Spočítejte si...

Zavřít

6 smluvních ujednání s jinými důsledky, než byste čekali

Při uzavírání smlouvy nespoléhejte pouze na běžnou obezřetnost a pečlivé přečtení smluvního textu. Obsah smluv totiž není určen pouze tím, co je vytištěno na podepsaném papíře.

Mnoho práv a povinností smluvních stran ve skutečnosti vyplývá pouze ze zákona, kterým se účastníci smlouvy musejí řídit, ať už příslušnou právní úpravu znají, či nikoliv. Čtěte, co se skrývá za některými smluvními ujednáními, aniž by to bylo jasné přímo z textu smlouvy.

1. Smluvní pokutou lze vyloučit nárok na náhradu škody

Na první pohled se zdá, že jediným cílem ujednání o smluvní pokutě je utvrdit splnění některé ze smluvních povinností. Při prvním přečtení smlouvy se proto většina lidí zajímá především o smluvní pokuty, kterými bude smluvní partner sankcionovat jejich pochybení a během sjednávání smlouvy se prvoplánově soustředí na to, aby byly tyto smluvní pokuty z návrhu smlouvy odstraněny nebo aby byla jejich výše pokud možno co nejnižší.

Jen málo lidí však věnuje pozornost smluvním pokutám, které utvrzují splnění povinností jejich budoucího smluvního partnera. Pokud se však dopředu nechystáte smlouvu porušit, je ve skutečnosti důležitější pohlídat si znění ujednání o smluvních pokutách, kterými budete za porušení povinností sankcionovat druhou smluvní stranu právě vy. V tomto směru byste měli zejména uvážit, jaké škody vám mohou porušením povinnosti utvrzené smluvní pokutou vzniknout. Pokud totiž ve smlouvě není výslovně ujednáno jinak, platí, že věřitel nemá právo na náhradu škody vzniklé z porušení povinnosti, k němuž se smluvní pokuta vztahuje. Jinými slovy to znamená, že smluvní pokuta může představovat nástroj, který v budoucnu zbaví toho, kdo smlouvu poruší, uhradit poškozenému plnou výši škody vzniklé v důsledku porušení povinnosti utvrzené smluvní pokutou a poškozený bude škodu sanovat pouze z prostředků vyplacené smluvní pokuty.

Pokud tedy zjistíte, že předpokládaná výše škody značně přesahuje výši smluvní pokuty, nabízí se dvě řešení problému. Pro poškozeného je rozhodně výhodnější do návrhu smlouvy doplnit ujednání o tom, že utvrzení povinnosti smluvní pokutou se nedotýká nároku na náhradu škody; v takovém případě bude mít jak nárok na úhradu smluvní pokuty, tak nárok na náhradu škody. Tato varianta se ovšem druhé smluvní straně nemusí líbit, v zájmu dosažení kompromisu tedy lze ujednání o smluvní pokutě ze smlouvy zcela odstranit; nárok na náhradu škody totiž vyplývá přímo ze zákona a nemusí být smluvně zakotven.

Pokud jste ovšem z výše uvedeného nabyli dojmu, že sjednání smluvní pokuty je pro poškozeného ve skutečnosti nevýhodné, vězte, že tomu tak rozhodně není; při sjednávání smluvní pokuty pouze pečlivě zvažte všechny okolnosti. Podmínkou vzniku nároku na smluvní pokutu je totiž pouze porušení utvrzené smluvní povinnosti a lze jej uplatnit, i když žádná škoda porušením nevznikla. Podmínkou vzniku nároku na náhradu škody je kromě porušení povinnosti logicky také vznik škody a příčinná souvislost mezi porušením povinnosti a způsobenou škodou; nemluvě o tom, že výši škody lze v některých případech vyčíslit jen s velkými obtížemi. 

2. Uznání dluhu vám prodlouží promlčecí dobu na 10 let

Institut uznání dluhu se velice často uplatňuje zejména u různých dohod o smírném řešení dluhu; většinou ho objevíte například v dohodách o splátkách (v běžném jazyce často označovaných jako tzv. splátkové kalendáře). Pokud podepíšete (v rámci jakékoliv dohody) ujednání, že uznáváte dluh, prodloužíte tak promlčecí lhůtu, v níž může věřitel dluh vymáhat bez rizika úspěšně vznesené námitky promlčení, na 10 let. Pokud se dokonce uznaný dluh zavážete splnit do určitého data, běží desetiletá promlčecí lhůta až od termínu plnění. Základní promlčecí lhůta přitom činí pouhé 3 roky.

3. Přenechání věci jak stojí a leží – ztráta odpovědnosti za vady věcí určených úhrnkem

Pokud uzavíráte smlouvu jako nabyvatel a při čtení smluvního textu narazíte na ujednání, podle něhož převodce zcizuje věci „jak stojí a leží“, zbystřete pozornost. Souhlas s tímto ujednáním vás totiž připraví o práva z vad nabývaných věcí. Pokud se tedy po nabytí objeví na věcech jakákoliv vada, nebudete ji moci úspěšně reklamovat, ledaže by vada spočívala v chybějící vlastnosti, o níž převodce prohlásil, že ji věc má, nebo již jste si jako nabyvatelé vymínili. Prohlášení o přenechání věcí „jak stojí a leží“ se však týká pouze převodu věcí určených úhrnkem, t.j. případů, kdy věci nejsou individuálně konkretizovány a nakládá se s nimi jako s širším celkem (v praxi jde nejčastěji o vnitřní vybavení provozovny, dovětek se však může vztahovat i k převáděným interiérovým součástem nemovitosti či bytu).

4. Ztráta výhody splátek – jen do splnění další splátky

Pokud jako věřitel svolíte k tomu, aby vám dlužník plnil ve splátkách, nezapomeňte si s dlužníkem pro případ jeho prodlení s plněním jakékoliv splátky sjednat tzv. ztrátu výhody splátek. Jedině v takovém případě totiž prodlením dojde k zesplatnění celého dluhu a nebudete tak muset čekat na splatnost každé samostatné splátky. Ani výslovným ujednáním ztráty výhody splátek však dlužník neztrácí možnost plnění ve splátkách zcela; podle ustanovení § 1931 občanského zákoníku totiž věřitel může (a to bez ohledu na sjednané zesplatnění celého dluhu) uplatnit právo na zaplacení celého dluhu nejpozději do splatnosti nejblíže příští splátky. Pokud tedy věřitel své právo na zaplacení celého dluhu v požadované lhůtě nestihne uplatnit a dlužník následující splátku zaplatí řádně a včas, dlužníkova výhoda splátek se obnoví. 

5. Převzetí nebezpečí změny okolností – ztráta práv na dojednání přiměřených podmínek plnění

Zaznamenali jste při čtení smlouvy ujednání, podle něhož na sebe přebíráte nebezpečí změny okolností, a netušíte, co si pod tím máte představit? Občanský zákoník dává v § 1765 smluvním stranám právo domáhat se vůči smluvnímu partnerovi obnovení jednání o smlouvě, dojde-li ke změně okolností tak podstatné, že změna založí v právech a povinnostech stran zvlášť hrubý nepoměr znevýhodněním jedné z nich buď neúměrným zvýšením nákladů plnění, nebo neúměrným snížením hodnoty předmětu plnění, prokážou-li, že změnu nemohly rozumně předpokládat ani ovlivnit a že skutečnost nastala až po uzavření smlouvy, anebo se dotčené straně stala až po uzavření smlouvy známou.

widgety

Je sice pravdou, že k uplatňování práva na obnovení jednání o smlouvě bude docházet pouze výjimečně; nikdy však není na škodu si toto právo ponechat. Pokud totiž výjimečné okolnosti pro jeho uplatnění nastanou, bude možnost obnovení jednání o obsahu smlouvy o to důležitější. Pokud tedy na ujednání o převzetí nebezpečí změny okolností narazíte, žádejte, aby bylo z textu smlouvy odstraněno.

6. U změny obsahu závazku si pohlídejte, aby byl původní závazek zrušen

V dynamickém prostředí tržní ekonomiky pravidelně dochází k potřebě změny obsahu původního závazku. Velice často se mění například rozsah díla ve smlouvě o dílo, ale i obsah nájemních smluv či ujednání o splatnostech peněžitých závazků. Pokud budete uzavírat jakoukoliv dohodu o změně závazku (nejčastěji ve formě dodatku smlouvy), dejte pozor, aby z dohody jasně vyplýval její vztah k měněnému závazku, a to zejména tehdy, pokud se změna týká plnění, jež máte podle smlouvy poskytovat právě vy. Podle ustanovení § 1902 občanského zákoníku totiž platí, že může-li dosavadní závazek vedle nového závazku obstát, má se za to, že nebyl zrušen. Pokud tedy zrušení vašeho dosavadního závazku nebude jasně plynout z dohody o změně závazku, může se stát, že se nechtěně zavážete k dalšímu plnění, které budete muset poskytnout nikoliv namísto, nýbrž vedle plnění původního.