Články související se subjektem Český statistický úřad

Odchodem do starobního důchodu nastává další životní etapa. Pokud nás čeká během několika následujících let, přinese jen samá pozitiva a sociální jistoty?

Důchod jako odměna za odpracovaná léta? Zákonné změny postupně penzi mění spíše v metu, na kterou většina lidí nikdy nedosáhne.

Jak vypadá návrh penzijní reformy uzpůsobený výtkám Ústavnímu soudu? Přinášíme i návrhy opatření, o kterých se příliš nemluví.

S jakými riziky pro hotové peníze je nutno počítat, jak se projevují a projevily na hodnotě peněz a lze své peníze v dlouhodobém horizontu před riziky chránit?

Vyplatí se z hlediska nákladů více používat debetní nebo kreditní kartu? Může být používání kreditní karty výhodné, nebo je to cesta do dluhové pasti?

Makrodata vzbuzují optimismus. O to více udivuje nová prognóza centrální banky, která snížila očekávání růstu ekonomiky. Jde o pesimismus nebo o zlou předtuchu?

Vysoký úrok není všechno, důležité je i to, kdy jej banka či záložna připisuje. Některé to dělají měsíčně, jiné čtvrtletně a jiné jednou ročně. Přinášíme odpověď a návod, jak na to.

Pojem inflace zná každý, málokdo ale ví, jaká práce předchází jejímu stanovení. Nahlédněte do svého spotřebitelského koše i pod pokličku inflací.

Poslední data o nezaměstnanosti příjemně překvapila, rovněž se nehrotí ani scénáře o zvyšující se inflaci. Můžete se začít optimisticky chlácholit nebo se radujeme předčasně?

Před rokem byly aktuální diskuse o tom, zda budou ceny bytů stagnovat nebo dále padat. Dnes se ukazuje, že ceny dále padaly. Kdo prodal před rokem, neprohloupil.

Před dvaceti lety cestovní kanceláře prodávaly převážně zájezdy do zemí socialistického bloku. Vyjet si na západ od našich hranic bylo velice omezeno.

Velikonoce jsou tu a s nimi i všechny každoroční tradice. Profit z nich však nemají jen smějící se děti a naše žaludky. Nad tržbami se radují také obchodníci, kterým plníme pokladny ze svých peněženek. Kolik nás Velikonoce stojí a kolik stojí vás?

Řešení otázky kam s úsporami se týká zhruba dvou třetin českých domácností a zbylá třetina se zabývá spíše tím, jak zaplatit všechny své účty. Jenže rostoucí inflace přidělává starosti oběma skupinám. Životní náklady rostou, spořit je stále těžší, inflace úspory znehodnocuje a najít způsob, jak peníze rozmnožit není snadné.

Jedním z nejožehavějších témat posledních měsíců je zavedení regulačních poplatků za poskytnutou zdravotní péči. Diskutovat by se však mělo spíš o ucelené koncepci budoucí podoby systému veřejného zdravotního pojištění. Zavedení regulačních poplatků totiž samo o sobě jeho současné problémy nevyřeší.

Blížící se změna sazby DPH je v pořadí už několikátým strašákem, který má pomoci zvýšit prodej bytů. Developeři nyní lákají klienty, aby ještě do konce roku zaplatili rozestavěný byt a zvýšení DPH se tak vyhnuli. Takovýto postup však může být pro klienty riskantní. Navíc nemusí být ani výhodný.

Inflace měřená indexem spotřebitelských cen v příštím roce nejspíš překoná hranici pěti procent. To je nejvíce za posledních šest let. Nižší než pětiprocentní zhodnocení úspor tedy bude znamenat ztrátu jejich hodnoty. Každý by se proto podle toho měl umět zařídit.

Výdaje na jídlo budou vyšší. Ceny potravin v Evropské unii se do tří let zvýší o 30 pct. České peněženky se musí podle nejčernějších předpovědí připravit na ceny až o 10 pct vyšší, které se projeví ještě do konce letošního roku. Za vším stojí rostoucí poptávka a v některých případech i nízká produkce. Zdražování tentokrát nezabrání ani cenová politika obchodních řetězců.

Průměrná měsíční mzda za letošní první čtvrtletí dosáhla výše 20 399 Kč a meziročně stoupla o 7,8 %. Po odečtení inflace činí nárůst úctyhodných 6,2 %, což je nejvíc za poslední tři roky. Rychlý růst mezd s sebou ovšem nepřináší jen více peněz na utrácení, ale i nebezpečí vyšší inflace.

Stát se snaží šetřit, kde může. Dříve či později přijde na přetřes téměř 16 mld. Kč, které vydává na státní podporu stavebního spoření. Jsou to účelně vynaložené prostředky? Nebo se jedná o vyhozené peníze a "úplatek" voličům? Podle Asociace českých stavebních spořitelen slouží svému účelu...

Slovensko patří dle hodnocení OECD mezi nejrychleji rostoucí ekonomiky z členských zemí. Průměrná hrubá měsíční mzda zde vzrostla za poslední tři roky téměř o 3 000 Sk. Jak se vyvíjí mzdy a platy v Česku a na Slovensku? Jak se liší míra zdanění, průměrná čistá mzda či minimální mzda?

Český statistický úřad zveřejnil údaje, z nichž lze získat řadu zajímavých informací mj. o změnách struktury příjmů a výdajů českých domácností v uplynulých letech. Jak rostly naše mzdy? Jak se měnila struktura našich výdajů? Jak jsme spořili a jak jsme se zadlužovali?

Chcete vědět, jakou máte šanci, že se dožijete důchodu? Je-li vám třicet a jste-li průměrný muž žijící v Praze, čeká vás nejspíš dalších 45 let života. Pokud by nedošlo ke změně podmínek, budete si užívat důchodu zhruba dvanáct let. Všechno ale také pro vás může dopadnout úplně jinak.

Nutnost zajištění větší sociální rovnosti mezi zaměstnanci a podnikateli vedla vládu k zavedení tzv. minimálního základu daně. Novela nabyla účinnosti 1. 1. 2004 a je součástí zákona o daních z příjmů. Na koho se tento minimální základ vztahuje a co znamená?

Fronty u pokladen za člověkem platícím kartou se pomalu krátí, jak se zrychluje "odbavování" bezhotovostních zákazníků. Přesto se někteří lidé elektronickým platbám vyhýbají a prostředky moderní techniky odmítají... a mohou k tomu mít důvod. Nechtějí přijít o soukromí.

V Česku se poslední dobou budují, renovují a prodávají byty jako o život. Růst poptávky podporují developeři, realitní kanceláře i banky. Pořízení bytu je přitom obvykle prezentováno jako výnosná a bezpečná investice. Obojí ale nemusí být pravda. I na nákupu bytu lze prodělat velké peníze.

Od 1. července v Česku vzrostla minimální mzda o 5,1 % z 7 570 Kč na 7 955 Kč měsíčně, resp. z 44,70 Kč na 48,10 Kč za hodinu práce. Letos se jedná už o její druhé zvýšení. Je to dobrá zpráva, nebo spíše důvod k obavám? Zvýší se životní úroveň zaměstnanců, nebo nezaměstnanost?

České hospodářství prožívá svou zlatou éru, což se odráží i v náladách občanů. Ti patří mezi největší optimisty v očekáváních budoucího vývoje v Evropě a zároveň patří mezi jeden z nejspokojenějších evropských národů. Co chtějí občané nakupovat? Kde hledají informace pro své nákupy?

Žít na dluh se v Česku stalo zcela běžnou záležitostí. Objem poskytnutých úvěrů a půjček v posledních letech rekordně roste. Neméně rychle roste i počet lidí, kteří své dluhy nezvládají splácet. Má nám jich být líto? Domnívám se, že nikoliv!

Víte, kolik je v České republice zdravotně postižených občanů? A víte, že každý zaměstnavatel má povinnost dát jim práci? Jak je odměněn, když svou povinnost splní, a co mu hrozí, když odmítne? A co invalidní důchodci, mohou si přivydělat?

Chcete přijít o citlivé informace nebo dokonce o vaše bankovní vklady? Není nic snazšího! Stačí se řídit radou e-mailu "z banky". Komu přinesl prosperitu český růst? Zaměstnancům ne... zato nejbohatší Čech se zařadil mezi nejbohatší lidi světa. Víte s jakým majetkem?