Hlavní navigace

Nejen na vkladních knížkách si zapomínáme peníze. Zůstávají v domech i akciích

17. 3. 2017

Sdílet

Když končila platnost vkladních knížek, i přes opakovaně prodlužovanou lhůtu pro vyzvednutí prostředků na nich nakonec zůstala nemalá částka. Vkladní knížky ale nejsou jediným produktem, kde si lidi své peníze nechají a zapomenou na ně, případně se o nich nedozví jejich dědicové.

Typicky se se zapomenutým jměním mohou setkat majitelé akcií, hlavně těch zaknihovaných, které dnes existují v elektronické podobě formou zápisu v databázi. Týká se to i mnoha akcií, které byly vydávány v rámci kuponové privatizace. Dnes mohou být akcie bezcenné, abyste se ale zbytečně nepřipravili o peníze, měli byste si jejich hodnotu ověřit. A to online na webu Centrálního depozitáře cenných papírů, kde stačí v sekci pro širokou veřejnost zadat rodné číslo a zjistíte, zda jsou zde nějaké akcie na vaše jméno. Stejně tak byste měli ověřit, že neexistuje účet například zemřelého příbuzného, jehož akcie byly opomenuty v dědickém řízení. Podrobnější výpis získáte od depozitáře za poplatek 500 Kč.

Mezi zapomenutým majetkem je ale i řada nemovitostí. V celé zemi stát hledá majitele čtyř tisíc staveb, včetně vil a činžovních domů, u nichž je v katastru nemovitostí poznámka – vlastník neznámý. Další tisíce nemovitostí bez majitele představují různé pozemky a nejde vždy jen o malá políčka, ale i o rozlehlé zemědělské pozemky či lesy, vysvětlil Jiří Pech, investiční analytik společnosti Broker Trust s tím, že stopy po majitelích končí například v zahraničí, kam odešli do emigrace, nebo se stali oběťmi druhé světové války.

Na webu Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových najdete seznam nemovitostí s nedostatečně identifikovaným vlastníkem.

Původní vlastníci, i když ve většině případů se bude jednat spíše o jejich dědice, mají už jen necelých sedm let, aby se o pozemky a budovy přihlásili. Pokud tak neučiní do konce roku 2023, majetek definitivně propadne státu, zdůraznil Jiří Kryl, hypoteční analytik společnosti Broker Trust.

S dědictvím po zemřelém se pojí i situace, kdy měl nebožtík sjednané životní nebo případně i jiné pojištění (typicky pojištění hospitalizace). Když v takovém případě pojištěnec před smrtí pobýval v nemocnici, plnění za tuto událost přechází na dědice. Ten se ale musí ozvat pojišťovně sám. Pojišťovny nekontaktují oprávněné osoby automaticky kvůli plnění z pojištění smrti, ale musí se pojišťovně ozvat samy oprávněné osoby. V některých případech o svém nároku příbuzní vůbec nevědí nebo mají problémy s dohledáním pojistné smlouvy zemřelého. S kontaktováním pojišťovny jim může pomoci například notář, vysvětlil pojistný analytik společnosti Broker Trust Dušan Šídlo.

Mezi další poměrně běžné případy, kdy lidé neví o svých penězích, patří třeba nevyzvednuté poštovní poukázky. Podle zprávy společnosti Broker Trust si ročně takto Češi nevyzvednou přes dvacet milionů korun. Čtyři a půl tisíce lidí si také nevyzvedlo do loňského září peníze, na které měly nárok ze zrušeného druhého pilíře důchodového systému. O ty si mohou požádat na místně příslušném finančním úřadu.

Našli jste v článku chybu?
  • Aktualita je stará, nové názory již nelze přidávat.

Byl pro vás článek přínosný?

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).