Analytici o záchraně Řecka: Trhy dostaly, co chtěly, o definitivní řešení ale nejde

Jan Bureš, Era Poštovní spořitelna: O definitivní řešení nejde

Pozitivní rozhodně je, že se evropští politici dohodli s ECB na tom, že selektivní bankrot Řecka není tabu. Současně byl rozšířen zbrojní arsenál EFSF tak, aby se dala lépe zastavit nákaza ve finančním systému. 

Řecký dluh ale pravděpodobně bude nakonec potřebovat osekat daleko více, než si jsou evropští politici v tuto chvíli schopni přiznat. Současná opatření by měla z celkové dluhové zátěže v ideálním případě odmazat zhruba 26 mld. eur (to jen asi 7 % z dluhu 350 mld. eur). Aby se Řecko stalo solventní, je třeba odmazat násobně více (180 – 200 mld eur). I když tedy současná dohoda poskytuje periferiím eurozóny vítaný oddech, o definitivní řešení řeckého problému půjde jen stěží.

David Marek, Patria Finance: Trhy dostaly, co chtěly

Schválený plán pomoci Řecku představuje průlom v jednání evropských politiků Po dlouhé době se konečně podařilo dohnat běh událostí a zareagovat dostatečně důrazně. Z jiného úhlu pohledu lze ovšem říci, že konečně došlo k přiznání neodvratné skutečnosti – řeckého bankrotu. Finanční trhy dostaly většinu toho, co pro zklidnění situace požadovaly, v některých ohledech byla očekávání překonána. Schválení záchranných kroků odstraňuje jedno z hlavních rizik, které v posledních týdnech doléhalo na trhy a krátkodobě může pomoci rizikovým aktivům, jako jsou komodity, akcie a některé měny. Nicméně z pohledu dalšího vývoje bude důležitý vývoj fundamentálních faktorů, klíčovými tématy jsou nyní zpomalení růstu globální ekonomiky, resp. jeho rozsah či dočasnost.

Miroslav Novák, Akcenta CZ: Investoři jako smečka vlků

Vše je zase na několik týdnů vyřešeno. Investoři se uklidnili, akciové trhy posilují a euro si proti dolaru připisuje zisky. K této zdánlivé idyle pomohl čtvrteční summit EU konaný v Bruselu. Hlavní cíl, přesvědčit finanční trhy o tom, že řešení dluhové krize bylo nalezeno, byl splněn. V tom se ale politici mýlí. Investoři se velmi podobají smečce vlků. Tam, kde vlci cítí kořist, investoři cítí možnost zisku a tak jak vlci napadají nejslabší členy stáda, tak investoři podnikají nájezdy na akcie, dluhopisy a měny slabých zemí. Zda bude další obětí Španělsko, Itálie či Belgie není v tuto chvíli zcela zřejmé. Co je ale jisté, že další útoky budou pokračovat a vlci, pokud cítí kořist, dovedou být trpěliví. 

Hlavní body záchranného balíku č. 2

  • Nový záchranný úvěr pro Řecko v objemu 109 mld. eur z EFSF a MMF.
  • Prodloužení (již druhé) splatnosti záchranných úvěrů pro Řecko, Irsko a Portugalsko ze 7,5 na 15 let.
  • Snížení úrokové sazby u záchranných úvěrů na 3,5 procenta. V případě Řecka a Portugalska jde o pokles sazby o 100 bps, Irsku se uleví o 200 bps.
  • EFSF bude moci poskytnout preventivní úvěry (po vzoru flexible credit line – nástroje MMF) i zemím nepostiženým krizí a podílet se na rekapitalizaci jakékoli banky eurozóny, která se ocitne v problémech.
  • EFSF bude moci ve výjimečných případech kupovat na primárním a sekundárním trhu dluhopisy členských zemí eurozóny.
  • Zapojení soukromých investorů prostřednictvím čtyř variant: tři varianty swapu a jedna varianta rolloveru dluhopisů s různými podmínkami haircutu původních dluhopisů a výnosu nových dlouhodobých dluhopisů. Celkem by měl soukromý kapitál přispět 50 mld. eur (37 mld. eur swapy a rollover dluhopisů; 12,6 mld. eur zpětný odkup dluhopisů) v letech 2011–2014 a celkem 106 mld. eur v období 2011–2019.
  • Výraznější zapojení fondů EU a EIB k posílení konkurenceschop­nosti řecké ekonomiky a jejího růstu.

Zdroj: David Marek, Patria Finanace

Stravenky už nejsou nejčastěji nabízeným benefitem Trh s nemovitostmi stále stagnuje