonávají i samostatně výdělečnou činnost, musí sami platit pojistné i z této činnosti.

Pojistné si musí platit samostatně též při přerušení studia. Podle zákona o vysokých školách z roku 1999 platí, že přerušením studia ztrácí vysokoškolák status studenta a je opět povinen sám odvádět příspěvky na zdravotní pojištění, dokud studium znovu nezahájí.

Stejná pravidla platí také u sociálního, resp. nemocenského pojištění. Studenti a žáci opět spadají do okruhu státem pojištěných osob. Jedinou ze čtyř základních dávek, na kterou ale mají z titulu nemocenského pojištění nárok, je peněžitá pomoc v mateřství.

Součástí sociálního pojištění je i příspěvek na důchody, který studující po dobu studia nejsou povinni platit, a naopak tato doba je považována při výpočtu důchodu za dobu náhradní, i když ve sníženém rozsahu a pouze prvních 6 let studia po dosažení věku 18 let. Po uplynutí prvních 6 let studia je možné přihlásit se k dobrovolné účasti na důchodovém pojištění, což ale znamená odvádět každý měsíc 28 % z minimálního vyměřovacího základu. Pro rok 2005 to činí 2 352 Kč.

Následuje tvrdá realita?

Situace se ale radikálně změní dokončením studia, a to jakéhokoli stupně. Existuje několik možností, jakým směrem se mohou absolventi ubírat v případě, že ihned po absolvování školy nenastoupí do zaměstnaneckého poměru nebo nezačnou pracovat jako živnostníci. V každém případě absolvent středního školství je za žáka považován do 31. srpna, zatímco absolvent vysoké školy musí veškeré povinnosti vyřídit do následujícího měsíce ode dne ukončení studia, respektive složení závěrečné státní zkoušky.

Ze školy na úřad práce

První a nejvyužívanější možností je přihlásit se na příslušném úřadu práce (ÚP) jako uchazeč o zaměstnání. Tento aspekt každoročně negativně ovlivňuje míru nezaměstnanosti v období od konce června do začátku září.

Letos bylo k 30. červnu registrováno 28 623 absolventů škol všech stupňů vzdělání a mladistvých, kteří se na celkové nezaměstnanosti podílejí 5,8 %. Hmotnou podporu v nezaměstnanosti však dostává jen 642 z nich. Důvodem je změna podmínek pro její získání v § 39 odst. 1 zákona č. 435/2004 Sb. o zaměstnanosti. Pokud totiž student během posledních 3 let neodpracuje minimálně 12 měsíců v zaměstnání, zakládajícím povinnost odvádět pojistné na sociální zabezpečení (například na základě dohody o pracovní činnosti nebo jako OSVČ, nikoli tedy dohoda o provedení práce, z níž se pojistné neodvádí), nemá na podporu nárok.

Novela by měla zlepšit hned dvě problémové situace. Za prvé by měla vést k tomu, že nebude docházet k letnímu zaměstnávání mladých lidí „na černo“ bez řádné pracovní smlouvy, a druhým pozitivem by mělo být zrovnoprávnění podmínek pro poskytnutí hmotné podpory ostatních nezaměstnaných právě s absolventy. To povede k úspoře státních prostředků na pasivní politiku zaměstnanosti. Znevýhodnění absolventů oproti bývalému stavu je alespoň částečně kompenzováno tím, že se příjem z brigády z července a srpna nezapočítává do rozhodného příjmu pro dávky státní sociální podpory. Podobná pravidla platí i jinde v Evropě, například v Německu.

I přes toto omezení je stále pro absolventy výhodné registrovat se na ÚP, a to z mnoha dalších důvodů. Jako uchazeč o zaměstnání má totiž právo

  • na zprostředkování zaměstnání, tj. na vyhledávání vhodného zaměstnání a poradenskou a informační činnost v oblasti pracovních příležitostí,
  • na podporu v nezaměstnanosti při splnění zákonem stanovených podmínek,
  • na zvýšenou péči při zprostředkování zaměstnání, pokud ji potřebuje,
  • na pracovní rehabilitaci, pokud je osobou se zdravotním postižením,
  • popřípadě na rekvalifikaci.

Co však může být pro mladé lidi rozhodující, je fakt, že se evidencí na pracovním úřadě opět stávají státními pojištěnci a zdravotní pojištění za ně hradí stát. Proto je potřeba ihned po registraci předložit potvrzení z úřadu práce své zdravotní pojišťovně. Pokud chtějí pracovat až od září, vyplatí se tato varianta i jen na dobu dvou prázdninových měsíců. Během nich absolventi měsíčně ušetří 970 Kč, což je minimální pojistné platné od 1. ledna 2005 (tj. 13,5 % z minimálního vyměřovacího základu, kterým je minimální mzda 7 185 Kč).

U sociálního pojištění platí stejná úprava náhradních dob pro uchazeče o zaměstnání jako pro studenty, maximálně však po dobu 3 let. Čistě dobrovolnou aktivitou je potom možnost přihlásit se u příslušné Správy sociálního zabezpečení podle místa trvalého pobytu k dobrovolné účasti na důchodovém pojištění.

Úřad práce pro mě není

Pokud je absolvent bez zaměstnání, ale rozhodne se z jakéhokoli důvodu (například je finančně zajištěn nebo si práci hledá sám bez nutnosti plnit povinnosti registrovaných uchazečů), že se na úřad práce nepřihlásí, čekají ho jiné povinnosti. V systému zdravotního pojištění je zařazen do kategorie osoba bez zdanitelných příjmů (tzn. není za něj plátcem ani zaměstnavatel, ani stát, ani sám neplatí jako OSVČ) a do každého osmého dne následujícího měsíce musí odvést pojistné ve výši právě 970 Kč. Pozor, za nedodržení této povinnosti hrozí penále ve výši 0,1 % z dlužné částky za každý den prodlení!

Zdravotní pojištění je ze zákona povinné pro všechny občany ČR a je z něj hrazena lékařská péče a spotřeba zdravotního materiálu. Také v této situaci si člověk může dobrovolně platit na důchod.

V mnoha ohledech je optimální variantou ihned po škole přejít do zaměstnání. Nejen z důvodu pohodlí, neboť všechny záležitosti týkající se odvodů státu by měl pro své zaměstnance vyřizovat zaměstnavatel, ale především proto, že si absolventi potřebují vytvořit pozitivní vztah k práci a správné návyky, ke kterým jim pravidelné docházení na pracovní úřad příliš nepomůže.

Anketa

Po absolvování školy jste...