Ke konci roku 2015 mělo úvěr přes 3 miliony lidí. Objem celkového dluhu se zvýšil na 1,8 bilionu korun. Z toho 1,4 bilionu korun připadalo na dluh z hypotečních úvěrů a úvěrů ze stavebního spoření a 385 miliard na krátkodobé půjčky. Celkový počet lidí s úvěry se ke konci roku 2015 meziročně snížil o 1 %, přičemž dlouhodobý dluh mělo 1,1 milionu lidí a krátkodobý dluh téměř 2,5 milionu lidí. Více než půl milionu klientů splácelo obě formy úvěrů zároveň. Lidé si v roce 2015 brali o 5 % vyšší úvěry na bydlení a o 6 % vyšší úvěry na krátkodobou spotřebu než před rokem. Vyplývá to z údajů, které zveřejnil Bankovní a Nebankovní registr klientských informací.
U klientů s více než 5 úvěrovými smlouvami je riziko nesplácení jejich úvěrů téměř dvojnásobné ve srovnání s klienty s jednou úvěrovou smlouvou. V minulém roce bylo zamítnuto v rámci posuzování úvěruschopnosti žadatelů o úvěr více než 30 % žádostí. U dvou třetin z nich byla žádost zamítnuta z důvodu nesplácení minulých závazků, přibližně u třetiny žadatelů hrozilo předlužení.
U klientů, kteří jsou sice prozatím schopni své finanční závazky splácet se stává, že další úvěr by už finančně neunesli. Banky a finanční instituce si naštěstí tento fakt uvědomují a žadatele zodpovědně prověřují v registrech, které obsahují informace o nesplácených i splácených dluzích,
vysvětluje Jiří Rajl, výkonný ředitel Nebankovního registru klientských informací.
Zvyšuje se i poměr mzdy, kteří lidé dávají na splátku svých dluhů. Zatímco v roce 2007 dal průměrný spotřebitel na splátky úvěrů přibližně pětinu průměrné měsíční mzdy, v roce 2015 to již byla více než čtvrtina.