Spočítejte si...

Zavřít

5 odborných odpovědí na otázky o dluzích a insolvenci

Má banka právo požadovat okamžité sesplatnění hypotéky? A co dělat, když jste nechali u sebe bydlet osobu, na kterou je vyhlášena exekuce, ale trvalé bydliště má jinde?

Dluhy! Žádný silný člověk není bez dluhů! Dluhy jsou výrazem uspokojených potřeb a náročných prostopášností.  tvrdil francouzský spisovatel Honoré de Balzac. Do dluhové tísně se však řada lidí dostane ne vlastní vinou a ocitají se v začarovaném kruhu, ze kterého není úniku. Možná vám proto mohou pomoci některé z odpovědí v naší poradně na téma dluhů a insolvence. 

Máte také dotaz? Za jeho zodpovězení v poradně z oblasti dluhů a insolvence zaplatíte 99 Kč. 

Sesplatnění hypotéky

Mám hypotéku na dům u České spořitelny, kterou platím cca 4,5 roku. Nejsem příliš bonitní klient, platila jsem pozdě a různě, ale vždy jsem vše zaplatila a ani teď nemám žádný dluh. Díky manželovu podnikání a obrovským dluhům a exekucím, jsme byli nuceni podat návrh na insolvenci (manžel) a oddlužení (já).

Ještě před tím jsme České spořitelně oznámili tento fakt písemně a zdůraznili, že tím se nám uvolní finance, protože budeme platit jen jednu splátku insolvenčnímu správci a hypotéku budeme normálně platit dál a dokonce teď ještě lépe a včas. Ve chvíli, kdy se objevil manžel v insolvenčním rejstříku, Česká spořitelna neváhala a zaslala dopis o zesplatnění celého hypotečního úvěru s termínem příští měsíc.

Odpověd poradce: Dobrý den, bohužel Vás moc nepotěším. Pokud jste na sebe podali insolvenční návrh a soud již rozhodl o úpadku, vše už bude podléhat insolvenčnímu zákonu.

Předpokládám, že Česká spořitelna má ve všeobecných podmínkách ustanovení o splatnosti závazku v případě Vašeho nebo manželova úpadku. Vzhledem k tomu tedy oprávněně závazek sesplatnila. Každopádně pokud jste podali insolvenční návrh tak ust. § 111 insolvenčního zákona Vám znemožňuje, abyste dluh u České spořitelny uhradili, pokud nejde o zanedbatelnou částku. Jakákoliv dohoda o úhradě dluhu již prakticky není možná a ani bych ji nedoporučoval s ohledem na možné trestněprávní důsledky v podobě např. trestného činu zvýhodňování věřitele.

Bohužel, pokud vlastníte nemovitost, a nemusí být ani předmětem zástavního práva, je vysoce pravděpodobné, že v rámci insolvenčního řízení bude nemovitost prodána, zejména pokud bude na majetek Vašeho manžela prohlášen konkurs. Pokud by bylo řešením Vašich obou insolvencí oddlužení, tak za předpokladu, že by částka, kterou byste uhradili na splátkách, byla vyšší než předpokládaný výtěžek zpeněžení nemovitosti, mohla by být Vaše nemovitost ušetřena. Zároveň by Česká spořitelna či jiný zástavní věřitel nesměl v insolvenčním řízení požadovat, aby byla jeho přihlášená pohledávka uspokojena z prodeje nemovitosti.

Můžete splácet jistinu z úvěru?

S manželem jsme se dostali do finančních potíží a při bližším rozboru nám vyšlo, že než aby jsme vyhlásili bankrot, bylo by lepší se domluvit s bankou na snížení splátek. Bohužel si s ní zatím dopisujeme, respektive my píšeme, ale z jejich strany žádná odpověď. Každý měsíc tam peníze posílám se zprávou pro příjemce, že peníze jsou určeny na splacení jistiny. Bohužel i přesto, peníze odcházejí na splacení úroků a pokut, které nám účtují za zaslání dopisu. Tím pádem, ani koruna nejde na dluh. Nejsme klasičtí dlužníci, svého závazku se nezříkáme, tak mě trochu štve, že s námi jednají jako s verbeží..Můj šéf mi poradil , že existuje dle občanského zákoníku nejaký paragraf, který umožňuje nejdřív doplatit dluh a pak řešit tyto úroky. Je to opravdu tak, nebo ne? V UniCredit bance mi řekli, že ano a následně jsme se na tom domluvili, ale v GE Money mi dělají problém a tvrdí, že nic takového neexistuje. Ráda bych znala názor odborníka a zda tento paragraf existuje, tak který to je?

Odpověď poradce: Pokud splácíte dluh ze smlouvy o úvěru, tak se daný vztah řídí v souladu s § 261 obchodního zákoníku právě obchodním zákoníkem. Ten v ustanovení § 330 upravuje otázku splácení závazku. V daném případě řeší, zda jde splátka nejprve na úhradu jistiny nebo na úhradu příslušenství, popřípadě na úhradu závazku nejdříve splatného. Z uvedeného paragrafu vyplývá, že je to dlužník, který je oprávněn určit, na úhradu jakého závazku má jeho platba směřovat, popřípadě zda jde o úhradu jistiny nebo příslušenství. K tomu pouze upozorňuji, že smluvní pokuta není příslušenstvím pohledávky, ale samostatným závazkem. Pokud jste tedy v rámci úhrady projevila vůli hradit jistinu, není možné, aby úhradu věřitel použil na splátku příslušenství. Uvedené však platí pouze za předpokladu, že jste se ve smlouvě nebo v obchodních podmínkách nedohodli s věřitelem na jiném pořadí úhrady závazku. Uvedená dohoda má přednost před zákonem, když § 330 obchodního zákoníku má pouze dispozitivní povahu. Pokud jste se tedy ve smlouvě nebo v obchodních podmínkách dohodli s věřitelem na tom, že se nejprve hradí úroky, smluvní pokuty atd. před samotnou jistinou, nebude mít Vaše vůle hradit nejprve jistinu žádný vliv. V takovém případě Vám tedy nezbývá než se s věřitelem dohodnout na úpravě podmínek splácení. 

Trvalé bydliště a exekuce

Můj dotaz se týká ohledně exekuce na mého bratra, jež má trvalé bydliště na radnici, jenže jednu dobu jsem ho nechal bydlet v mém bytě a nechal si zasílat poštu na tuto adresu, například sociální dávky, a včera přišel na jeho jméno dopis od exekutora, i když už tu nějakou dobu cca rok a půl nežije.

Odpověď poradce: K Vašemu dotazu musím hned na úvod uvést, že není vyloučeno, aby exekutor provedl exekuci i u Vás doma. Exekutor může provést exekuci všude, kde bude mít podezření, že se tam může majetek povinného nacházet. Samozřejmě pouhá skutečnost, že měl Váš bratr u Vás pouze doručovací adresu, ještě nemusí znamenat, že se u Vás nachází majetek povinného, avšak v praxi se velmi často stává, že se exekutor pokouší provést exekuci na všech místech, kde se povinný v minulosti nacházel.

V takovém případě, pokud by byla exekuce provedena u Vás doma a postižen exekucí Váš majetek, můžete listinami, nebo jinými důkazy prokazovat, že majetek nepatří povinnému, a to přímo při provádění exekuce. Pokud by ani poté exekutor v sepisu věcí neustal, můžete v souladu s § 68 exekučního řádu podat do 30ti dnů návrh exekutorovi na vyškrtnutí věci ze soupisu. O Vašem návrhu je exekutor povinen rozhodnout do 15ti dnů. Pokud by ani poté nedošlo k vyloučení Vašich věcí z exekuce, můžete podat k soudu žalobu na vyloučení věci z exekuce dle ust. § 267 občanského soudního řádu. Zároveň můžete podat návrh na zastavení exekuce. Konečně je možné uplatnit nárok na náhradu škody, kterou exekutor porušením svých povinností způsobil dle ust. § 32 exekučního řádu.

Z výše uvedeného tedy vyplývá, že není možné vyloučit, že se exekutor pokusí provést exekuci u Vás doma a pokud se tak stane, bude na Vás, abyste se za použití některého z výše popsaných prostředků domáhal vyloučení svého majetku z exekuce. 

Právní kličky v obchodních podmínkách?

Sautoleasing mají v obchodních podmínkách 2 právní kličky (alespoň) dle mého názoru:
Při předčasném splacení úvěru účtují 5% z dlužné částky (jednorázově) a cca 1000kč za každou měsíční splátku, která nenastane (tedy 1000Kč x počet budoucích splátek). Nazývají to poplatek za zpracování. Dle mého názoru je to obcházení zákona v tom smyslu, že názvem „poplatek za zpracování“ maskují zaplacení budoucích úroků (ano 1000Kč je cca průměrný úrok u poskytovaných úvěrů na menší auta). Například při úvěru, kde zbývají 2 roky do splacení, to znamená 24.000Kč jako poplatek za zrušení platebního kalendáře.

Povinné ručení a havarijní pojištění mají zakomponované přímo do smlouvy o úvěru tak, že klient si nemůže vybrat jinou společnost pro poskytnutí pojištění. Přitom sazby pojištění, které sautoleasing sjedná, jsou očividně nadprůměrné. Dle mého názoru je to obcházení zákona ve dvojím smyslu: kombinace dvou produktů a maskování vyšší RPSN.

Jaký je Váš názor na tyto praktiky. Může to být kvalifikováno jako obcházení zákona, nebo je to čistá právní klička, před kterou je neopatrný spotřebitel bezbranný?

Odpověď poradce: Pokud jde nejprve o sjednání povinného ručení a havarijního pojištění přímo v rámci smlouvy o úvěru či v obchodních podmínkách, tak je jen na spotřebiteli, zda takovou smlouvu uzavře či nikoliv. Dle mého se o obcházení zákona nejedná. Spotřebitel je předem srozuměn s tím, že úvěrující společnost za něj tato pojištění sjedná a že si sama vybere pojišťovnu. Podpisem úvěrové smlouvy spotřebitel vyslovuje i svůj souhlas. Má tedy na vybranou. Buď uzavře smlouvu za podmínek stanovených úvěrující společností nebo se pokusí vyjednat jiné podmínky a nebo uzavře spotřebitelský úvěr s někým jiným.

Pokud jde o druhou část dotazu, tedy o výši plateb, na které má úvěrující společnost nárok v rámci předčasného splacení úvěru, tak od 1.1.2011 vstoupil v účinnost zákon č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru, který v § 15 stanoví maximální výši náhrady, kterou je úvěrující společnost oprávněna po spotřebiteli požadovat a která nesmí přesahovat 1% z předčasně splacené částky, přesahuje-li doba mezi předčasným splacením a sjednaným koncem spotřebitelského úvěru jeden rok. Pokud je tato doba kratší jak jeden rok, je maximální výše této náhrady 0,5% z předčasně splacené částky. Tato úprava se uplatní pro úvěry uzavřené po 1.1.2011. Pro spotřebitelské úvěry na dobu určitou uzavřené před tímto datem platil a platí zákon č. 321/2001 Sb., o některých podmínkách sjednávání spotřebitelského úvěru a o změně zákona č. 64/1986 Sb., který v § 11 dosti vágně stanovil, že výše plateb při předčasném splacení úvěru by měla být taková, aby žádný účastník smlouvy nezískal nepřiměřený prospěch.

Náhrada majetkové škody

Potřebovala bych radu. Jakým způsobem postupovat dál v případě náhrady škody mé osobě. Mám v ruce Rozhodnutí od MěÚ vydané k 24.8.2012, které ukládá nejmenované osobě za povinnost nahradit mi způsobenou škodu ve výši 3.800,– Mj. i pokutu (5.000,–) a náklady spojené s projednáním přestupku (1.000,–) Městskému úřadu. Vše splatné do 15 dnů ode dne nabytí právní moci onoho rozhodnutí. Náhradu škody ale dodnes nemám. Co pro to mám udělat a mám nějaká další práva, abych své peníze dostala zpět?

Odpověď poradce: Rozhodnutí správního orgánu představuje exekuční titul, na základě kterého můžete podat exekutorovi návrh na exekuci. Pokud je rozhodnutí pravomocné a i vykonatelné a dlužník Vám dosud přiznanou škodu (případně jakoukoliv částku přiznanou Vám správním rozhodnutím) neuhradil, zkuste ho ještě vyzvat k úhradě dlužné částky ve lhůtě, která Vám přijde přiměřená, a pokud se tak nestane, můžete podat návrh na nařízení exekuce. Návrh na nařízení exekuce můžete podat i bez uvedené výzvy.

3 názory Vstoupit do diskuse
poslední názor přidán 28. 2. 2013 15:42