4 věci, na které dnes nesmíte nezapomenout

1. dubnem nekončí jen řádný termín pro odevzdání daňového přiznání. Na které další povinnosti byste neměli zapomenout?

1. dubna 2016 byste neměli zapomenout splnit hned čtyři povinnosti. Jaké to jsou?

Podat daňové přiznání

Posledním dnem lhůty pro podaní daňového přiznání v řádném termínu je dnešek, tedy 1. duben 2016. Pokud vám zákon nařizuje mít účetní závěrku ověřenou auditorem, nebo vám přiznání zpracovává a podává poradce nebo advokát, posouvá se vám tento termín o další tři měsíce na 1. července. Do 1. dubna ale stejně musíte na finanční úřad doručit plnou moc k zastupování.

Pokud nestihnete odevzdat přiznání v řádném termínu, máte ještě pět pracovních dní, abyste to napravili a vyhnuli se sankcím. Nejzazším termínem pro beztrestné podání je tedy 8. duben. Od šestého pracovního dne začne nabíhat sankce.

Dnem podání je obecně den, kdy odevzdáte přiznání úřednici na finančním úřadu či na podatelně nebo ho podáte online, tedy odešlete přes daňový portál či datovou schránku. Pokud podáváte formulář ještě v rámci řádného termínu, je dnem podání i den, kdy od vás zásilku přebírá pošta (rozhoduje datum na razítku). V případě, že ale přiznání podáváte na poštu v rámci 5denní lhůty po řádném termínu, během které nenabíhají sankce, už se podání na poště jako den podání nepovažuje a rozhoduje až den, kdy bude formulář opravdu fyzicky doručen správci daně.

Pamatujte, že pokud musíte podávat daňové přiznání elektronicky, už za tímto účelem nestačí využít jen tzv. e-tiskopis. Přiznání musíte podat výhradně přes datovou schránku nebo přes daňový portál s ověřeným elektronickým podpisem. Pokud majitelé datových schránek přiznání nepodají elektronicky, dostanou od správce daně automaticky pokutu 2000 Kč.

Výjimku v termínu pro odevzdání daňového přiznání mají poplatníci (§ 36 odst. 4 daňového řádu), jejichž předmět daně tvoří i příjmy, které jsou předmětem daně v zahraničí. Ti mohou finanční úřad požádat v odůvodněných případech (např. jste dosud v zahraničí a chcete podat přiznání až po vašem návratu) o prodloužení lhůty pro podání daňového přiznání až o 10 měsíců po uplynutí zdaňovacího období.

Co když to nestihnete

Pokud přiznání podat včas nestihnete, začne vám od šestého pracovního dne po skončení řádného termínu nabíhat 0,05 % z daňové povinnosti za každý den prodlení (nebo 0,01 % daňové ztráty za každý den prodlení, max. 5 % z výše ztráty). Maximálně se sankce může vyšplhat na 5 % z výše daně, ale max. 300 000 Kč. Pokud bude naopak pokuta nižší než 200 Kč, finanční úřad vám ji nepředepíše k úhradě. Nepodáte-li formulář vůbec, dostanete pokutu minimálně 500 Kč.

Pokuta za opožděné tvrzení daně bude poloviční, pokud formulář (řádné či dodatečné přiznání) podáte do 30 dnů od uplynutí řádné lhůty a v daném roce u vás správce daně neeviduje jiné prodlení. U poplatníků, jejichž část dílčího základu daně z příjmů ze závislé činnosti, ze které zaměstnavatel sráží zálohu, je vyšší než polovina celkového základu daně, se podle § 38o zákona sníží pokuta za pozdní podání přiznání na desetinu.

Zaplatit daň z příjmů

Pokud vám v daňovém přiznání vyšla vyšší než nulová daň, nezapomeňte ji také zaplatit. Řádný termín končí opět dneškem. Nejzazším termínem pro úhradu daně bez sankce je ale letos 7. duben (tedy pátý pracovní den po skončení řádného termínu). V tento den už ale musí být platba připsána na účet finančního úřadu. V opačném případě vám bude účtován úrok z prodlení. Ten odpovídá ročně výši repo sazby, kterou stanovuje centrální banka, zvýšené o 14 procentních bodů. Nyní tedy činí 14,05 %. Správce daně vám úrok nepředepíše, pokud nedosáhne 200 Kč.

Daň můžete zaplatit převodem z účtu, daňovou složenkou nebo v hotovosti na pokladně daňového úřadu. Pokud byste chtěli posílat peníze na poslední chvíli až sedmého dubna, nezbývá než zajít na finanční úřad osobně nebo zadat ráno expresní platbu (každá banka má pravidla pro její provedení v týž den trochu jiná, příkaz tedy zadávejte raději hned ráno).

Chcete-li platit daň převodem, podívejte se na náš daňový portál na:

Podat pojistné přiznání

Do druhého pilíře už se sice peníze neodvádí, přesto jeho účastníci musí ještě naposledy podat tzv. pojistné přiznání. Termín pro odevzdání je shodný s termínem pro podání daňového přiznání. Více informací najdete v článku Lidi ve II. pilíři čeká poslední pojistné přiznání.

Oznámit finančnímu úřadu osvobozené příjmy

Od 1. ledna 2015 musí všichni poplatníci daně z příjmů fyzických osob oznamovat správci daně příjmy osvobozené od daně z příjmů, pokud přesáhly částku 5 milionů korun.

Všechna osvobození od daně z příjmů fyzických osob najdete v § 4, § 4a, § 6 odst. 9 a § 10 odst. 3 zákona o daních z příjmů. Příjmy, které jsou osvobozené, se do daňového přiznání neuvádí. Proto se kvůli nim ani nemusí přiznání ani podávat.

Nejčastěji se může jednat o dary, dědictví, výhry v loteriích nebo příjmy z prodeje movitých věcí či cenných papírů. Částka každého takového jednotlivého příjmu se posuzuje samostatně. Oznamovat se nemusí jen příjmy z prodeje nemovitých věcí, které jsou evidovány v Katastru nemovitostí, vysvětlila mluvčí Generálního finančního ředitelství Petra Petlachová.

Nejzazší termín pro podání Oznámení o osvobozených příjmech, které jste přijali v minulém roce, je opět první duben 2016. Tato lhůta platí i pro poplatníky, kteří povinnost podávat daňové přiznání vůbec nemají. V případě plné moci, udělené daňovému poradci pro podání daňového přiznání, je Oznámení možné podat v prodloužené lhůtě, tj. do 1. července 2016, uvedla Petlachová.

Zdůraznila také, že ačkoli je lhůta pro toto oznámení stejná jako pro odevzdání daňového přiznání, jedná se o samostatné podání, a proto je oznámení povinné i pro osoby, které nepodávají daňové přiznání.

Oznámení o osvobozených příjmech nemá speciální tiskopis. Pokud ale chcete mít šablonu, můžete využít nepovinný tiskopis z webu Finanční správy.

Oznámení můžete podat elektronicky formou datové zprávy, písemně anebo ústně do protokolu. Obsahovat musí:

  • výši příjmu,
  • popis okolností nabytí příjmu (např. prodej cennosti, výhra v loterii apod.),
  • informaci, jaké je příjem povahy (zda v penězích či v jiné podobě),
  • datum, kdy příjem vznikl (v případě dědictví až datum nabytí právní moci rozhodnutí soudu o dědictví).

Pokud osvobozený příjem plyne do společného jmění manželů, nemusí podle Petlachové oznamovací povinnost plnit oba manželé. Stačí, když Oznámení podá jeden z nich.

Neoznámíte-li tento příjem správci daně, hrozí vám pokuta ve výši 0,1 % z částky neoznámeného příjmu, pokud povinnost splníte bez vyzvání finančního úřadu, a 10 % z částky, pokud Oznámení podáte až na výzvu správce daně. Pokutu ve výši 15 % z částky si můžete vysloužit v případě, že nebudete na výzvu finančního úřadu reagovat.

Kompletní informace o dani z příjmů fyzických osob a daňovém přiznání najdete na našem Daňovém portálu.

5 názorů Vstoupit do diskuse
poslední názor přidán 3. 4. 2016 22:59