Spočítejte si...

Zavřít

Doba losovaček je sice pryč. Veřejné zakázky se ale pořád šijí na míru

Ačkoli doba památných losovaček je už snad pryč, veřejné zakázky se pořád šijí na míru vybraným firmám. Vyplývá to z průzkumu společnosti OTIDEA mezi zadavateli a dodavateli veřejných zakázek.

Podle jeho výsledků je drtivá většina firem, které se o veřejné zakázky uchází i většina úředníků, které je administrují přesvědčena, že tzv. transparentní novela z roku 2012 nezvyšuje transparentnost ani účinně nesnižuje počet korupčních skandálů.

Podle průzkumu se 95 % firem, které se uchází o veřejné zakázky, naráží na fakt, že ty jsou ušité na míru vybraným společnostem. To potvrzuje i názor 70 % administrujících úředníků, podle kterých není proces zadávání veřejných zakázek o nic transparentnější než před platností zmíněného zákona. 

Úředníci v současnosti soutěží podle jediného kritéria, nejnižší ceny, a veškeré dokumenty povinně zveřejňují. Jak je tedy možné, že jsou zakázky stále stejně netransparentní a zkorumpované? Změnil se zákon, praxe ale zůstala stejná. Rozdíl je v tom, že za losovaček se soutěžilo s maximem prostředků, dnes s minimem. Bohužel to ale jde na úkor kvality zakázek, místo na úkor korupce, popisuje současnou praxi Tomáš Langr, ředitel společnosti OTIDEA. 

Podle průzkumu také skoro každý šestý úředník přiznal, že přijal podhodnocenou nabídku a pětina dokonce opakovaně. Zároveň 60 % dodavatelů uvedlo, že někdy nabídlo cenu, která byla pod hodnotou zakázky, nebo o takovém postupu slyšelo od kolegů či známých. 

 Zadavatelé jsou paralyzováni ve svých výběrových řízeních a dostávají se do pozice, kdy jsou vydíratelní. Odchod stavební firmy od rozpracovaného díla by totiž způsobil výrazné problémy s dokončením projektu, jeho financováním a dodržením termínu. Proto většina úředníků raději přistoupí na nejnižší cenu i na úkor kvality, uvedla také Kateřina Koláčková ze společnosti OTIDEA. 

Ačkoli zákon nenařizuje hodnocení zakázek pouze podle ceny místo kvality, 85 % zadavatelů se obává napadení zadávacího řízení pro netransparentnost a proto raději hodnotí zakázky pouze podle kritéria nejnižší nabídkové ceny. Klíčem je podle Langra totiž samotná praxe ministerstev a dalších státních orgánů a chybějící informovanost a vzdělávání úředníků. Stát vydal zákon, ale už nenaučil zadavatele s jeho pravidly pracovat, podotkl Langr podle kterého technická novela, která nyní leží v Senátu, vyřeší problémy zadavatelů jen částečně. 

V případě jejího neschválení by se snížil limit pro veřejné zakázky na stavební práce na jeden milion korun. Podle průzkumu by tato situace více než polovině zadavatelů přinesla administrativní zátěž, kterou by nebyli schopni zvládnout. Celých 80 % zadavatelů by ale uvítalo jednodušší zákon a větší svobodu při zadávání zakázek, což technická novela neřeší, dodal Langr.

Maloobchod začíná pomalu oživovat Zájem o druhý pilíř klesá. Září bylo nejslabším měsícem