Bezkontaktními platby nazýváme takové platby, kde není nutný fyzický dotek mezi platícím nástrojem a snímačem, resp. platebním terminálem. Pro bezkontaktní platby se používaní nejčastěji nástroje v podobě bezkontaktních platebních karet, speciálně upravených mobilních telefonů nebo dalších zařízení, které mají v sobě anténu pro komunikaci s bezkontaktním snímačem.
Bezkontaktními kartami označujeme platební karty bankovních a nebankovních vydavatelů, které slouží k placení zboží a služeb na bezkontaktním terminálu. Z nejznámějších karetních společností jde o produkty s tímto názvem:
Technologie PayPass a payWave je bezkontaktní platební metoda, která výrazným způsobem urychlí proces platby. Praxe v jiných zemích ukazuje, že díky těmto technologiím trvá celá platební transakce méně než 5 sekund. Držitel bezkontaktní jednoduše přiblíží kartu ke čtečce, která je schopna si data přečíst na bezdotykové bázi. Díky této technologii je možné nakoupit bez potřeby zadání PINu nebo vkládání karty do čtecího zařízení.
Vlastníkem licence bezkontaktní technologie PayPass je společnost MasterCard. Společnost Visa tuto licenci jen využívá a nazvala ji payWave. Snímače PayPass a payWave jsou vzájemně hardwarově kompatibilní, ale je nutná i softwarová podpora.
Mezinárodní označení obchodního místa podporujícího bezkontaktní platby
Příklad dvou českých označení obchodního místa podporujícího bezkontaktné platby
Bezkontaktní karty jsou využívány k placení nižších částek – zpravidla pod hranicí 500 Kč. Při transakcích převyšující stanovenou částku je držitel karty požádán o autorizaci svým podpisem či zadáním PINu. Tuto jednoduchou funkci lze přidat k jakékoliv kreditní, debetní nebo předplacené kartě MasterCard nebo Visa, případně ke kartě Maestro či ke kartám „private lable“, které vydávají maloobchodní prodejci.
Dík bezkontaktním kartám je možné rychle a pohodlně platit u obchodníků kartou, aniž by bylo potřeba hledat hotovost, vydávat kartu z ruky, „protahovat“ kartu platebním terminálem či zadávat PIN. Díky této technologii tedy dochází ke zkrácení čekací doby u obchodníků. Po zavedení této technologie také došlo k rozšíření akceptační sítě karet o prodejní místa s vysokou frekvencí transakcí a platbou nízkých částek. Platební karty tak mohou proniknout do míst jako jsou rychlá občerstvení, trafiky, parkoviště či městská hromadná doprava.
Technologii je navíc možné zabudovat také do jiných nosičů než jsou karty, např. do klíčenek, hodinek či mobilních telefonů. Při drobných nákupech proto není nutné ani hledat peněženku, postačí, když přiložíte mobilní telefon či hodinky obsahující tuto technologii ke čtečce
Bezkontaktní hodinky MasterCard PayPass a bezkontaktní karta
Karty mají v sobě zabudovaný čip a rádiovou anténu. Když kartu přiložíte ke snímači podporujícímu PayPass nebo payWave, vyšle karta bezdrátově informace o platbě, takže není nutné vkládat kartu či zadávat PIN.
Informace o účtu jsou přeneseny do čtecího zařízení a následně obvyklým způsobem zpracovány prostřednictvím zabezpečené sítě pro příjem karet. Ihned poté, co přiložíte svou kartu ke čtecímu zařízení, obdržíte potvrzení o zaplacení − a můžete jít.
Názorně vám to pomohou pochopit tyto obrázky od České spořitelny.
1. Platíte nízkou částku a nepotřebujete zadávat PIN.
2. Platíte vyšší částku a musíte zadat PIN. Anebo vás pro vaši bezpečnost terminál vyzve k náhodnému zadání PIN.
Díky bezkontaktnímu řešení není omezen tvar platební aplikace otvorem ve čtečce terminálu a je možné zabudovat ji v podstatě do čehokoliv, co uživatelé považují za praktické. Tato technologie tedy způsobila skutečný převrat ve vzhledu platebních karet. V současné době je možné např. platit hodinkami s technologií MasterCard PayPass. Technologii lze zabudovat také např. do mobilních telefonů či klíčenek.
Zleva:
Bezkontaktní hodinky Watch2Pay od polské Bank Zachodni WBK
S tím, jak je systém PayPass a payWave postupně přejímán bankami po celé Evropě, vypracovává si každý peněžní ústav vlastní plán na distribuci karet svým zákazníkům. Například ve Velké Británii, kde byly bezkontaktní platby zavedeny v září 2007 v rámci tzv. „London Launch“, začaly některé banky automaticky vydávat tyto karty zákazníkům, kteří žijí a pracují v oblasti Londýna, kde jsou v prvopočátku tyto platební karty přijímány. Ostatní banky vyžadují, aby je zákazníci kontaktovali a o aktualizaci svých karet na PayPass sami požádali. Některé banky vyčkávají s vydáváním bezkontaktních karet do doby, než vyprší platnost stávajících karet. Vše záleží na plánech a strategiích jednotlivých bankovních ústavů.
V České republice bezkontaktní karty jako první začala komerčně v červnu 2011 vydávat Citibank jako alternativu ke kreditní kartě Shell MasterCard od Citibank. Ve stejné měsíci spustila pilotní projekt plateb NFC telefonem. V telefonu byla speciální SIM a aplikace v operačním systému Java, platba pak probíhala pomocí O2 Citi kreditní karty, která byla součástí NFC aplikace. V srpnu 2011 Citibank začala vydávat i bezkontaktní kartu Visa payWave, šlo o co-brandovou O2 Citi kreditní kartu. V říjnu 2011 Citibank začala vydávat bezkontaktní nálepky, tzv. stickery MasterCard PayPass. Ty stačí libovolně nalepit např. na mobilní telefon a lze s nimi platit na bezkontaktních terminálech. O bezkontaktní kreditní karty můžete snadno zažádat i pomocí Měšce.
Česká spořitelna začala bezkontaktní karty komerčně vydávat 3. října 2011 jako debetní karty Visa payWave k běžnému účtu. Jako první česká banka vybavila obchodníky bezkontaktními terminály, do té doby bylo nutné pro bezkontaktní platby jít do zahraničí.
České spořitelně přitom patří skutečné prvenství na českém trhu, byla to první banka, která měla funkční bezkontaltní kartu a zároveň platební terminály umožňující jejich akceptaci. Citibank se však o jejich krocích dozvěděla a v červnu 2011 představila svoji první bezkontaktní kartu. Pikantní bylo, že bezkontaktní karta sice existovala, ale pro vyzkoušení bezkontaktních plateb bylo nutné jet do zahraničí.
V České republice téměř všechny karty jsou vydávané jako bezkontaktní.