5 způsobů, jak stát přišel o miliardy

Ztráty z neefektivního hospodaření státními prostředky podle Nejvyššího kontrolního úřadu dosahují desítek miliard korun.

To, že stát často nevynakládá veřejné prostředky transparentně a účelně, není žádná novinka. V případě některých projektů ale státní rozpočet, tedy daňoví poplatníci, přišli až o desítky miliard korun. Pojďme si rozebrat 5 příkladů, kdy stát, alespoň podle závěrů Nejvyššího kontrolního úřadu (NKÚ), neefektivně či neúčelově vynaložil veřejné prostředky. Všechny tyto případy NKÚ zveřejnil v tomto roce.

1. 49 miliard na cestovní ruch 

Český stát vyhodil v letech 2007–2013 49 miliard Kč na podporu cestovního ruchu. Přitom cestovní ruch v tomto období stagnoval či klesal. Většinu z těchto peněz neefektivně utratilo Ministerstvo pro místní rozvoj: Ministerstvo nesledovalo, jestli projekty podpořené z programu skutečně naplňují jeho cíl a nakolik jsou orientované na uvedené cílové skupiny, uvedl mluvčí NKÚ Jaroslav Broža.

Podle úřadu bylo hodnocení žádostí velmi subjektivní. Za problematickou považuje úřad například téměř milionovou dotaci na vybudování půjčovny elektrokol a dětských elektrických vozítek. Podpořil se také nákup sedmimístné dodávky, která stála více než dva miliony a má přepravovat do hotelu seniory. Ze závěrečného hodnocení akce ale nebylo jasné, do jaké míry byly realizované aktivity skutečně zaměřeny na cílovou skupinu, uvedli také kontroloři.

Ministerstvo pro místní rozvoj se však hájí: Příjmy z cestovního ruchu mají v poslední dekádě mírně klesající tendenci, což je způsobeno rychlejším růstem HDP. Cestovní ruch kopíroval vývoj výkonnosti ekonomiky, uvádí ministerstvo.

2. 105 milionů v programu Podnikání a inovace (a možná i desítky miliard)

Nejvyšší kontrolní úřad našel nedostatky v poskytování dotací z operačního programu Podnikání a inovace, který má zvýšit konkurenceschopnost české ekonomiky. Místo konkurenceschopnosti však došlo ke zvyšování chyb – u 7 z 22 projektů ministerstva průmyslu a agentury CzechInvest zjistili kontroloři chyby za celkem 105 milionů korun.

Ministerstvo a CzechInvest neodhalily při svých kontrolách u příjemců podpor řadu nedostatků, především v oblasti výběrových řízení, které měl kontrolní systém zachytit. NKÚ proto systém kontroly vyhodnotil jen jako částečně účinný, uvedl ředitel odboru komunikace NKÚ Jaroslav Broža. Chybovalo se také v hodnocení projektů – nedošlo ke stanovení jasných pravidel, podle kterých může projektový manažer dát opačné doporučení, než jaké dali hodnotitelé: Právě projektový manažer přitom připravuje podklady pro hodnotitelskou komisi, která pak na jejich základě doporučuje, zda má projekt podporu získat, či nikoli, uvádí NKÚ ve své tiskové zprávě. 

Problém ale může narůst do mnohem větších rozměrů a ztráty můžou být v řádech desítek miliard. Výhrady k fungování programu má totiž také Evropská komise, což může ohrozit čerpání 110 miliard Kč z tohoto programu. Přitom v letech 2007 až 2013 bylo proplaceno jen 55,6 miliardy korun.

3. Neprůhledné elektronické tržiště – desítky milionů?

Nejvyšší kontrolní úřad se také podíval na e-tržiště v rámci projektu Národní infrastruktura pro elektronické zadávání veřejných zakázek (NIPEZ). Ministerstvo pro místní rozvoj zaplatí za provoz e-tržišť celkem 352 milionů

Kontroloři ale zjistili, že ministerstvo v rozporu s právními předpisy dvakrát navýšilo sazby za jednotlivé služby v tržišti, čímž zvýšilo i celkové výdaje na provoz e-tržišť. Ministerstvo například dodatkem ke koncesní smlouvě navýšilo sazby z ceníku, přestože podle této smlouvy mají o jejich zvýšení žádat provozovatelé e-tržišť, a to jen ze závažných a objektivních důvodů, uvádí NKÚ. Znamená to podle NKÚ, že stát platí za provoz e-tržišť více, než kolik je nutné, což také hrozí i do budoucna.

Kolik se rozkrade?

Podle ministra financí Andreje Babiše se v Česku celkem rozkrade na výběrových řízeních či neefektivní správou veřejných prostředků každým rokem 200 miliard.

Uvidíme, jak se bude vyvíjet korupce, žádný výrazně pozitivní vývoj však organizace, které měří míru korupce u nás, například Transparency International, nezaznamenaly. Propočty, kolik se ušetřilo, kvůli údajné slibované nižší korupci, neexistují.

4. Registr budov za 254 milionů

Stát také utrácí peníze na registrech budov, které ale nefungují. Ač do něj měla ministerstva a další instituce vyplnit údaje o svých kancelářských budovách do července 2013, značná část úřadu a ministerstev to ani do konce roku nesplnila.

Podle úřadu také některé budovy, které prokazatelně měly volné kanceláře, byly hlášeny jako obsazené. Registr přitom vyšel stát (daňové poplatníky) na 254 milionů. Značné jsou také provozní náklady, jen za minulý rok stát zaplatil 62 milionů Kč: Registr přitom neplní svůj účel. ÚZSVM celkový počet budov, který by měl registr obsahovat, nezná a za data v registru odpovídají jejich vkladatelé, ÚZSVM je nemůže kontrolovat, sdělila tisková mluvčí Málková. V systému také bylo jen 1918 budov. Podle šetření z roku 2007 mezi 60 procenty státních subjektů přitom využívaly státní instituce 4800 kancelářských budov, z nichž 71 procent bylo ve vlastnictví státu. Z toho je jasné, že velká část budov v registru chybí, informovala také mluvčí NKÚ.

5. Celníci neumějí vybírat pokuty (desítky milionů)

Celní správa má problémy s vybíráním pokut, často ani jednotlivé případy neřeší. Kontroloři to zjistili na prověřených 206 případech. V rámci těchto případů celníci vybírali pokuty a vymáhali nedoplatky na nich za celkem 23,9 milionu korun. Vybrat se jim podařilo jen 5,2 milionu korun. Problematické bývá vymáhání pokut především u cizinců. Jednotlivé celní úřady k tomuto problému navíc přistupují rozdílně. Třeba celníci v Plzeňském kraji zajišťovali u cizích státních příslušníků alespoň peníze na účtech, jejich kolegové v Ústeckém kraji jen poslali vyrozumění o pokutě, a pak ji rovnou odepsali pro nedobytnosti, uvádí NKÚ.

Kontrolory také zajímalo, jak celníci přistupují k nedoplatkům, které mají více než 3 měsíce po splatnosti. Ve 134 případech však celní úřady nevyužily všechny možnosti, které při vymáhaní měly. Třeba celníci v Plzeňském kraji si v katastru nemovitostí ověřili majetek firmy s dluhem téměř milion korun, ale o zřízení zástavního práva rozhodli až za další dva roky, uvádí také NKÚ.

8 názorů Vstoupit do diskuse
poslední názor přidán 23. 8. 2014 7:08