Zaměstnanci se bojí se zaměstnavatelem soudit. Často by přitom vyhráli

Soudního sporu se zaměstnavatelem se obává většina zaměstnanců natolik, že se právního boje raději vzdají. Ačkoli by v praxi často soudní při vyhráli, odhodlá se k tomuto kroku necelých 10 % pracovníků. Upozornila na to advokátní kancelář Hartmann, Jelínek, Fráňa a partneři, která se setkává s případy neplatného ukončení poměru, neoprávněně vyplácené nižší či dlužné mzdy. 

Častým problémem je zmíněné snižování mzdy. Zaměstnavatel může snížit mzdu bez souhlasu zaměstnance, pokud je stanovena samostatným mzdovým výměrem. Ten však nesmí být vydán zpětně a mzda nesmí klesnout pod hranici zaručené mzdy. Zároveň musí být zachována i výše zákonných příplatků například za noční práci a respektován zákaz diskriminace. V situaci, kdy je výše mzdy sjednána přímo v pracovní smlouvě, nelze bez souhlasu zaměstnance mzdu snížit. Mzda stanovená kolektivní smlouvou může být snížena pouze se souhlasem odborů, uvedl Jiří Hartmann z advokátní kanceláře Hartmann, Jelínek, Fráňa a partneři. 

Podle něj zákoník práce obsahuje ochranné ustanovení proti diskriminaci, které lze při snížení mzdy mzdovým výměrem vyžít. Pokud zaměstnavatel mzdovým výměrem výrazně mzdu zaměstnanci sníží, může zaměstnanec rozhodnutí zaměstnavatele napadnout stížností. Ze zákoníku práce plyne, že za stejně složitou, odpovědnou a namáhavou práci při stejné nebo srovnatelné pracovní výkonnosti a výsledcích práce mají být zaměstnanci odměňováni rovnocenně. Mohli by se tedy se stížností obrátit na zaměstnavatele, v krajním případě i na inspektorát práce, doporučuje Hartmann.

Advokátní kancelář se setkává i s množícími se případy dlužných mezd. Pokud zaměstnavatel nezaplatil mzdu či plat nebo jeho část do 15 dnů po uplynutí termínu splatnosti, může zaměstnanec okamžitě zrušit pracovní poměr nebo podat k příslušnému soudu žalobu. S výplatou můžete požadovat i úroky z prodlení, které se řídí vydaným nařízením vlády.

Od ledna navíc přinese spoustu nových změn i nový občanský zákoník. Například nadále bude možné uzavírat pracovní smlouvy s mladistvými pouze v případě, pokud dosáhnou 15 let věku a zároveň budou mít ukončenu povinnou školní docházkou. Novinkou bude právo rodičů nezletilého, který nedosáhl 16 let, rozvázat jeho pracovní poměr, pokud to bude nutné v zájmu vzdělávání, zdraví nebo vývoje nezletilého, doplnil Hartmann. Podrobnosti o tomto tématu najdete v článcích Nový občanský zákoník: jaké změny přinese?5 novinek, kterými občanský zákoník ovlivní vaši rodinu

Ve kterých krajích se nejvíce krade? Klienti Sberbank mohou nově účet ovládat přes Smartbanking