Který podnikatel nemusí platit minimální zálohy na zdravotní pojištění?

Minimální zálohy musí platit podnikatelé, jejichž vyměřovací základ (tvoří ho polovina příjmů ze samostatné výdělečné činnosti – SVČ – po odečtení výdajů) je nižší než minimální základ stanovený pro OSVČ. Pak musí odvádět pojistné z tohoto minimálního základu.

Toto pravidlo neplatí pro několik skupin OSVČ. Často jde o ty, kteří jsou současně zaměstnanci a odvádějí pojistné z tohoto zaměstnání vypočtené alespoň z minimálního vyměřovacího základu stanoveného pro zaměstnance.

Dále jde o OSVČ, na které se nevztahuje minimální vyměřovací základ a plátcem pojistného za ně je zároveň i stát.

Dále sem patří ti, kteří by měli být státními pojištěnci, ale kvůli svým příjmům ze SVČ z této kategorie vypadnou. Jedná se o osoby, které celodenně osobně a řádně pečují alespoň o jedno dítě do 7 let věku nebo nejméně o dvě děti do 15 let, dále osoby, které dosáhly věku potřebného pro nárok na starobní důchod, avšak nesplňují další podmínky pro jeho přiznání. Minimální vyměřovací základ neplatí ani pro osoby s těžkým tělesným, smyslovým nebo mentálním postižením, které jsou držitelem průkazu ZTP nebo ZTP/P, vysvětlil na konkrétních příkladech mluvčí Všeobecné zdravotní pojišťovny Oldřich Tichý.

Vyměřovací základ těchto osob tedy tvoří jejich skutečný příjem po odečtení výdajů, pokud ovšem zmíněné skutečnosti platí po celý kalendářní měsíc, za který pojistné platí.

Např. podnikatel, který byl zároveň státním pojištěncem jako student (a tudíž se na něj nevztahovala povinnost dodržet minimální vyměřovací základ), dovrší 5. září 26 let věku. Tím přestává být státním pojištěncem a musí jako OSVČ začít platit pojistné alespoň v minimální výši od měsíce září; zářijová platba zálohy je splatná k 8. říjnu, uvedl Tichý.

Jaké triky používají podomní prodejci? Češi si stěžují na svou mzdu, ale o zvýšení si neřeknou