Hlavní navigace

Pozor na nekalé praktiky firem registrující internetové domény

29. 7. 2013

Sdílet

Poslední dobou dochází k rozmachu nekalých praktik ze strany firem registrujících internetové domény. Praxe je taká, že firma zavolá podnikateli s tím, že někdo chce koupit stejnou doménu, pouze s jinou koncovkou a proto podnikateli nabízí přednostní nákup za několik tisíc Kč a udržovací poplatek (asi 600 Kč ročně). O zmíněné domény se přitom ve skutečnosti nikdo nezajímá a běžnou registrací by je bylo možné pořídit za několik set korun. Pokud podnikatel po telefonu na nákup domény kývne, po čase dorazí faktura, kteoru v případě nezaplacení registrační firma předá vymahatelům. Na nekalé praktiky upozornila advokátní kancelář TaylorWessing e|n|w|c Advokáti, která se zabývá tím, zda je toto chování v pořádku a jak by se měli zachovat oslovení podnikatelé.

Advokát Petr Dobeš z kanceláře TaylorWessing e|n|w|c Advokáti připomíná, že podle ustanovení § 49a občanského zákoníku je právní úkon je neplatný, pokud ho objednající osoba učinila v omylu, vycházejícím ze skutečnosti, jež je pro jeho uskutečnění rozhodující, a osoba, které byl právní úkon určen, tento omyl vyvolala nebo o něm musela vědět. Právní úkon je neplatný i v případě, že omyl byl touto osobou vyvolán úmyslně (relativní neplatnost – to znamená, že postižený subjekt se této neplatnosti musí aktivně domáhat)

Poškozené společnosti uzavírají smlouvy v omylu. Vycházejí totiž z toho, že někdo chce koupit stejnou doménu jako má jejich firma, jen s jinou koncovkou. Tento omyl je pro ně rozhodující, jinak by danou smlouvu neuzavřely. Společnost registrující domény tento omyl také úmyslně vyvolává. Tedy jsou naplněny veškeré výše uvedené zákonné znaky omylu, které v konečném důsledku vedou k neplatnosti smlouvy, uvedl Dobeš, který připomíná i § 583 nového občanského zákoníku, který stanoví, že pokud někdo jednal v omylu o rozhodující okolnosti a byl-li v omyl uveden druhou stranou, je jeho právní jednání neplatné.

Druhá věc je pak otázka důkazního břemene. Společnost registrující domény bude muset dokázat, že došlo k uzavření ústní smlouvy (což bude pravděpodobně dokazováno nahrávkou telefonátu), poškozená stran bude muset dokázat, že jednala v omylu. Pokud má firma registrující domény vše dobře promyšlené, asi bude schopna doložit jen část nahrávky, kde nebude „uvádění v omyl“ zachyceno, a existenci omylu bude muset dokládat poškozená strana. Velmi komplikovaná situace nastává pak pro „oběť“, která již registraci domény zčásti nebo zcela uhradí, vysvětluje Dobeš.

Podle něj šance na úspěch v případě podání trestního oznámení nelze odhadnout, protože vše závisí na tom, zda se orgánům činným v trestním řízení podaří nashromáždit dostatek důkazů. Teoreticky se podle Dobeše dá tento skutek kvalifikovat jako podvod, který je v § 209 odst. trestního zákoníku definován následovně: Kdo sebe nebo jiného obohatí tím, že uvede někoho v omyl, využije něčího omylu nebo zamlčí podstatné skutečnosti, a způsobí tak na cizím majetku škodu nikoli nepatrnou, bude potrestán odnětím svobody až na dvě léta, zákazem činnosti nebo propadnutím věci nebo jiné majetkové hodnoty.

Škodou, která není nepatrná je škoda dosahující částky nejméně 5 000 Kč (tj. v tomto případě by se podle Dobeše musela nasčítat škoda z vícero případů v rámci pokračování trestného činu). Dle zákona o trestní odpovědnosti právnických osob a řízení proti nim, který nabyl účinnosti 1. ledna 2012 je pak možné za tento skutek stíhat i samotnou společnost.

A jak by se měl podnikatel bránit proti vymahačské agentuře? Nejlepší reakcí na takový dopis je podle Dobeše protiútok. Tedy sdělení, že odmítáte objednávku, popíráte uzavření jakékoliv smlouvy, a pokud by bylo možné dovodit váš souhlas s uzavření smlouvy z obsahu telefonického rozhovoru, zdůraznit, že se jedná o úkon učiněný v omylu. Neměli byste zapomenout uvést, že jste připraveni řešit věc s pomocí advokáta v občanskoprávním, resp. i trestním řízení).

Na okraj uvádíme, že výše popsané jednání představuje dle našeho názoru i porušení pravidel hospodářské soutěže (nekalosoutěžní jednání) podle obchodního zákoníku. Ten říká, že uplatnit právo, aby se společnost registrující domény zdržela svého jednání a odstranila závadný stav, může uplatnit také právnická osoba oprávněná hájit zájmy soutěžitelů nebo spotřebitelů. Může jít o různá sdružení, která jménem svých členů mohou podat nekalosoutěžní žalobu, a odpovídající rozsudek by v případě vítězství velmi usnadnil pozici poškozených v řízeních o zaplacení požadovaných částek. Taková obrana je pravděpodobně účinnější než podávání trestních oznámení, která bývají velmi často z důvodu přetížení policie odkládána, myslí si Dobeš.

Našli jste v článku chybu?
  • Aktualita je stará, nové názory již nelze přidávat.

Byl pro vás článek přínosný?

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).