3 důvody, proč se mladí lidé dočkají místo důchodu jen almužny

Deficit na důchodovém účtu narůstá, sociální pojištění stačí stále méně. Pokud si mladí nenašetří na důchod, hrozí jim život v naprosté chudobě.

Deficit na důchodovém účtu narůstá (v roce 2013 dosáhl téměř 50 miliard). Demografické trendy jsou zkrátka pro důchodový systém zničující s tím, že systém se stává stále méně udržitelný a může způsobit hluboké rozpočtové problémy státu. V tabulce se také ukazuje, že přebytky, které generoval důchodový účet v minulosti, nebyly velké a nestačily by ani pro pokrytí většiny deficitu důchodového účtu v roce 2013. 

Deficity důchodového účtu v jednotlivých letech
Rok Výsledek
2003 –17,5
2004 10,6
2005 9
2006 2,2
2007 13,3
2008 6
2009 –30,5
2010 –29,3
2011 –39,5
2012 –49,4
2013 –49,7

Zdroj: MPSV

Česká republika v tom není sama, obrovské problémy bude mít například také polský důchodový systém. Někdy kolem roku 2022 nebude mít polský důchodový systém peníze na průběžné vyplácení důchodů, tvrdí socioložka a demografka Krystyna Iglická, rektorka soukromé univerzity Škola Lazarského a nově také politička malé konzervativní strany Polska Razem.

Dnešní mladí lidé jsou proto skeptičtí k současnému důchodovému systému a jsou na pochybách, zdali bude plnit závazky během jejich stáří. Bohužel, ekonomové dávají jejich pochybám za pravdu. Pojďme se podívat na 3 důvody, které způsobí, že současní dvacátníci a třicátníci se dočkají jen velmi nízkých důchodů.

1. Výpočty ekonomických vědců

Podle výpočtu Institutu pro demokracii a ekonomickou analýzu IDEA při CERGE-EI to vypadá s budoucím vývojem důchodového účtu velmi bledě. V roce 2050 autoři studie předpokládají, že odvody na sociální pojištění pokryjí jen polovinu potřeb na důchody, v současnosti je to přibližně 85 %. Znamená to, že udržitelnost důchodového systému bude neustále klesat.

Zajímavé také bylo, že ekonomové vytvořili model, ve kterém by nedocházelo k valorizaci důchodů. Znamenalo by to, že by kupní síla důchodů každým rokem klesla průměrně o 2 % (tolik dosahuje inflační cíl České národní banky). Zastavení valorizace a tedy pokles důchodů by v prvních desetiletích skutečně systém stabilizoval a dostal do přebytku, po roce 2040 by se však důchodový účet dostal do deficitu, který by narůstal. Výpočty jsou natolik varovné, protože znamenají to, že ani drastický pozvolný pokles důchodů v čase by nevedl ke stabilizaci důchodového účtu. O studii si můžete přečíst v článku: Tah vlády na živnostníky: Složitější daně a nižší důchody

2. Hospodářský růst nezajistí dostatečné daňové výnosy

Zatímco v 90. letech a poté především začátkem 20. století naše ekonomika zaznamenávala vysoké hospodářské růsty a v letech 2006–2008 akcelerovala, tak od roku 2009 zažíváme ekonomickou stagnaci, naše kupní síla poklesla.

V tomto roce sice nejspíše dojde k oživení a naše ekonomika poroste o 2,5 % HDP, v dalších letech ale může kvůli problémům v Evropě dojít k ekonomickému ochlazení s tím, že se česká ekonomika znovu dostane do recese.

Podle ekonomů už také není možné dosahovat 4–6% růstu HDP a budeme rádi, pokud každým rokem naše ekonomika poroste alespoň o 2 %. HDP. Nižší hospodářský růst či ekonomická recese může výrazně zasáhnout do plánovaných rozpočtových příjmů. Mandatorní výdaje však rostou pořád s tím, že nové vládě se tento růst nedaří zastavit, spíše naopak. Na důchody tedy nemusí být dostatek peněz.

3. Politika současné vlády 

I když je důchodový systém dlouhodobou záležitostí a krátkodobá opatření situaci nijak nezmění, vláda svou rozpočtovou politikou ukazuje, že dlouhodobý problém s důchody řešit nechce. Valorizace důchodů se znovu vrátí k systému, kdy se důchody budou zvyšovat o inflaci plus třetinu nárůstu reálných mezd (bývalý ministr financí Miroslav Kalousek přitom prosadil zvyšování o třetinu inflace a o třetinu růstu reálné mzdy). Znamená to, že deficit na důchodovém účtu poroste ještě rychleji. Přitom v dalších letech lze očekávat, že reálně budou mzdy spíše stagnovat, důchody se tak budou přibližovat k průměrné mzdě.

Vláda chce také v roce 2016 zrušit druhý pilíř penzijního systému. Ke znárodnění prostředků nedojde, lidem budou naspořené peníze převedeny buď na bankovní účet, nebo do třetího pilíře. Vláda chce získat okamžitě peníze a argumentuje tím, že první pilíř kvůli druhému pilíři přichází o stovky milionů Kč. Jedná se však jen o dočasnou ztrátu, peníze se státu vrátí v případě vyplácení nižších důchodů účastníkům druhého pilíře. Zrušení druhého pilíře ukazuje, že vláda nemá žádnou jinou dlouhodobou strategii než udržení prvního pilíře. Opatření, která zavádí, můžou v dlouhodobém horizontu vést k rozpadu prvního pilíře.

Narůstá však také deficit veřejných financí a je otázka, zdali tohle tempo je dlouhodobě zvládnutelné. Zatímco v roce 2013, kdy ekonomika klesala téměř o 1 %, vygeneroval stát deficit ve výši 83 miliard Kč (1,5 % HDP), v tomto roce plánuje vláda utratit rovných 100 miliard. Přitom ekonomika poroste podle odhadů o solidních 2,5 % HDP. Znovu se tak roztočil kolotoč zadlužování při hospodářském růstu.

widgety

Dočkáme se nějakého důchodu?

Modelovat konkrétní výši důchodu za desítky let není možné. Jedno je však jisté. Deficit na důchodovém účtu bude při současných podmínkách výrazně narůstat. Nic také nenasvědčuje, že by porodnost zázračně narostla a pomohla nám řešit problémy v budoucnosti. Vzhledem k tomu, že dlouhodobé zadlužování je neudržitelné, vlády budou mít následující možnosti, jak stabilizovat důchodový systém:

  • Snížení důchodů vůči reálné mzdě - V současnosti důchody dosahují 43,7 % hrubé mzdy. Podle ekonoma Raiffeisenbank Aleše Michla by však tento podíl mohl klesnout až ke 20 %. K tématu čtěte více: Pracující připravte se, budete brát důchod jen ve výši 20 % mzdy
  • Pozdější odchod do důchodu - Současné tempo růstu odchodu do důchodů nestačí, neboť deficit na důchodovém účtu neustále narůstá. Opozice však nechce o pozdějším odchodu do důchodů ani slyšet a kritizuje i současné tempo zvyšování věku. Společně s prodlužováním odchodu do důchodů ale také dochází k pozvolnějšímu nárůstu věku dožití, lidé jsou také déle aktivní.
  • Zvýšení zdanění - Sociální pojištění bude schopno pokrývat stále menší podíl na celkových důchodových nákladech. Řešením může být například zvýšení sociálního pojištění, je však otázkou, na kolik je toto opatření rozumné, neboť ČR má jedny z nejvyšších odvodů na zaměstnance v Evropě. Daně z příjmů FO a PO se kvůli rozšířeným možnostem optimalizace nejspíše také zvyšovat nebudou. Podle ekonomů ČSOB je tak možné, že dojde ke zvýšení daně z přidané hodnoty (DPH) na 30 %.  Čtěte více: Důchodový účet míří ke krachu. DPH se bude muset zvýšit na 30 %

Mladým lidem tudíž nezbývá než se na stát spoléhat minimálně a myslet na zajištění ve stáří co nejdříve. V jednom z dalších článků si probereme možnosti zajištění na důchod prostřednictvím spoření nebo investování.

Anketa

Jakým způsobem se zajišťujete na důchod?

89 názorů Vstoupit do diskuse
poslední názor přidán 13. 11. 2014 10:07