Hlavní navigace

Co je to dopočtená doba a jak vám při důchodu pomůže?

24. 3. 2015

Sdílet

Úraz nebo vážná nemoc může znamenat invaliditu už v mladém věku. Aby takoví lidé neměli příliš nízký důchod, protože nestačili získat delší dobu důchodového pojištění, pamatuje zákon o důchodovém pojištění na tzv. dopočtenou dobu.

Ta se započítává do doby pojištění pro výpočet invalidního důchodu. Pro samotný vznik nároku na invalidní důchod se ale využít nemůže, podmínku potřebné doby pojištění musí pojištěnec splnit sám.

Dopočtená doba v praxi znamená, že se při výpočtu invalidního důchodu zohledňuje nejen doba pojištění získaná do vzniku invalidity, ale i doba od vzniku nároku na invalidní důchod do dosažení důchodového věku. Zjednodušeně řečeno doba, kterou by hypoteticky mohl člověk získat, pokud by se nestal invalidním, vysvětlila mluvčí České správy sociálního zabezpečení (ČSSZ) Jana Buraňová.

Uvedla také, že pro účely zjištění dopočtené doby se pro muže i ženy určuje důchodový věk jednotně. Považuje se za něj důchodový věk stanovený pro ženy stejného data narození, které nevychovaly žádné dítě. Skutečný důchodový věk žadatele se tedy nebere v potaz.

Institut dopočtené doby je možné využít pouze za splnění určitých podmínek:

  • dopočtená doba se započítává v plném rozsahu tehdy, je-li období od 18 let věku pojištěnce do vzniku nároku na jeho invalidní důchod kryto dobou českého pojištění, nebo vznikla-li invalidita následkem pracovního úrazu (nemoci z povolání), případně vznikl–li tento nárok před 18. rokem věku
  • dopočtená doba se též započítává v plném rozsahu, pokud doba, která není (v období od 18 let věku pojištěnce do vzniku nároku na invalidní důchod) kryta dobou českého pojištění, je kratší

– 1 roku (vznikla-li invalidita před 28. rokem věku pojištěnce),

– 2 let (vznikla-li invalidita pojištěnce od dosažení věku 28 let do 40. roku jeho věku),

– 3 let (vznikla-li invalidita od dosažení věku 40 let pojištěnce).

(Zdroj: ČSSZ)

Nejsou-li splněny tyto podmínky, nezapočítá se dopočtená doba v plném rozsahu, ale dojde ke krácení v poměru daném (v období od 18 let do vzniku nároku na invalidní důchod) délkou získané doby pojištění k době, která v tomto období uplynula (tedy k počtu kalendářních dní od 18 let do vzniku nároku na invalidní důchod)

Vůbec se dopočtená doba nezapočte, pokud invalidita vznikla následkem úmyslného poškození zdraví, které si člověk způsobil nebo nechal způsobit, nebo následkem úmyslného trestného činu způsobeného žadatelem. 

Výše invalidního důchodu tedy záleží na zjištěné (získané i dopočtené) době pojištění, příjmech dosahovaných před vznikem invalidity a na uznaném stupni invalidity.

(Do doby pojištění se pro výpočet invalidního důchodu započítávají i náhradní doby pojištění, jako např. doba péče o dítě nebo doba evidence na úřadu práce.)

Jak vysvětlila Buraňová, výše procentní výměry invalidního důchodu se stanoví procentní sazbou z výpočtového základu za každý celý rok doby pojištění v závislosti na stupni invalidity.

Výše procentní výměry invalidního důchodu činí za každý celý rok doby pojištění:

  • u invalidního důchodu pro invaliditu prvního stupně 0,5 % výpočtového základu,
  • u invalidního důchodu pro invaliditu druhého stupně 0,75 % výpočtového základu,
  • u invalidního důchodu pro invaliditu třetího stupně 1,5 % výpočtového základu.

Minimální výše procentní výměry invalidního důchodu je 770 Kč měsíčně (pro všechny stupně invalidity). Výše základní výměry invalidního důchodu je stejná pro všechny stupně invalidního důchodu a činí 2400 Kč měsíčně. 

Příklad 1

Pojištěnci narozenému 15. 6. 1976 vznikl od 1. 9. 2014 nárok na invalidní důchod pro invaliditu třetího stupně. Celou dobu od dosažení věku 18 let do vzniku nároku na invalidní důchod (od 15. 6. 1994 do 31. 8. 2014, tj. 7383 dní) má pokrytou pojištěním. Důchodového věku pro nárok na starobní důchod (66 roků a 10 měsíců) dosáhne 15. 4. 2043. Dopočtená doba, tedy doba od vzniku nároku na invalidní důchod do dosažení důchodového věku, tj. od 1. 9. 2014 do 14. 4. 2043, se rovněž započítává v plném rozsahu (činí 10 453 dní). S dopočtenou dobou činí celková doba pojištění 17 836 dní, tj. 48 roků a 316 dní. Výše procentní výměry, jedná-li se o invaliditu třetího stupně, činí 1,5 % výpočtového základu (měsíčně) za každý celý rok pojištění, tudíž 72 % (48×1,5).

V rámci výpočtu důchodu byl zjištěn osobní vyměřovací základ (dále OVZ) pojištěnce ve výši 25 000 Kč. Výdělky nebyly výrazně nadprůměrné ani výrazně pod průměrem. Po redukci OVZ podle pravidel platných pro důchody přiznávané v roce 2014 byl stanoven výpočtový základ 14 947 Kč. Z tohoto výpočtového základu činí procentní výměra invalidního důchodu 10 762 (72 % z 14 947) Kč. Celková výše důchodu tedy činí 13 102 Kč (procentní výměra 10 762 Kč + základní výměra 2 340 Kč). V roce 2015 se důchod valorizoval a od ledna náleží ve výši 13 335 Kč (procentní výměra 10 935 Kč + základní výměra 2 400 Kč).

Zdroj: ČSSZ

Příklad 2

V případě, že by tentýž pojištěnec měl v období od dosažení věku 18 let do vzniku invalidity, tedy od 15. 6. 1994 do 31. 8. 2014 (7383 dní) pokrytou pojištěním pouze dobu 10 let (3650 dní), krátí se mu dopočtená doba (10 453 dní) poměrem získané doby pojištění (3650 dní) k celkové době mezi dosažením věku 18 let a vznikem nároku na invalidní důchod (7383 dní).  

Výpočet: 10 453 x (3650 : 7383) = 5167 dní, tj. 14 roků a 57 dní. S dopočtenou dobou činí celková doba pojištění 8817 dní (3650 + 5167), tj. 24 roků a 57 dní. Z výpočtového základu 14 947 Kč činí procentní výměra invalidního důchodu 36 % (1,5×24), tedy 5381 Kč. Celková výše důchodu tedy činí 7721 Kč (procentní výměra 5381 Kč + základní výměra 2340 Kč). V roce 2015 se důchod valorizoval a od ledna náleží ve výši 7868 Kč (procentní výměra 5468 Kč + základní výměra 2400 Kč).

Zdroj: ČSSZ

Našli jste v článku chybu?
  • Aktualita je stará, nové názory již nelze přidávat.

Byl pro vás článek přínosný?

Autor aktuality

Autorka je zástupkyní šéfredaktora serveru Měšec.cz.

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).