Přínos úvěrových registrů je nesporný. Zároveň ale mohou obsahovat chyby v datech. To znamená, že se do registru jako splácející klient dostanete jako neplatiči, uvedl Leoš Souček z Komerční banky.
Za poslední dva roky nedošlo ke zpochybnění dat z registru SOLUS,
oponoval Jan Stopka, tajemník sdružení SOLUS.
Bankovní registr zaznamenal v letošním roce přibližně 17 tis. žádostí o výpis z registru a jen mizivé procento žádostí o opravu. Bankovní registr však obsahuje pozitivní i negativní informace, a proto je větší riziko chyby, sdělil Pavel Finger, finanční ředitel CCB.
Skeptičtější k úvěrovým registrům je Jiří Jehlička, ředitel CERD (Centrální registr dlužníků): Registry neobsahují externí informace a špatně postihnou klienty, kteří se splácením úvěrů přebíhají od jedné instituce k jiné.
Jan Stopka oponoval s odkazem na statistiky snížení delikvence „ze sportu“, kdy lidé nezaplatili poslední jednu či dvě splátky, „protože to nikdo přeci řešit nebude“. Registry tak mají i výchovnou roli.