Singer: Zemím mimo eurozónu se daří lépe

Podle analýzy guvernéra České národní banky (ČNB) Miroslava Singera je hospodářský vývoj v zemích, které nepřijaly euro, lepší než v zemích eurozóny. Z grafu je evidentní, že ekonomický růst zemí mimo eurozónu a v eurozóně je sice vysoce korelovaný, nicméně po drtivou většinu sledovaného období se celkový reálný hrubý domácí produkt ekonomik EU, které nejsou v eurozóně, vyvíjel poněkud lépe, než tomu bylo v eurozóně, uvádí Singer.

Meziroční růst reálného, sezonně a o počet pracovních dnů očištěného HDP
Autor: Eurostat a ČNB

Meziroční růst reálného, sezonně a o počet pracovních dnů očištěného HDP

Podle něj je nutné si položit otázku, co se skrývá za tímto výsledkem, zjednodušeně lze dnešní eurozónu rozdělit do tří skupin. V první skupině se nalézají země jako Rakousko či země Beneluxu, které již před zavedením eura svázaly svůj kurz s kurzem německé marky, a samozřejmě Německo samotné. Tyto země sice v úhrnu nevykazují nějakou hvězdnou ekonomickou výkonnost, ale také nemají se členstvím v eurozóně žádné dramatické problémy. Druhou skupinu tvoří země jako například Estonsko nebo Slovensko, které se na členství v eurozóně připravily dobře provedenými reformami („poctivě dělaly své domácí úkoly“). Ty rostou rychle a jsou evidentně schopny využít ekonomických příležitostí, které členství v eurozóně nabízí. A ve třetí skupině zemí jsou země jako Francie, Itálie, Řecko či nám svou mírou zdanění nebo pro členství v eurozóně tak významným trhem práce podobné Slovinsko. Tyto země své „domácí úkoly“ před vstupem nesplnily, dodává Singer s tím, že důvodem, proč dnes eurozóna v ekonomické výkonnosti zaostává za zbytkem EU, je mimo jiné i to, že jde většinou o velké, pro výkonnost eurozóny klíčové ekonomiky.

Nejabsurdnější poplatek je za elektronický výpis z účtu Třetina Čechů má možná před partnery tajemství ohledně financí