Spočítejte si...

Zavřít

7 omylů, kterými se připravujete o peníze

Myslet neznamená vždy i vědět. Spotřebitelé často některé věci pouze předpokládají a praxe je pak překvapí. Jakých se dopouštějí omylů při uzavírání smluv?

Nepoctivých prodejců, obchodníků nebo zprostředkovatelů najdete na každém rohu tucet. Neustále v médiích nacházíme odstrašující příběhy napálených spotřebitelů, které jedna transakce přivedla takřka na mizinu. Někdy si za ní ale lidé mohou sami. Svou nerozvážností tak dají šanci nepoctivcům je napálit. 

Jakých chyb se ale spotřebitelé nejčastěji dopouští? Sdružení dTest sepsalo své zkušenosti s podvedenými nebo chybujícími spotřebiteli. Poučte se z jejich chyb.

Nejen podpis zavazuje

Častým omylem bývá úvaha, že pokud jste nic nepodepsali, nejste k ničemu zavázáni. To ale tak úplně neplatí. Zákon totiž připouští hned několik způsobů, jak smlouvu uzavřít a písemná forma je pouze jednou z nich. Povinně ji zákon vyžaduje pouze u některých smluv. 

Jiné můžete uzavřít ústně nebo dokonce třeba gestem (tzv. konkludentní jednání), které nevzbuzuje pochybnost o projevu vaší vůle.

Smlouvu je možné uzavřít i přes e-mail, telefonicky nebo objednávkou přes e-shop.

Pokud uzavřete smlouvu po telefonu nebo přes internet, pamatujte na to, že je uzavřena v okamžiku, kdy vaše objednávka konkrétní nabídky uveřejněné na webových stránkách dojde prodávajícímu. U většiny spotřebitelských smluv tedy není podmínkou vzniku platné smlouvy její písemná podoba obsahující současně i podpisy obou stran, uvádí zástupci sdružení dTest s odvoláním na § 35, § 40, § 43c, § 53 občanského zákoníku. 

Kvůli překlepu smlouva platnost neztrácí

Pokud najdete ve smlouvě překlep nebo chybu v počtech, neznamená to, že je neplatná. Závazná zůstává i nadále, pokud je její význam nepochybný. Neplatná je naopak v případě, že neobsahuje povinné náležitosti, nesplňuje požadovanou formu, kterou vyžaduje zákon nebo je neurčitá či nesrozumitelná. (§ 37 odst. 3 občanského zákoníku)

Nepřevzetím zboží váš závazek ze smlouvy nekončí

Pokud nemáte ve smlouvě výslovně uvedeno, že se ta nepřevzetím zboží zruší, trvá její závaznost pro obě strany dál. Pokud se tedy vyhýbáte převzetí, koledujete si o vyměření smluvní pokuty nebo alespoň povinnost nahradit škodu, která vznikla zmařenou dopravou zboží k vám. ( § 35 odst. 1, § 43c odst. 2, § 53 odst. 5 občanského zákoníku)

Nejste povinni zboží po převzetí zkontrolovat

Někteří prodejci zákazníkům tvrdí, že mají ti povinnost si zboží po převzetí zkontrolovat. Na rozdíl od transakcí mezi podnikateli ale tuto povinnost zákon neobsahuje. 

Poměrně častá praxe e-shopů, které ve svých smluvních podmínkách stanovují povinnost si zboží při převzetí od přepravce vybalit a zkontrolovat a zjištěné vady ve velmi krátké lhůtě (často do 24 nebo 48 hodin) namítat s tím, že jinak ztrácíte možnost účinně uplatňovat své nároky, je v rozporu se zákonem, a tudíž neplatná, uvádí zástupci sdružení dTest. 

I pokud tedy přijdete na vadu déle, máte pořád právo na záruku. S doporučením kontroly zboží při převzetí ale nelze nesouhlasit.

Nákup od souseda vám stejná práva nedá

Koupíte-li si nějakou věc od svého souseda, neznamená to, že tím získáte stejná práva jako při nákupu v obchodě. Na rozdíl od klasického prodeje zboží v obchodě mezi podnikatelem a spotřebitelem není právní úprava tak výhodná pro kupujícího. Například odpovědnost za vady je zde poněkud odlišná a neplatí některá ustanovení jako při prodeji zboží v obchodě, zejména existence 24měsíční záruční doby na výskyt vady zboží, vysvětluje dTest.

Soused vám tak odpovídá jen za vady, které  na věci existovaly v době jejího převzetí a které nebyly v době prohlídky zjevné, neujednáte-li si ve smlouvě jinak. Pokud ale soused o nějaké vadě na věci ví, je povinen vás na ni upozornit. Za tyto vady totiž jinak odpovídá stejně jako za situace, kdy se projeví nedostatek ve vlastnostech věci či se nepotvrdí nepřítomnost vad, o které kupujícího ujistil, uvádí dTest. (§ 588 až 610, § 499 až 510 občanského zákoníku)

Jak se změní práva spotřebitelů s platností nového občanského zákoníku? Přečtěte si to v našem seriálu, ve kterém se změnám od roku 2014 podrobně věnujeme.

Při nákupu na IČ nejste spotřebitelem

Podle občanského zákoníku jste spotřebitelem, pokud jako fyzická osoba při uzavírání a plnění smlouvy nejednáte v rámci své obchodní či jiné podnikatelské činnosti. 

Pokud uvedete ve smlouvě identifikační číslo, dáváte tím druhé straně smlouvy najevo, že do právního vztahu vstupujete jako podnikatel. Prodávající je pak v dobré víře, že jeho smluvním partnerem je jiný podnikatel a smlouva se tak řídí obchodním zákoníkem. Tvrdíte-li, že nepoužíváte v daném vztahu status podnikatele a výhod s tím spojených, musíte to v případném sporu prokázat. Stejné důkazní břemeno nesete i v případě, že IČ neuvedete, ale s přihlédnutím ke všem okolnostem je zřejmé, že se uzavíraná smlouva týká vaší podnikatelské činnosti, upozorňuje sdružení dTest. (§ 52 odst. 3 občanského zákoníku, § 261 odst. 1 obchodního zákoníku)

Co musíte předložit, aby prodejce přijal vaši reklamaci?

Pro uplatnění vašeho nároku musíte v záruční době předložit buď záruční list nebo doklad o koupi. Ten zákon blíže nespecifikuje, takže se v podstatě může jednat o cokoli, čím jste schopni prokázat datum koupě výrobku. Ačkoli se většinou bude jednat o účtenku či záruční list, při platbě kartou byste podle zástupců sdružení dTest měli mít možnost prokázat nárok na reklamaci i předložením výpisu z účtu. Spotřebitelé občas také řeší problém, že po nich prodejce při reklamaci požaduje originální obaly výrobku. Na nic takového však nemá nárok. Pokud by si prodejce takovou podmínku stanovil například ve svém reklamačním řádu, jedná se o ujednání omezující práva kupujícího z odpovědnosti za vady prodané věci, které je podle § 627 odstavce 3 občanského zákoníku neplatné. Originální obaly tedy není nutné po koupi uchovávat, uvádí dTest.

12 názorů Vstoupit do diskuse
poslední názor přidán 15. 10. 2013 22:36