Špatné podání daňového přiznání nemusí znamenat penále, rozhodl soud

Nejvyšší správní soud (NSS) se před časem postavil na stranu daňového subjektu, který finančnímu úřadu prostřednictvím datové schránky zaslal podání označené jako Vyúčtování daně z příjmů ze závislé činnosti, přiložil ale jen výpis z účtu. Správně daně klasifikoval zprávu z datové schránky jako podání výpisu z účtu, nikoli jako vyúčtování daně a po obdržení správného formuláře vyměřil sankci za prodlení.

S rozhodnutím finančního úřadu se neztotožnil krajský a později ani nejvyšší správní soud. Správce daně podle nich musí každé přijaté podání posuzovat v celém jeho kontextu a jen v situaci, kdy je jasné, k čemu podání směřuje a jsou splněny všechny obsahové náležitosti, může dělat závěry o skutečném obsahu úkonu a spojovat s ním i související procesní účinky. Soudy navíc zdůraznily, že smyslem zásady materiální pravdy, zakotvené v daňovém řízení, je primárně ochrana daňového subjektu, aby neutrpěl újmu jen z toho důvodu, že své podání chybně označí. Posuzování obsahu podání ze strany správce daně by tedy obecně nemělo jít k tíži daňového subjektu, okomentovala rozhodnutí soudů Alena Švecová ze společnosti KPMG.

Pokud je tedy zjevný rozpor mezi označením podání a jeho obsahem, je podle soudu povinností finančního úřadu daňový subjekt vyzvat k objasnění, co daným podáním zamýšlel. 

Pokud se omylem nepodaří podat správci daně správný formulář, příp. není dodržena předepsaná forma, nemusí to vždy znamenat, že by takové podání mělo zůstat ze strany správce daně bez povšimnutí. Správce daně by měl dát daňovému subjektu možnost některá pochybení napravit, aniž by mu tím hrozila sankce za pozdní podání tvrzení daně, dodala Veronika Červenková ze společnosti KPMG.

Tempo růstu ekonomiky by se mělo zvýšit, ceny zatím ne Společnost O2 vyhlásila dluhovou amnestii na nezaplacené telefonní faktury