Mohou si ženy v domácnosti přivydělat tak, aby za ně "zdravotko" platil stát?

Na téma plateb pojistného nám do redakce chodí stále spousta otázek. Dnes odpovíme na jednu, která se týká přivýdělku maminek.

Manželce končí rodičovská a má možnost si přivydělat na dohodu o provedení práce. Může být ženou v domácnosti, to znamená, že za ni bude zdravotní pojištění platit stát z důvodu péče o dítě, a přitom si přivydělat?

Příjmy z dohody o provedení práce nejsou pro účely zdravotního pojištění příjmem ze zaměstnání. Je tedy možné si takto přivydělat a přitom stále využívat placení pojistného státem. Hranice pro výši příjmů stanovena není. Limitující je samotná dohoda o provedení práce, která je omezena na 150 hodin ročně u jednoho zaměstnavatele. Z této dohody se navíc pojistné na zdravotní pojištění neodvádí.

Stát platí pojistné na zdravotní pojištění (mj.) za osoby, které celodenně osobně a řádně pečují alespoň o jedno dítě do sedmi let věku nebo nejméně o dvě děti do 15 let věku, pokud nemají příjmy ze zaměstnání nebo ze samostatné výdělečné činnosti (viz § 7 písm. l zákona o veřejném zdravotním pojištění). Podotýkáme, že za takové osoby se považuje vždy pouze jedna osoba, a to buď otec, nebo matka dítěte, nebo osoba, která převzala dítě do trvalé péče nahrazující péči rodičů. Podmínka celodenní péče se považuje za splněnou i tehdy, je-li dítě předškolního věku umístěno v jeslích (mateřské škole), popřípadě v obdobném zařízení na dobu, která nepřevyšuje čtyři hodiny denně, a jde-li o dítě plnící povinnou školní docházku, po dobu návštěvy školy, s výjimkou umístění v zařízení s týdenním či celoročním pobytem, upřesnil k tématu Jiří Rod, mluvčí Všeobecné zdravotní pojišťovny.

Upozornil také na to, že jiná situace by nastala, kdyby byla „žena v domácnosti“ zaměstnána nebo začala sama podnikat.

I kdyby nadále splňovala podmínku, že celodenně osobně a řádně pečuje alespoň o jedno dítě do sedmi let věku nebo nejméně o dvě děti do 15 let věku, stát by za ni nebyl kvůli uvedeným příjmům plátcem pojistného. Jako pro zaměstnance ani jako pro OSVČ by však pro ni (podle § 3 odst. 8 písm. c zákona č. 592/1992 Sb., o pojistném na veřejné zdravotní pojištění) nebyl stanoven minimální vyměřovací základ, a tedy by nemusela platit pojistné v zákonem stanovené minimální výši, ale podle svých skutečných příjmů, dodal Rod.

Kde spořit s největším úrokem? Ústavní soud dnes rozhodne o změnách ve stavebním spoření