Nejdražší potraviny mají Středočeši, Praha drahá není

Za jídlo nejvíce utratí občané Středočeského kraje. Vyplývá to z pravidelného průzkumu cen potravin, který dnes zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ). Ten tradičně zkoumá po celé republice průměrné ceny 26 nejběžnějších potravin.

Zatímco celorepublikový průměr za koš oněch 26 položek činí 1243,58 Kč, ve Středočeském kraji za něj lidé zaplatí 1276,69 Kč. Nejméně naopak zaplatí lidé v Moravskoslezském kraji – 1198,65 Kč. Praha se pohybuje těsně pod republikovým průměrem, když průměrná cena u sledovaných potravin dosahuje 1234,15 Kč.

Přehled průměrných cen potravin v ČR a ve vybraných krajích
Druh potraviny Měrná jednotka Moravsko-slezský kraj Středočeský kraj ČR
Hovězí maso zadní bez kosti 1kg 169,71 177,39 177,41
Vepřová pečeně s kostí 1kg 95,08 100,47 97,51
Šunkový salám 1kg 117,39 121,08 114,73
Kuřata kuchaná celá 1kg 54,30 58,35 55,28
Mléko polotučné pasterované 1L 14,53 16,85 15,60
Eidamská cihla 1kg 111,82 117,04 119,40
Jogurt bílý netučný 150ml 6,10 5,74 6,04
Vejce slepičí čerstvá 10ks 26,17 26,36 27,33
Máslo čerstvé 1kg 97,89 103,67 107,57
Rostlinné máslo 1kg 81,29 90,02 79,44
Pšeničná mouka hladká 1kg 7,36 8,64 8,52
Rýže loupaná dlouhozrnná 1kg 36,02 36,53 34,26
Těstoviny vaječné 1kg 28,48 31,63 30,91
Chléb konzumní kmínový 1kg 18,87 18,44 18,86
Pečivo pšeničné bílé 1kg 31,70 35,60 33,26
Cukr krystalový 1kg 18,56 19,68 18,63
Přírodní minerální voda uhličitá 1L 7,98 8,43 8,25
Jakostní víno bílé 1L 57,79 53,61 57,34
Pivo výčepní, světlé, lahvové 500ml 10,01 10,27 9,92
Konzumní brambory 1kg 11,29 12,56 12,47
Pomeranče 1kg 25,51 31,51 28,68
Banány žluté 1kg 26,97 30,59 29,14
Jablka konzumní 1kg 24,55 27,43 24,71
Rajská jablka červená kulatá 1kg 40,23 42,18 39,01
Papriky 1kg 62,37 74,18 70,77
Mrkev 1kg 16,66 18,47 18,53
Celkem   1198,65 1276,69 1243,58

Zdroj: web ČSÚ

Německo reguluje spekulace, trhy nervózní a pražský PX je na 3měsíčním minimu Finále fotbalového poháru přinese evropské ekonomice stovky milionů eur        
Jaroslav Novák aura:61
22. 5. 2010 5:47 Nový

Nevím tedy přesně, jak se

celé vlákno

takový průzkum dělá, ale jedno vím jistě. Pokud „průzkumníci“ navštíví prodejny Coop ve Středočeském kraji, tak se nedivím, že výsledky jsou takové, jaké jsou. Ten řetězec je podle mého názoru nejdražším v republice, neboť evidentně využívá svého takřka monopolního postavení na vesnicích, kdy za hubičku získali budovy bývalých Jednot, které, jen tak na okraj, byly vesměs vybudovány občaný v rámci akcí Z. Naštěstí dnes již ani na vesnicích není až zas tak velký problém dojet do nejbližšího většího města a udělat nákup v nějakém SM či HM jiného řetězce. A tam není co řešit, protože tam jsou ceny stejné, jako v Praze. Praha pak má tu výhodu, že o pultový obchod s poravinami nezakopneš, takže tě nemůže odírat nějaký místní vyčůránek, který housku prodává za 3,– a rohlík za 3,20 Kč, přičemž obé pečivo má z Michelské pekárny právě tak, jako ten SM či HM, který si něco takového dovolit nemůže, tudíž to prodává po 1,– Kč, né-li levněji.

Q
Q (neregistrovaný) 193.86.121.---
24. 5. 2010 9:11 Nový

Re: Nevím tedy přesně, jak se

celé vlákno

Ano, různé Coopy a další malí, nezávislí prodejci, byť sdružení v nějakém nezávislém sdružení, mají ceny hodně vysoko. Bohužel ale i SM HM nemají v síti ceny stejné. Otec jezdí na opravy po různých koutech 1/3 republiky a nestačí se divit, kdy stejné značky SM už ve vedlejším sousedním okresu s větší chudobou a větší nezaměstnaností mají ceny podstatně vyšší než u nás, a to jak u akčního, tak i u normálního zboží. Na celé čáře ale vítězí Praha, kde mají ceny snad všeho (kromě bydlení) podstatně nižší. A protože Praha žije na účet venkova, má tam hodně pravicových sympatizantů.
Co jsme loni procestovali kus Moravy, taky jsme se nestačili divit. Všude ony Jednoty-Coopy a ceny vysoké. S tím rozdílem, že široko daleko nic jiného, konkurenčního nebylo. A podle nákupů bylo vidět, že místní jsou na tyhle prodejny odkázání a kupují tam vše, ne tedy jen čerstvé pečivo, jak budu psát nížeji.
Zajet do většího města (když je poblíž – někdy se jedná o 10–15 km, jindy – třeba v případě zmiňované Moravy – taky o 50–60 km, což už je dost daleko) stojí dost na benzínu i času, každý navíc tu možnost nemá (zejména důchodci, když mladí se odstěhovali za prací na druhý konec republiky). Někdo ani auto nemá a sousedská výpomoc taky vždy fungovat nemusí. Pak jsou tihle jedinci odkázáni na onu drahotu, zrovna tak přes týden, pokud nepracujete někde jinde, musíte tyhle dražší prodejce navštívit za účelem nákupu čerstvých potravin, ne vše je trvanlivé a vydrží čerstvé 2 měsíce. A řada lidí trvanlivé potraviny odmítá a každý den raději běží do místního krámu pro čerstvé zboží.
Je smutné, že si lidi museli ony prodejny postavit sami v akcích Z, ani za socíku nedostali nic zdarma a teď ještě tyhle vysoké ceny.
Komunisti měli docela dobrý model v tom, že ze ziskového dotovali ztrátové. Ať to byly ony vesnické prodejny, nebo vesnická doprava. Zahraniční řetězce vyzobaly třešničky z dortu, šly jen do velkých měst a na vesnice ne. A když šly do oblastí, které se ukázaly jako méně lukrativní, tak tam nastolily ony vyšší ceny, o čemž píšu výšeji. To samé v dopravě, kdy soukromníci přebrali od ČSAD lukrativní dálkové spoje a do vesnic nešly. A pak se všichni diví, že ČSAD potřebují dotace. Mělo se to dělat tak, že ke každému lukrativnímu obchodu či spoji se měl nafařit i nějaký ztrátový.