Jak Češi podváději se sociálními dávkami?

Během loňského roku odhalili zaměstnanci Úřadu práce ČR téměř 16 680 případů neoprávněného pobírání sociálních dávek. K neoprávněnému pobírání dochází především v oblasti nepojistných sociálních dávek:

  • Příspěvky a doplatky na bydlení,
  • Příspěvky na živobytí,
  • Příspěvky na péči, zvláštní pomůcku, mobilitu,
  • Dávky mimořádné okamžité pomoci.

Výjimečné ale nejsou ani případy neoprávněného pobírání rodičovského příspěvku a podpory v nezaměstnanosti či při rekvalifikaci. V poslední době roste počet případů, kdy se lidé snaží falšovat doklady v případě žádostí o příspěvek na bydlení. Například fiktivně rozdělují rodiny a někteří jejich členové si nahlásí trvalý pobyt jinde. Ve skutečnosti ale žijí a hospodaří společně, uvádí Kateřina Sadílková. generální ředitelka ÚP ČR

Klienti také zatajují své veškeré příjmy, padělají dokumenty, nenahlásí nástup do zaměstnání či pobyt v zahraničí, hospitalizaci nebo třeba narození dalšího dítěte.

Pokud se ukáže, že žadatel předkládal nepravdivé či falešné informace, musí vyplacené peníze vrátit zpět. Zaměstnanci úřadu práce využívají k zjišťování skutečnosti i znalosti místních poměrů či veřejně dostupných informací ze sociálních sítí. Pokud získají podezření, že se konkrétní klient pobírající dávky dopouští podvodu či trestného činu, oznámí ihned tuto skutečnost příslušnému státnímu zastupitelství nebo PČR. Nejčastěji se tak děje v případech, kdy máme podezření z padělání nájemních smluv, dokladů o úhradě nájemného a energií či podpisů společně posuzovaných osob nebo pronajímatelů, vyjmenovává Ivan Loukota, ředitel Krajské pobočky ÚP ČR v Českých Budějovicích.

A jak se lidé snaží získat sociální dávky neprávem?

Doplatek na bydlení

V říjnu 2015 byl vydán trestní příkaz proti klientce, která způsobila ÚP ČR škodu ve výši 34 920 Kč, když pro posouzení nároku na doplatek na bydlení zfalšovala doklad o úhradě nájemného. Soud ženě uložil podmíněný trest odnětí svobody v trvání osmi měsíců, s odkladem na dva roky.

Klientka opakovaně předkládala kontaktnímu pracovišti ÚP ČR falešné ústřižky složenek o platbě nájmu, aby mohla pobírat doplatek na bydlení. Pronajímateli ale nájemné neplatila a dávky použila pro svou potřebu. Tímto jednáním se dopustila podvodu a od soudu odešla s podmíněným trestem odnětí svobody v délce trvání 5 měsíců. Zároveň musela ÚP ČR uhradit vzniklou škodu ve výši 34 680 Kč.

Dávky v hmotné nouzi

Klient tvrdil, že nemá příjem a žádné peníze k dispozici. Požádal tedy o dávky hmotné nouze. Při prověřování podkladů se ukázalo, že podával daňové přiznání, což se zaměstnancům ÚP ČR zdálo podezřelé. Muže proto vyzvali, aby věc vysvětlil. Tvrdil, že zdaňoval staré faktury. Nakonec se ale prokázalo, že mu v rámci daňového přiznání vznikl přeplatek, který si nechal poslat na svůj vlastní účet a tuto informaci vědomě ÚP ČR zatajil. Výsledkem bylo pozastavení výplaty dávek v hmotné nouzi a vyčíslení přeplatku ve výši 33 281 Kč, který klient bude muset úřadu vrátit. V současné době probíhá správní řízení.

Příspěvek na péči

Klientka, která pobírala příspěvek na péči, zemřela. Manžel, jako pečující osoba, neoznámil její úmrtí a dávku dále pobíral a užíval pro svou potřebu. Celková škoda dosáhla téměř 400 000 Kč. Vše odhalily zaměstnankyně příslušného kontaktního pracoviště ÚP ČR ve chvíli, kdy získaly přístup do evidence obyvatel. Případ skončil u soudu a manžel byl odsouzen k podmíněnému trestu odnětí svobody.

Předchozí aktualita Následující aktualita        
Zasílat nově přidané názory e-mailem