Hlavní navigace

6 změn, které přinese novela občanského zákoníku

18. 10. 2016
Doba čtení: 4 minuty

Sdílet

 Autor: Shutterstock
Novela občanského zákoníku jde do třetího čtení. Měla by zpřesnit právní úpravu a odstranit některá problematická ustanovení.

Dnes by poslanci ve třetím čtení měli rozhodovat o dlouho diskutované novele občanského zákoníku, kterou vláda předložila téměř před rokem. Ačkoli nový občanský zákoník začal platit teprve v roce 2014, téměř ihned se začalo mluvit o potřebě jeho novelizace.

Novela by měla zjednodušit například úpravu v oblasti práce nezletilých, omezení svéprávnosti, společného jmění manželů i v oblasti peněžní jistoty při nájmu bytu.

Smluvní zastoupení

Novela se dotkne i problematického ustanovení § 441 odst. 2 občanského zákoníku. V současnosti platí, že pokud je pro právní jednání vyžadována zvláštní forma, udělí se v té samé formě i plná moc. Striktní výklad tohoto ustanovení znamená, že plná moc udělená k sepsání veřejné listiny (notářského zápisu) by též musela být udělena ve formě notářského zápisu, vysvětlil pro server Měšec.cz Thomas Rechberger, partner advokátní kanceláře Taylor Wessing Praha.

Za účelem zjednodušení a zpřehlednění tohoto ustanovení se do něj proto navrhuje doplnit větu: Vyžaduje-li se pro právní jednání forma veřejné listiny, postačí, bude-li plná moc k tomuto právnímu jednání udělena v písemné formě s úředně ověřeným podpisem.

Nájem bytu a domu

Novela navrhuje také snížit hranici maximální kauce u nájmu bytu a domu, a to ze šestinásobku měsíčního nájemného na trojnásobek, jak nyní stanovuje § 2254 občanského zákoníku. Podle důvodové zprávy je kauce ve výši šesti nájmů nepřiměřeně vysoká a mohla by být hlavní překážkou pro lidi s nižšími příjmy nebo příjemce nepojistných sociálních dávek.

Jeden z pozměňovacích návrhů plánuje zavedení nového § 2301, který se bude zabývat smrtí nájemce a následným vyklizením bytu členy domácnosti a účastníky dědického řízení. Stejný návrh obsahuje také ustanovení o přechodu nájmu na osobu, která s nájemcem žila ve společné domácnosti nejméně po dobu jednoho roku, nemá vlastní byt a je současně zdravotně postižená nebo ve věku sedmdesáti a více let.

Pracování nezletilých

Současné znění občanského zákoníku umožňuje v § 35 uzavřít základní pracovněprávní vztah jen s osobou, které je minimálně 15 let a už ukončila povinnou školní docházku. Podle důvodové zprávy je toto omezení možnosti zavázat se k výkonu závislé práce po dovršení patnácti let nadbytečné. Návrh se proto vrací k úpravě, která platila do konce roku 2013, podle níž nesmí den nástupu do práce předcházet dni ukončení povinné školní docházky. Znamená to tedy, že si zaměstnavatel může s tímto nezletilým (min. 15letým) sjednat pracovní poměr ještě před tím, než skončí povinnou školní docházku, to ale jen za podmínky, že do práce fakticky nastoupí až po jejím ukončení.

Omezení svéprávnosti

Novela dál navrhuje prodloužit maximální možnou dobu, během které lze omezit svéprávnost, a to ze současných tří na pět let. Změna by měla vycházet z připomínek soudní praxe vzhledem k náročnosti, která se pojí s agendou posuzování svéprávnosti člověka. V některých případech má být také obecné pravidlo přezkumu každé tři roky podle důvodové zprávy nepřiměřené.

V případě tzv. ireversibilních stavů, kdy se stav člověka zjevně nezlepší, se navrhuje prodloužit nejdelší možnou dobu opětovného posouzení stavu na pět let. Stanovení doby, za kterou bude stav člověka opětovně posouzen, ovšem i nadále zůstane na zvážení soudu, stejně tak zůstane zachována možnost soudu při změně okolností bezodkladně změnit nebo zrušit rozhodnutí o omezení svéprávnosti, uvedl Rechberger.

Společné jmění manželů

Zpřesnění vyžaduje i současné znění upravující institut společného jmění manželů. To současné totiž vede k výkladovým pochybnostem v situaci, kdy se manžel během manželství stane společníkem obchodní společnosti nebo členem družstva a jeho podíl spadá do společného jmění. Otázkou dosud bylo, zda se druhý manžel stává oprávněným pouze z majetkové hodnoty podílu, aniž by tím byla založena jeho účast v dotčené obchodní společnosti nebo družstvu, nebo zda se stane automaticky taktéž společníkem, ujasnil Rechberger s tím, že se navrhuje do § 709 odst. 3 doplnit větu: Nabytí podílu nezakládá účast druhého manžela na této společnosti nebo družstvu, s výjimkou bytových družstev.

Svěřenské fondy

Další novinkou by mělo být zavedení evidence svěřenských fondů kvůli jejich netransparentní vlastnické struktuře a vysokému potenciálu zneužití – hlavně k legalizaci výnosů z trestné činnosti.

Dnes je totiž zakladateli a beneficientům fondu umožněno zůstat v anonymitě, protože statut svěřenského fondu není předmětem veřejné evidence. Ministerstvo spravedlnosti proto plánuje zavést zápisy do evidence svěřeneckých fondů. Problém by mělo vyřešit zavedení konstitutivního zápisu do evidence svěřenských fondů (v případě fondů zřízených inter vivos), resp. deklaratorního zápisu u svěřenských fondů zřízených pořízením pro případ smrti, doplnil Rechberger.

skoleni_15_4

Změny u zákoníku práce

Zrušení pracovního poměru zákonným zástupcem

Stejná novela by se měla dotknout také zákoníku práce, ze kterého navrhuje vypustit § 56a a § 77, konkrétně odst. 5 a 6. Tato ustanovení dávají zákonným zástupcům nezletilého, kterému není ještě 16 let, do rukou možnost okamžitě zrušit jeho pracovní poměr nebo dohodu konanou mimo pracovní poměr. K tomuto kroku potřebují souhlas soudu. Podobně se možnost okamžitého zrušení pracovního poměru plánuje vypustit i z ustanovení § 35 občanského zákoníku, tedy konkrétně druhý odstavec.

Dále se také navrhuje zrušit ustanovení § 1988 o možnosti zápočtu pohledávky mzdy, platu nebo odměny ze smlouvy o výkonu závislé práce zakládající mezi zaměstnavatelem a jeho pracovníkem obdobný závazek a náhradě mzdy nebo platu ve výši přesahující jejich polovinu a v § 2045 vypustit slova „ve výši nepřesahující jejich polovinu“.

Byl pro vás článek přínosný?

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).